Článek
Pojem rodičovské trampoty v souvislosti s pobytem na dovolené je nám již poměrně dobře znám. Myslím, že zajímavé podklady lze najít v odkazech níže. Dnes se časově a teritoriálně ještě o kousek posuneme.
Cílem pobytu, především během letních prázdnin, zpravidla nebude sedět či ležet na pokoji a zírat na displeje. Je třeba vyrazit za místními atrakcemi a pamětihodnostmi. Dopředu si rodiče něco načetli o místním zvláštním muzeu, kousek odsud se nalézá památný vrch se svou strhující historií, zaujmout by měla bobová dráha, pro leckoho se jako zážitek rýsuje projít se stezkou v korunách stromů. A jindy se nabízí zajet do nedalekého velkého města do zábavního centra. No a co se na chvíli vypravit do opravdu přirozeného lesa, kde nalezneme prvky jakési divokosti a nespoutanosti? Jenže leckdy se nepostupuje tak snadně, jak by se chtělo a mělo.
Do dalších podob rodičovského úsilí a zápasu patří, že se část dětí nedaří odtrhnout od jejich „aktivit“ s placatými elektronickými kamarády. Jako kdyby k nim byly nějak přirostlé. Pokud se srůst již stane neúnosný, myslí se z pohledu dospělých, a hlas rodičů nastoupá do naléhavých výšin a tónin, tak se s velmi otráveným obličejem zvednou a jdou se převlékat. Přístroj nebývá vypnut, je „nutno“ pokračovat ve hře nebo v sledování „přátel“ a jejich kousků. Nabízejí přitažlivější pohled než námět na výlet podle plánu rodičů. Bez diskuse.
Část dospělých dílem rezignuje. Jednak mají omezený repertoár svých sil a trpělivosti. Jednak si nechtějí sami kazit pobyt. V neposlední řadě platí, že též oni získají několik chvil, aby buď znovu zkontrolovali, zda mají s sebou vše, co chtěli a mínili, případně se juknou na displej mobilního telefonu. Co kdyby tam měli nějakou zprávu ze zaměstnání? Nebo jim na sociální sítě přistálo něco od kamarádů či od spolupracovníků. Vyskytují se aktuálně u moře, a tak lze porovnat zážitky. O stinných stránkách jim nikdo psát nebude. Patrně se je podaří probrat s bližšími jedinci až po návratu. Na displeji se vše musí jen blyštět. No ne?
Také lze napsat, že část dospělých chápe, že některé hry nemohou být ukončeny na vteřinu. Buď mají vlastní zkušenost, kdy dříve hráli, někteří ještě i dnes, nebo si připomenou svou roli řidiče. Dobře vědí, že zastavit se nedá všude a na povel. Kromě příkazu policisty!
Leckdy tu před odchodem vznikne nová kontroverze. Pubertální chlapec či slečna se neobleče tzv. vhodně. Nezřídka se zjistí, že „všechny hadry, které tu mají, jsou špatné“. I když si je sami prve vybrali, občas za napjatých situací a slovních tahanic, jak je mnozí známe - „no tohle si přece nebudeš brát“ a „opovaž se tohle na sebe natáhnout“ a jim blízké. Mají dospělí zapotřebí se tak nervovat? Nebylo by lepší děti někam pustit samotné? A mít klid? Šlo by o přijatelnou verzi počínání? Dnes panuje jakási divná doba. Co kdyby je kontrolovala policie a někdo je obvinil, že se o své děti málo starají?
Krátce bych na závěr připomněl vzpomenutou příhodu početné rodinky, jak se její pětice dětí naháněla po chodníku a chytaný jedinec občas vkročil a spíše vskočil do vozovky. Již víme, že otec zakročil. Kromě časového aspektu, jak jsem ho už zmínil, tj. na jak dlouho vydrží zlepšení v chování, se tu nachází ještě jeden. Neméně významný. Měly by děti za svoje testování, násobné neuposlechnutí a možná i za provokování i tak obdržet zmrzlinu či jinou sladkost? Byla sice slíbena a naplánována, ale… Co jestli po odepření budou mluvit o „strašných rodičích“ a o „zkaženém pobytu“? Je zde námět na zamyšlení - považujeme emocionální vydírání a manipulování za součást připravenosti na život?
Seznam avizovaných odkazů:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rodina-v-hotelu-a-rodicovske-vyhruzky-171922
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rodina-v-hotelu-a-rodicovske-trampoty-drive-a-dnes-172162
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-idealni-dovolena-161313
