Článek
Ocitáme se na mořském pobřeží. Již pár hodin fouká vítr a odpovídá mu pohled na stav hladiny. Vlny se neřadí mezi úplně malé. Přesto či možná právě proto je na pokraji moře tolik lidí. A již vidím svůj objekt zájmu…
Muž je ke mně nejprve v poloze zády. Trochu zakloněn. Obává se nárazu vody? Jak přijde vlna, natočí se z profilu, aby zmenšil plochu střetu s živlem. Stane se, že příchozí jedinec ho spatří v celé „kráse“. No, lepší by asi bylo ho nevidět. Můžeme ho totiž zařadit mezi nadměrně hmotné. Břicho není pevné a vzduté, ale spíše visí dolů. Zemská přitažlivost tu vzorně úřaduje. Svaly jsou hluboce uschovány. Možná by se dalo čekat, že větší vlna s ním s ohledem na množství kilogramů nepohne. Opak se ukazuje jako pravda. Jak se naruší kontrola těžiště, stává se mnohem zranitelnější než normálně vážící osoba. Dalším omezením pro něj je, že přicházejícími vlnami nemůže lehce proskakovat, aby snížil odpor. Vlastně ani nabočení mu moc nepomůže, ba spíše bych odhadl, že zvětšil odpor svého organismu ve smyslu šíře překážky vůči pohybující se vodě.
Náhle zvedá ruku a na někoho mává. Bez překvapení na příslušníka rodiny. Jenže o koho se jedná? Syn jako kdyby mu vypadl z oka. Jen převis břicha není tak velký. Přitom je jasně vidět, že se nachází v době povinné školní docházky. Jak se přibližuje, na všech místech včetně obličeje se mu poklepávají kousky - ale čeho přesně? Asi půjde o nadbytek podkožního tuku, který je překryt zatím mladou kůží. Ke cti je třeba mu přiznat, že po chvíli sledování otce se odvrátí a pokouší se hrát plážovou kopanou s mladším bratrem. Zvýšená hmotnost mu zjevně překáží, skoro všechny části těla se na něm klepou ještě více, ale na nohy úplně nešikovný není. Kdyby na sobě pořádně zapracoval… Kdyby měl pořádný vzor… Kdyby se mu někdo věnoval… Na mysl přichází více variant.
Napadlo mě je chvilku sledovat. Jestlipak se k nim připojí ženská postava? Co asi tak nabídne za podívanou? Máme očekávat novou vcelku věrnou kopii? Nebo ji bude možné a správné zařadit mezi subtilní postavičky? Zařadí-li se do velmi hubených, otevírá se pole pro spekulace, proč žije s tak nadhmotným mužem. Vzala si ho již před řadou let? Jak tehdy vypadal? Jako štíhlý mladík s černými hustými vlasy? Jak se její vztah proměnil, když ho nyní vnímá jako tlustého a poloplešatého? Nebo ho moc neregistruje? Třeba stačí, když má dobrou práci, nekřičí na ni a nedopouští se tělesného násilí. Ona představa, jak ji honí kolem domácího stolu, tak trochu selhává, že? Ovšem předměty by vrhat mohl. A dštít slovní síru rovněž. Je však otázkou, jakou má sílu. Silnější ruce ještě nemusejí být zárukou, že hodně uzvedne atd. Ovšem kdyby byly plné trénovaných svalů. Což zjevně není jeho případ. Čekání se vyplatilo. Přicházející matka „nezklamala“. Od podrobného popisu upustím. Zřejmě si obraz ve své hlavě nakreslíte sami.
Rodinné poselství se tu zdá jasné. Aspoň ze strany otce. Na druhé straně oceňme, že se vydal aspoň do moře. Třeba za chvíli vklouzne do vln a bude v nich celou hodinu plavat, aby něco ze své tělesné zátěže spálil a posílil svoje svalstvo. Neovládám jeho jazyk, ale možná bychom se dozvěděli, že má již 20 či 30 kilogramů za sebou a nyní se pouští do další fáze dlouhého zápasu. Pak by se rodinné poselství od moře měnilo. Jen by původní verze nemusela tolik přeskakovat na syna!
