Článek
Mladí lidé si obvykle myslívají, jak jsou šikovní, chytří, vzdělaní a jak se vyznají. Zejména oproti starším. Zpravidla žijí v omylu. Někdo až v tragickém, jak poté ukazuje jeho životní cesta. Starší poměrně hodně odpracovali a nabyli mnohých zkušeností. Právem by se proto mohli považovat za zkušené. Jenže ani oni nemohou počítat s nějakou zářivou připraveností na všechno, natož s dokonalostí a neomylností.
Školní výlet nespadl z nebe. Vůbec nebyl organizován na poslední chvíli. Všichni vlastně delší dobu měli potřebné informace. Dost dopředu aby se mohli připravit po různých stránkách. Přesto upozornění pro rodiče jaksi nestačilo. Můžeme je chápat, neboť jejich situace není snadná. V zaměstnání se na ně valí spousta informací a požadavků, z nichž část jim zákonitě zamotá hlavu. Navíc je žádoucí se úspěšně poprat s významnými rolemi, které hrají. Kupříkladu otec, manžel, soused a borec na sociálních sítích. Analogicky se dívejme též na ženy. Každodenním programem je honička za splněním svých i cizích očekávání. Je smutnou skutečností, že příslušné podklady byly probrány na třídních schůzkách. Dokonce nikoli jednou. Přesto se čekané zralé ovoce nedostavilo. Chyběly dokumenty, věci, potvrzení a nakonec samy děti. Přes ujišťování z jejich strany a též od rodičů chvíli před spuštěním akce „odstoupily“. Prý se jede na rodinnou dovolenou. Během školního roku!
Po vyslechnutí několika příběhů se člověk asi nemůže divit, že získaná zkušenost stačila. Kolik jen s ní bylo spojeno obav, strachu, napětí a zloby. Dospělý školní jedinec nese vysokou osobní odpovědnost a musí se moc krotit, aby dětem nesdělil, co si myslí a co cítí. Existují vysoké nároky na jeho sebeovládání. Kdyby jeho vlastní děti viděly, jak ve škole postupuje, možná by se divil, co by mu řekly. Spíše vyčetly! Ujistily o křivdě. Nebo jak by se tvářil a co by cítil, kdyby někdo obě rozdílné situace natočil a věcně porovnal. Poučný rozdíl.
Posuneme se jinam. Novou zkušeností byla v jiném případě akce spojená s pěším výstupem na velmi známý kopec a hrad, který je dominantou okolí a vévodí překrásnému koutu Čech. Děti se ale po cestě moc zdržovaly, vůbec nebyly schopny udržet tempo, zaostávaly. Že by se tolik zajímaly o místní květenu a zvířenu? V žádném případě. O hmyzu se dozvěděly pouze zásluhou obtěžování a štípání. Příčinou se stalo, že žáci neustále sledovali displeje svých mobilních telefonů, zakopávali a zachraňovali přístroje i sebe před pádem na zem. Jednalo se o desítky příležitostí, kdy se mohl někdo a něco poškodit. Dospělý doprovod jen trnul, aby…
Jiná byla situace, kdy byl naplánován přesun po horách. Vše vypadalo docela dobře. Jenže paní učitelka špatně odečetla vzdálenosti a pochod se protáhl o skoro polovinu. Poněkud podivné bylo, že navzdory citelnému prodloužení se až na drobné stížnosti neozvaly větší protesty. Možným důvodem se stalo, že děti si uvědomily vážnost situace. Počasí nešlo hodnotit jako ideální a do cíle zbýval ještě kus cesty a sil přitom viditelně ubývalo. Jak se později vedoucí výpravy přiznala, necítila se vůbec dobře a tonula v obavách, jestli se jim všem podaří dosáhnout cílem a nejlépe bez jakýchkoli ztrát. Jak si oddechla, když viděla podhorskou chatu na dosah. Ještě větší kámen jí spadl ze srdce, když děti příštího dne v úplném počtu a bez zranění předala rodičům a zamířila domů. Až nyní jí došlo, co vše by se mohlo stát, kdyby… Raději nemyslet. Možná si rozmyslí někdy na výlet ještě jet. Snad nebude muset.
Jak zní závěr? Kdo by se divil, že i po téměř třiceti letech je učitel/ka stále překvapován/a a z různých situací vychází obohacena a nově poučena. Zatím ještě nezkoumala svou duševní kondici po prožitých napětích, zátěžích a stresech.
