Článek
Kdo žije především ve městě, jistě si jejich počínání již povšiml. Asi ne jednou. Možná si myslí, jak jsou úspěšní. Třeba když kolem člověka profrčí nebývale rychle. A tak nezbývá než závidět? Jak svižně se nám vzdalují a jak brzo dosáhnou cíle? A že třeba mají dost peněz na jejich pořízení? Nebo jak mohutný mají stroj ve srovnání s naší slabou pěškokoloběžkou? Ukazuje se ještě řada dalších ploch, o nichž je užitečné vědět.
Představme si konkrétní příklady přímo v praktickém provozu. Leckdo z nich se rozjede a možná ani nečeká, že by někomu mohl vadit. Razantně akceleruje a pálí si po chodníku či parkem. Proto způsobí překvapení a až úlek na straně chodce, který se ve srovnání s uvedenými borci plíží asi jako hlemýžď proti kočce v akci. Je zajisté na místě, aby si kriticky uvědomili rizikovost svého počínání a mj. hodně začali pracovat na své ohleduplnosti a přizpůsobivosti. Nejen v oblasti mezilidských vztahů. Třeba také směrem ke stavu vozovky. Část z uživatelů se jeví jako bezohlední jedinci. Mají před sebou svůj cíl, kterého chtějí co nejrychleji dosáhnout. Nebudou se nikým a ničím zdržovat. Proč by…
Neměli bychom rozhodně zapomínat na návykové látky, zejména na alkohol, který občas bývá před jízdou požit. Hned naskakují otázky. Jak vůbec někoho může napadnout, že jízda na elektrokoloběžkách je „něco jiného“ než běžný provoz na pozemních komunikacích? Mají radost ze svého nebezpečného konání? Jsou snad příznivci řešení odškodnění po dopravní nehodě? Chtějí projít zážitkem spolupráce s pojišťovnou? Na základě svých poznatků bych se jim zmíněný směr úvah a zkoumání skutečnosti snažil rozmluvit. Zásada zní - má-li platit občan pojišťovně, musí co nejdříve, nejlépe hned. Pokud nastane konstelace opačná, má instituce dost a dost času. Možná se již někde objevilo zlepšení. Kéž by se procedury aspoň zčásti změnily. Já je opakovaně zaznamenal jako občanovi nevýhodné.
Ještě bychom se měli podívat na další prvek. Je jím ne/vybavenost ochrannými pomůckami. Netvrdím, že žena jedoucí do kanceláře na sobě musí mít nákolenky atd. Ale co helma? Ano, naruší ráno pečlivě vytvářený účes. Jak ale víme, pro děti je pro případ užívání jízdních kol povinná. U jízdy na elektrokoloběžkách se na ni ovšem docela často zapomíná. Její význam stoupne, pokud si uvědomíme, že se lidé na nich pohybují poměrně vysokými rychlostmi. Ze své zkušenosti doplním, že leckteří nevěnují jízdě a stavu svého okolí dostatečný díl své pozornosti. Snad je přece jasné, že oni jedou! Jenže kráčí o dost krátkozraký přístup. Stačí se aspoň krátce seznámit s údaji v policejních statistikách. Vyšetřující jedinci byli povoláni jen za poslední rok ke stovkám případů. Příčiny se vesměs opakují - příliš rychlá jízda, podcenění použití ochranných pomůcek a alkohol. Na něj by se mělo speciálně upozornit. Jistě dovedeme pochopit občany, kterým se nechce jít do hospody velký kus cesty pěšky. Sednout za volant naštěstí vnímají jako špatný nápad. Avšak naskočit na kolo se jim divné nezdá. V poslední době se situace „zlepšila“, protože tu lze využít právě jízdy na elektrokoloběžkách. Jak krásné řešení. Bicykl bych viděl jako vyšší přínos. Člověk musí šlapat a aspoň se trochu probere a „obživne“. Což platí i pro ranní snížené vnímání, kdy řada lidí jede na známého automatického pilota. Riziko se řádově zvyšuje.
Co by se dalo a mělo sdělit na závěr. Bude dobré myslet na sebe a rovněž na ostatní kolem sebe. Kupříkladu není dobrý nápad jet na citovaném prostředku a ještě sledovat svůj mobilní telefon. Podobně se děje na obyčejných koloběžkách, na kolech a brusloprknech. Jiní si svůj repertoár obohatí o kouření. Nemluvě o psech na vodítku. Zase vidíme, jak si lidé svoje vzájemné procesy mezi sebou komplikují. Patrně zbytečně. Raději se nesnažme být za borce!
