Článek
Jak jsme se nedávno dozvěděli, kráčelo o častou součást hesel, která byla dříve používána státní mocí. K nelibosti části občanů se dělo zpravidla se zvýšenou frekvencí, aby se jich podařilo zasáhnout co nejvíce. O spojení s masami měli usilovat vedoucí představitelé státu. Ale co dnes? Jak by proces mohl vypadat?
Zásadní otázka zní - mají dnešní naši vládci spojení s masami? Pokud bychom odpověděli kladně, o jaké se jedná? Naznačím následujícími dotazy. Je spojení slabé? O něco silnější? Asi tak průměrné? Mírně nadprůměrné? Vynikající? V čem spočívá? Jaké má podoby? O jakých elementech v kvalitativním či kvantitativním ohledu můžeme hovořit? Nejsem schopen podat vyčerpávající odpověď a ani mi není známa informace, že by dané údaje byly k dispozici. Spekulativně se ptám - raději zůstávají v utajení? Poznání, zážitky a zkušenosti každého jedince budou ryze individuální, a proto bychom neměli jakkoli paušalizovat. Je libo předložit konkrétní příklady?
Za prvé se občan setká se starostou nevelkého města. Sice se osobně neznají, na shromáždění lidé přišli s určitými požadavky, leč byli nuceni čelit jasným faktům a argumentům, jak jich je možné ze strany vedení města uspokojit pouze část. No - občané sice nejsou spokojeni, ale musejí uznat, že starosta má přehled, vyzná se, ví co a jak. Takže si důvěru zaslouží a oni vědí, že jim rozumí. O dost lepší než arogance.
Za druhé máme setkání s hejtmanem. Jak víme z médií, panují mezi nimi dost velké rozdíly. Já sám si dovedu u některých představit docela obyčejnou „lidskou“ besedu. U jiných s obtížemi. Podobně můžeme uvažovat, mluvit a psát o poslancích. Kolik kvality a kvantity bychom u nich našli v položkách jako skromnost, zdrženlivost, pochopení, porozumění, vstřícnost, zájem o druhé, respekt a podpora, laskavost, vlídnost, tolerance a především pokora? Jistě je nebudou rozdávat plnými hrstmi. Víme svoje.
A za třetí - co ministři? Není jich mnoho, přesto si myslím, že by měli být vyčleněni do samostatného odstavce. V médiích mají nějaký obraz, který se více nebo méně shoduje se skutečností. U některých bude lepší, když se o jejich práci, odbornosti, přehledu, postojích a choutkách obyvatelé nedozvědí.
Za čtvrté se můžeme podívat, jak pro obyvatele vyzní návštěva vysokého představitele ČR v nejmenovaném zahraničním supermarketu, když vyjede s nákupním košíkem ven a srovnává ceny. Možná u někoho zaboduje a zaujme ho. Ten chlapík to všem ukázal! Ovšem od vzdělaných osob a od analytiků a specialistů na PR a jim blízké jsme slyšeli zcela jiná hodnocení a komentáře. Nebudu je po nich opakovat, abych snad nebyl šetřen za nactiutrhání. Pravý opak bylo svého času možné registrovat u bývalého prezidenta, zejména když svoji návštěvu doplnil o nezdravou stravu a požití známého typu alkoholu.
Nevím, jestli sem úplně patří údaj, jak se před lety ptali předních politiků na tzv. všední věci, s nimiž se tzv. obyčejní občané potýkají. Výsledky byly dost tristní. Skoro nikdo „z těch nahoře“ neznal cenu rohlíku, jízdenky na pražskou MHD, výši úhrady za poštovní známku a odeslání dopisu a řadu dalších údajů. Co si o nich člověk asi tak může pomyslet? Mohou si získat jeho důvěru? Konají vůbec něco v jeho prospěch? Zajímají se o něj aspoň zbla? Nebo situaci občan zhodnotí tak, že nikdo z nich pro něj není dobrý a odvrátí se od veřejných a společenských událostí a procesů? Není divu, že si začne hrát jen na svém vlastním písečku. Opravdu výborné spojení politiků s masami. Možná se od nich / myslím od mas / časem odtrhne i nespokojený a zhrzený občan…
