Článek
Zástupce mladé generace si většinou spojujeme s pokrokem, který velmi rychle míří kupředu. Jedinec ho ani nestačí pořádně sledovat. Pouze se diví a žasne a v lepším případě se snaží pár výdobytků využívat. Namátkou vzpomeňme PC, tiskárny, diskety, rychlovarnou konvici, internet, mobilní telefon, MP 3, nahrávací disky, v poslední období raketově se rozrůstající možnosti umělé inteligence.
Moje a cizí poznání a zkušenosti napovídají, že chlapci, dívky a mladí muži a slečny se o posuny zajímají, ponejvíce kráčí o bohatou a rozmanitou nabídku moderních informačních a komunikačních technologií. Je s nimi tolik legrace a zábavy a dá se s nimi tak hezky a příjemně využívat čas. Pouze menší skupina si uvědomuje rizika a stinné stránky. Rád bych na jednu poukázal. Podotknu a zdůrazním, že není smyšlená. Mám ji z první ruky a od osoby, na jejíž podklady se mohu spolehnout.
Pán pracuje v strojírenském podniku. Jak název pro obecně informačně orientovanou osobu napovídá, bude se v něm pracovat se stroji a na nich a kolem nich. Nebudu je jmenovitě uvádět, sám s ohledem na jiný typ mnou vykonávané práce je podrobně neznám. Stačí připomenout soustruh, frézu a jejich blízké „kamarády“. Několikrát jsem na ně během své praxe v různých místech narazil a pracovní konání na nich viděl, a proto pro mě není novinkou, že nějaký čas trvá, než se je člověk naučí správně používat a se vším efektivně nakládat. Starší zkušení pracovníci, o jejich mistrovství nebylo pochyb, mi asi tak před dvaceti roky sdělovali, že přijde-li šikovný vyučený mladík, trvá mu dvě sezóny, než se zapracuje tak dobře, aby mu na drahých strojích svěřili samostatnou práci. Myslím, že jejich informace je věrohodná. Jen se zamysleme, jak dlouho trvá, než se někdo stane aspoň průměrným řidičem. Nemluvě o položce, zda se mu chce a jaké má motivy.
O dost horší jsou čerstvé zprávy. Někdo by si mohl vzpomenout na můj materiál - 44 roků. Vřele doporučuji se k němu vrátit, abychom si připomněl dříve nevídaný a dnes žel běžný pokles a přesněji propad mladých lidí na úseku zručnosti. Během praxe příchozí nic neumějí, a proto ani nepředvedou. Vlastně ano, ale cosi úplně jiného, zpravidla nežádoucího. A něco jim svěřit? V žádném případě. Kdo by za ně platil škody? Ceny materiálu se pohybují příliš vysoko. O mašinách a náhradních dílech ani nemluvě. Takže nejlepší by bylo, aby mladí na pracoviště moc nepřicházeli. Jenže oni se objevují. A právě zde se nachází jádro dnešních řádků.
Na místo do dílny nastoupil mladík s vizitkou - mladý programátor. Mluví se o CNC strojích. Na rozdíl od svých vrstevníků přišel s nadšením a chce pracovat. Takže jako jiní prozatím nemá tendenci, aby se někde zašíval a dlouhé minuty místo práce hleděl upřeně na displej a… Dosaďte si z dnešních oblíbených aktivit, co chcete. Leckdo by jeho misi uvítal. Pokud by přispívala k ulehčení pracovních procesů. Jak zní jeho obecný úkol? Vytvářet programy, které napomohou a raději vyřeší praktické problémy a podnik bude moci vyrábět kvalitnější součástky. A rychleji. Úkol se snaží plnit. Háček a stín se ovšem najde. Jeho podobou je, že několik hodin vymýšlí, jak proces bude probíhat. Poté přijde s řešením, které praktik vygeneruje za pár minut, případně desítek minut. Jak se budeme dívat na jeho prospěch a efektivnost? Kdo více přispívá soukromému subjektu? Jak dlouho si vedení může dovolit na místě ponechat a platit jedince s tak nízkým přínosem, byť nějaký se najde? Na zmíněném pracovišti slovo do pranice!
