Článek
Čas běží a my jsme se vcelku hladce ocitli ve třetím dějství. Snadnost ovšem neplatí pro skupinky zákazníků a zákaznic. Tím méně pro našeho muže. Jestlipak on vůbec něco může? Ještě se uvidí.
Žena sebevědomě přistoupí ke vchodu, odhrne závěs a chce neohroženě vstoupit dovnitř. Neměl by s ohledem na pravidla společenského chování tak učinit muž? V době jejich konstituování výprodeje ve velkých stanech patrně nebývaly organizovány. Nechme spekulací. Paní se zarazí hned na počátku. Nelze jít dál a dopředu. Ono je totiž uvnitř narváno. Jako kdyby sem platila ověřená životní pravda - „kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“. Jenže co jestli tu lidé postávali už od kuropění? Vše je možné. Dostat něco ve slevě leckoho pořádně navnadí a je schopen sem přijet již krátce po půlnoci. Důležitým dodatkem k počtu osob je fakt rostoucí teploty. Máme červen. Stan nemá větrání, plátěné uši oken jsou spuštěny a zavázány. Zřejmě aby se nikdo zvenku nenatahoval pro zboží. Je na dosah ruky a jak víme z jiné moudrosti - příležitost dělá zloděje. V Česku především. Na druhé straně je na plátěné stavení odevšad vidět. Současně víme, že opatrnosti nikdy nezbývá.
Bude se muset čekat. Pro doprovázejícího muže se nejedná o příznivý výhled. Mohl si sedět doma a koukat na záznam fotbalu ze včera. Tady musí tvrdnout. A ještě vedle ženy! Pak mu hlavou projede zajímavá myšlenka - i bába musí čekat, no jasně, musí se někomu a něčemu podrobit. Jen ať si počká! Aspoň zažije trochu - jak se tomu říká? - pokory? Než se dočkali vstupu, dočkal se také on výtky - „kdybys tu měl někoho známého, mohli jsme přesně vědět, co tu budou nabízet a zajistit to bokem“ a za chvíli „to tě ani nenapadlo, že jo?“. Stále vstupuje jako viník a nadále je bez šance na úspěch.
Lidi venku prožívali na slunci ne právě příjemné chvíle. Jak se těšili, až vejdou do stanu, kde panuje stín. Avšak nevěděli, že tam vládne vedro. Kdyby použili logiku, jistě by onu informaci získali. Kdo by však na ni myslel a dokonce ji uplatňoval, má-li před sebou kvanta zboží a ještě ve slevě?! Spíše se ocitá v zajetí zúženého vědomí. Běžné psychologické mechanismy. Nevětrá se tam, je tam mnoho lidí a všichni dýchají. Navíc jsou ve stresu a potí se. Vzduch se nehýbe. Projevuje se skleníkový efekt. Snad je lepší se pražit venku, než se mít lepkavě jako uvnitř. A opravdu. Pobyt pod střechou byl docela - lidově řečeno - na mrtvici. Lidé se pomaličku posouvali kolem naditých krabic a pultů. Sláva, ještě mají hodně zboží. Objevuje se zákonitá potíž - protlačí se tam jedinec včas? Co když nějaký člověk těsně před nimi sebere poslední věc? Nebo poslední rozměr a barvu, která se hodí. Někdo se tlačí, potí a sténá jen krok za ním. Je však natolik husto, že se nelze bystře pohnout kupředu. Víceminutové martýrium. Lidé nadávají na mráz, ale je aspoň kam se schovat. Ale tady? Cokoli uděláš, teče z tebe pot. Prašť jako uhoď…
Čas se posunul. Organismus se celý ztrápený dopracoval k improvizované pokladně. Náš muž už je zbrocen potem a nevoní. Ani jeho žena není v lepší situaci. Něco vybrali. Občas po něm šlehne zlobným pohledem. Jistě myslí na „šikovnost“, s níž mohl něco zařídit. Vše vybrala sama. Na něj zbyla neřešitelná otázka - „co říkáš na tenhle odstín?“. Na správnou odpověď nepřišel. V horku se mu nechtělo přemýšlet, jak se rozhodla a aby její verdikt jen potvrdil. Proti ní přece nemůže jít. Zhvízdala by ho patrně i na veřejnosti. On by stačil „její“ pohled…
Těsně před nimi se proces zasekne. Slečna pokladní končí. Co se děje? Ranní make-up má dávno rozmazán po lících a je nadměrně propocená. Úplně všude… Žádná drogerie nepomáhá. Se slovy „přijde kolegyně“ vyčerpaně opouští stanoviště. Oči se upřou na druhou slečnu, která dosud rozbalovala, hlásila počty kusů, ujasňovala druhy zboží a nakláněla se s pistolí na čtení kódů. Je také mokrá a nyní vlhne ještě více. Doposud jela v rychlém tempu a nyní nemá co dělat a hlavně neví, kam by uhnula s očima. Asi za půl minuty ji osvítí spásný nápad. Začne kolem sebe uklízet. Není skoro kam. Tak aspoň předstírat činnost a vyhnout se strašným lidským pohledům. Pár osob se začne dohadovat, jak se přesně má stát ve frontě… Jen aby si ji nevybrali jako hromosvod! Nebo rozhodčí!
Nová obsluha se dostaví za necelých pět minut. Chvíli trvá, než se „etabluje“ a pak se vše rozjede. Jen téměř nedýchatelné horko a napětí neměly přestávku. Znáte pocit houstnutí atmosféry? Konečně venku. Občas tu stojí hloučky a liší se od sebe počtem diskutujících a mírou ne/spokojenosti. Člověk by si rád leccos vyslechl. Hlavně by potěšen slyšel, že jiní skončili hůř, jsou z akce před stanem a v něm více na nervy a dokonce na prášky, je jim zle a sehnali méně. Jak krásný stav, který by se dal „užít“ - podobně jako mrtvá koza u sousedů. Ale čas tlačí a je třeba jít na hlavní nákup. Sláva, tam jistě bude fungovat klimatizace…
PS: muž vykročí vstříc další jámě lvové…
Předchozí části:
+ fantastický výprodej
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-fantasticky-vyprodej-a-jeho-stiny-316579
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-fantasticky-vyprodej-a-jak-stiny-moc-nemizi-317020
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ktera-konstrukce-vice-vydrzi-317644
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-velky-vyprodej-ve-velkem-stanu-se-blizi-318478
