Článek
Výkaz práce
Mnoho osob ho zná, slyšelo o něm a leckteré mají za úkol ho navíc vyplňovat. U dalších sledujeme, že ho v souladu s popisem jejich práce evidují, kontrolují a předkládají ke schválení příslušným osobám. Protože platí osvědčená životní moudrost - nikdo není dokonalý -, stává se, že občas dochází k jeho doplnění a třeba i přepracování. Výjimečně i úplnému. Jen dodám, že uvedené změny ve výkazu práce se ve výkazu práce neobjevují.
Zajímavým úhlem pohledu je, nakolik jde o formalitu a čemu ve skutečnosti slouží. Je vždy účinným podkladem pro vyúčtování skutečně odvedené práce? Třeba ho odpovědná osoba převezme, bez zkoumání založí a proces běží dále. Pak se zákonitě vnořuje otázka - nejedná se o zbytečné vynakládání energie a času? Co by se stalo po vyslovení připomínky? Lze počítat, že by odpovědná osoba nařízení k jejich zpracování zrušila? Nebo by „zvědavému“ jedinci přidala práci navíc, aby se mu tzv. nezkrátily žíly? Mnohdy narazíme na vysvětlení „no však víte, jak to chodí, musí se to udělat“. Pokud by vůbec dotaz mohl zaznít. Na části pracovních míst a někdy i v samotných rodinách narazíme na sociální atmosféru, kde se zdá nepřípustné cokoli kritizovat a dovolávat se nějakých změn. O nich rozhodne výhradně jedinec na čele! Dodám, že v části případů se člověk musí moc snažit, aby ho vyplnil, neboť měl méně práce. Jindy se mu tam vše nevejde. I tak vyhlížejí úskalí výkazů.
A ještě bych dodal jiný pohled a/nebo případ. Výkaz práce může zpracovat člověk sám pro sebe a za sebe. Kdo dostane uvedený nápad, začne asi přemýšlet nad jeho uskutečněním. Čeho všeho by se aktivita měla týkat? Co bude dělat s výsledky? Od zkušenějších jedinců se nabízí hned několik variant přístupu. Občas do nich může nahlédnout, aby si potvrdil svůj vyrovnaný přístup ve smyslu stability. Jestliže má ve svém výkazu uvedeno, že pravidelně cvičí a skoro žádný den nebyl vynechán, jistě se jedná o důvod k hrdosti. Samozřejmě nemusí jít jen o kroky k rozvíjení a upevňování tělesné kondice. Je moudré si najít směry rovněž pro její duševní část. Znám osoby, které si vedou výkaz práce, kterou provedli mimo svůj hlavní poměr. Ne snad že by nutně musely mít přehled o každé koruně, ale mají rády, když se dosáhne aspoň orientačního přehledu. A jaká jsou srovnání v průběhu roků! Leckomu se stane, že bez výkazu práce spíše klesá, než stoupá, aniž by si dané skutečnosti byl vědom.
Velmi důležitým prvkem je otevřenost, upřímnost a pravdivost - myslí se zmíněného dokumentu. Bez nadsázky se jedná o nezanedbatelný princip. Požadavek naroste na významu, když si uvědomíme formálnost a občasnou nesprávnost ve výkazech. Některé mají tzv. hezky vypadat. Zejména dříve narození by tady mohli posloužit ne jednou zkušeností, jak se upravovala hlášení na vyšší stupně v různých prvcích a záležitostech. Od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí bychom se dozvěděli, že přístup k výkazu je součástí celkového postoje k sobě sama. Mezi pomyslné lakmusové papírky patří, zda a nakolik dotyčný ne/pracuje s nástroji jako sebekritika, sebereflexe a zpětná vazba. Povšimněme si, že někteří ji od jiných dokonce vyžadují. Poté bychom se mohli blížit k přesvědčení, že jejich dokumenty budou pravdivé. Souvislost s jejich životním stylem nebude náhodná.
Mohli by být nositeli vzoru. Jen by si měli dát pozor, aby jimi neobtěžovali jiné. Mohou působit jako otravové, avšak oni myslí své kroky dobře. Právě proto. Kdo by toužil se denně dozvídat, že jeho způsob života je nesprávný, nezdravý, rizikový… Občas proto mezi přijímaná řešení patří vést si ho tajně.
