Článek
Když na přelomu 19. a 20. století Nikola Tesla rozsvítil svět pomocí střídavého proudu, stal se legendou. Zvítězil ve slavné „válce proudů“ nad Thomasem Edisonem a zajistil, že z jeho vynálezu budou těžit miliardy lidí. Většina vědců by se v takové chvíli odebrala do zaslouženého důchodu a užívala si slávy. Tesla však nebyl obyčejný vědec. Jeho mysl operovala v dimenzích, které jeho současníci nedokázali ani pochopit.
Zatímco inženýři po celých Spojených státech nadšeně natahovali kilometry měděných drátů, Tesla jimi pohrdal. Považoval je za primitivní a zbytečné. V jeho hlavě se totiž rodil plán natolik kolosální, že dodnes působí jako scénář sci-fi filmu. Chtěl přenášet elektrickou energii bezdrátově, vzduchem a zemí, a to po celé planetě. A co víc – hodlal ji poskytovat úplně všem, a to zcela zdarma.
Dnes, o více než století později, se k jeho vizím vracíme. A to, co vědci v jeho starých nákresech objevují, jim nedá spát.
Zvuk zvonu, který měl rozeznít celou planetu
Ohromující ambice tohoto projektu ztělesňovala zlověstně vyhlížející stavba na Long Islandu ve státu New York: Wardenclyffská věž, fascinující komplex, jehož historii dnes zachraňuje The Tesla Science Center. Šlo o téměř šedesát metrů vysokou dřevěnou konstrukci s masivní padesátitunovou ocelovou polokoulí na vrcholu.
Tesla věřil, že Země i její atmosféra fungují jako gigantické elektrické vodiče. Nepotřeboval natahovat kabely k domům. Chtěl využít samotnou planetu.
Pomozme si jednoduchou analogií: představte si Zemi jako obrovský kovový zvon. Když do něj udeříte malým kladívkem, začne vibrovat. Pokud do zvonu budete tlouct ve správném rytmu, vibrace se začnou sčítat, až zvon vydá ohlušující zvuk. Tesla chtěl postavit elektronické „kladívko“ – gigantický oscilátor – který by do Země pumpoval elektrické pulzy ve specifické rezonanci. Kdekoliv na světě by pak stačilo zapíchnout do země speciální přijímač (jakousi anténu), jenž by tuto vibrující energii zachytil a proměnil ji ve světlo či teplo.
Dlouho bylo otázkou, jak daleko s tímto experimentem zašel. Během svých předchozích pokusů v Colorado Springs však Tesla dokázal bezdrátově rozsvítit desítky žárovek na vzdálenost několika kilometrů. Kolem laboratoře tehdy šlehaly umělé blesky a koně v okolí dostávali rány přes podkovy. Fyzikálně to zkrátka fungovalo.
Pak ale přišel zlom. Bod, kdy se genialita střetla s tvrdým byznysem.
Noc, kdy došly peníze, a mrazivý zásah agentů
Stavbu Wardenclyffské věže financoval J. P. Morgan, jeden z nejmocnějších bankéřů americké historie. Morgan věřil, že Tesla staví obří rádiový vysílač pro bezdrátovou komunikaci s Evropou, což by přineslo astronomické zisky z poplatků.
Když mu ale Tesla v záchvatu upřímnosti prozradil svůj skutečný cíl – rozeznít planetu energií pro všechny zdarma – Morgan okamžitě zatáhl za záchrannou brzdu. Legenda praví, že bankéř tehdy pronesl osudnou větu: „Pokud může energii chytat každý, kam dáme elektroměr?“ Financování bylo přes noc zastaveno.
Věž nebyla nikdy dokončena. V roce 1917, během první světové války, ji vláda strhla a prodala do šrotu. Tesla se z tohoto šoku už nikdy nevzpamatoval. Zemřel v lednu 1943 v hotelovém pokoji v New Yorku, chudý a zcela osamělý – společnost mu překvapivě dělala holubice, kterou Tesla označil za spřízněnou duši.
Příběh by mohl skončit jako tragédie nepochopeného génia, jenže těsně po jeho smrti udělala americká vláda něco nanejvýš zvláštního. Do jeho pokoje napochodovali agenti OAP (Office of Alien Property – Úřad pro majetek cizinců, navzdory tomu, že Tesla byl americkým občanem) a zabavili veškeré nákresy, deníky i modely. Tyto dokumenty pak pečlivě zkoumala americká armáda a FBI. Dodnes je část těchto složek předmětem spekulací, ačkoli FBI řadu z nich později částečně odtajnila a zpřístupnila ve svém online trezoru. Proč takové manévry kvůli poznámkám stárnoucího a zkrachovalého muže?
Klíčový objev moderní fyziky: Měl celou dobu pravdu?
Odpověď na tuto otázku je oním zlomovým zjištěním, ze kterého běhá mráz po zádech. S nástupem moderních měřicích přístrojů totiž zjišťujeme, že Tesla nebyl blázen. Jeho modely předběhly dobu o více než sto let.
Země a její ionosféra skutečně tvoří gigantický rezonanční prostor. Tento jev se podařilo prokázat až v 50. letech 20. století a dnes je známý jako Schumannovy rezonance. Jsou natolik zásadní, že je nepřetržitě monitoruje i vesmírná agentura NASA. Planeta opravdu vibruje na specifických elektromagnetických frekvencích, přesně jak tento původem srbský vizionář předpověděl.
Navíc samotný koncept bezdrátového přenosu energie (WPT - Wireless Power Transfer ) dnes prožívá nevídanou renesanci.
- Přední vědci se nepokoušejí o nic menšího než vzkřísit Teslův sen, byť zatím v menším měřítku.
- Odborníci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) před lety publikovali přelomový experiment s technologií WiTricity. Úspěšně při něm rozsvítili 60wattovou žárovku přes celou místnost bez jediného drátu, a to na bázi silně vázané magnetické rezonance.
- Letecké a vesmírné agentury dnes vyvíjejí systémy, jež by dokázaly zachytit solární energii na oběžné dráze a bezdrátově ji poslat zpět na Zemi pomocí mikrovln.
Kde tedy leží pravda o Wardenclyffu? Moderní fyzika naznačuje, že i kdyby měl Tesla neomezený rozpočet, přenos elektřiny napříč celou planetou by pravděpodobně nebyl efektivní – většina energie by se po cestě ztratila rozptylem.
Přesto ale myšlenka na to, že pod povrchem naší planety dřímá neviditelná síť, do které se stačí jen „naladit“, dodnes vzbuzuje posvátnou úctu. Nikola Tesla byl mužem, jenž svými vynálezy formoval dvacáté století. Soudě podle toho, jakým směrem se dnes vydávají ty nejlepší mozky planety, je ale dost dobře možné, že svým nedokončeným projektem výrazně ovlivnil i století jednadvacáté.
P.S.
Díky, že jste se odvážili nahlédnout do světa, kde energie nezná hranice! Pokud vás fascinuje představa, že pod našima nohama dříme síť, kterou chtěl Tesla rozeznít pro blaho nás všech, budu rád za vaši podporu. I symbolický příspěvek mi pomůže dál zkoumat tyto zapomenuté archivy a přinášet vám fakta o géniích, kteří viděli daleko za horizont své doby.
