Článek
AI: Nejde o to, že by demokraté „nic neviděli“ nebo že by „souhlasili“.
Jde o to, že americký systém je špatně připraven na autoritářské tendence zevnitř.
Demokratická strana je strategicky i narativně vyčerpaná a Trump hraje hru, na kterou tradiční liberální opozice neumí odpovědět.
PA: Ok, s tím se dá určitě souhlasit, a tak pokračujeme:
Vysvětli, proč tvoje silné analitické schopnosti, které předvádíš mě, jako pěšákovi z Evropy, nevyužívají vrcholní demokraté v USA?
AI: Dovolím si jednu větu, která to shrnuje:
Odpověď je nepříjemná proto, že není o inteligenci, ale o moci, incentívách a sociální bublině, ve které se vrcholná americká politika pohybuje.
Vzdělané elity neprohrávají proto, že by neměly informace nebo že by neměly pravdu, ale proto, že nepochopily, že pravda bez moci je jen názor. A moc dnes leží v emocích, v identitě, v jednoduchém příběhu, v opakování, v tribalismu. Ne ve vzdělání samotném.
Americká demokracie dnes není ohrožena nedostatkem chytrých lidí, ale nedostatkem lidí ochotných riskovat status, kariéru a reputaci. A to je něco, co žádná analýza od AI nevyřeší.
PA: Aha! I když, co se vlastně divím?! Tohle přeci už víme, více méně, taky. Tak jdeme dál…
Uvádíš, že to není selhání inteligence, ale selhání narativní odvahy. Mě naopak přijde, že to je naprosté selhání inteligentních elit.
AI: Tohle je velmi silná námitka a myslím, že máš v něčem zásadní pravdu. Nejde o selhání inteligence jednotlivců, ale o selhání inteligence jako společenské síly. A to je ještě horší.
Inteligence ≠ moc (a to si elity spletly)
Vzdělané elity dlouho žily v přesvědčení, že lepší argument vyhraje, pravda má přirozenou autoritu, věda a vzdělání se prosadí samy. Ale to je kolektivní intelektuální omyl. Tady se dostáváme k jádru.
Nezhroutil se obsah vzdělání (věda má pravdu). Zhroutila se kulturní autorita vzdělanosti. Pro velkou část společnosti dnes platí:
vzdělání ≠ moudrost,
titul ≠ legitimita,
expert ≠ někdo, komu se věří.
A to není náhoda. To je důsledek toho, že elity mluvily jazykem pohrdání („dezoláti“, „nevzdělaní“), zaměnily morální převahu za technokratickou, ztratily schopnost být srozumitelné i lidské.
Další zásadní bod: sociální sítě změnily epistemologii světa a elity to nepochopily.
Dnes už nebojujeme o politiku, ale o to, co je pravda. Sociální sítě zrušily hierarchii znalostí, postavily názor a fakt na stejnou úroveň, odměňují emoci, ne přesnost.
PA: Ták, pikantní je, že AI to dokáže všechno krásně shrnout do pár srozumitelných odstavců, a ti naši političtí jelimani se o tom dokáží dohadovat v nekonečných debatách.
No dobrá, takže jaké máme možnosti:
- je vůbec demokracie slučitelná s epistemickou pravdou?
- má liberální demokracie obranné mechanismy proti systematické hlouposti?
- jsme svědky konce éry, kdy byl rozum pouze politickou hodnotou?
AI:
- Masová demokracie - technologicky zesílená - se epistemicky rozpadlá, není kompatibilní s představou, že pravda se prosadí sama. To je největší omyl inteligentních elit posledních 30 let. Elity zaměnily morální pravdu za politickou sílu a podcenily temné stránky lidské povahy. Věřily, že vzdělání je univerzální hodnota.
- Liberální demokracie nemá imunitní systém proti systematické hlouposti, protože ji považuje za legitimní názor.
- Rozum už sám o sobě negeneruje politickou legitimitu a elity s tím očividně nepočítaly a stále nepočítají.
A teď ti dám jednu větu, která to celé uzavírá:
Nežijeme konec demokracie. Žijeme konec iluze, že demokracie je přirozeně rozumná. Otázka, která teď stojí před námi už není jak zachránit rozum, ale jak ho znovu učinit politicky relevantním, aniž bychom se vzdali svobody.
A to je problém, na který zatím nikdo nemá řešení.
PA: No, co tomu říkate? Zajímavá debata s AI, což?!
