Článek
Dopad sociálních sítí na mladistvé i dospělé je v posledních letech předmětem intenzivního výzkumu. Studie neurologů potvrzují, že lajky, komentáře a sdílení aktivují mozkový dopaminový systém, podobně jako drogy či hazardní hry. Výzkumy pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) ukazují zvýšenou aktivitu v nucleus accumbens, tedy oblasti spojené s odměnou, což naznačuje možnou závislost na sociálních sítích.
Další studie odhalily redukci šedé hmoty v prefrontálním kortexu u lidí, kteří tráví nadměrné množství času na sociálních sítích. Tento region je zásadní pro sebekontrolu, rozhodování a regulaci emocí. Nadužívání těchto platforem tak může oslabovat schopnost kontroly impulzů a vést k vyšší úzkostnosti a depresím.
Sociální sítě jsou navrženy na principu variabilní odměny – uživatelé nikdy neví, kdy obdrží interakci, což posiluje závislost podobně jako hazardní hry. Opakovaná dopaminová stimulace může navíc vést ke snížení citlivosti mozku na přirozené odměny, což znamená, že uživatelé potřebují stále větší podněty k dosažení stejné míry uspokojení.
Kdo nese odpovědnost?
Otázka odpovědnosti za důsledky závislosti na sociálních sítích je složitá. Provozovatelé těchto platforem se často veřejně nehlásí ke své roli v šíření tohoto fenoménu. Odpovědnost však lze rozdělit do několika úrovní:
- Individuální odpovědnost
Uživatelé mají možnost kontrolovat své chování, například omezením času stráveného na sociálních sítích. Pokud jsou však algoritmy navrženy tak, aby podporovaly návykové chování, osobní odpovědnost se snižuje. - Technologické společnosti (Meta, TikTok, Google, aj.)
Tyto firmy úmyslně vytvářejí algoritmy, které maximalizují dobu, po kterou uživatelé zůstávají na platformě. Používají cílené notifikace a personalizovaný obsah, čímž záměrně udržují pozornost uživatelů. - Regulace a státní politika
Některé vlády se snaží regulovat sociální sítě zákony jako Digital Markets Act (DMA) a Digital Services Act (DSA). Například Čína již zavedla časové limity pro mladistvé. - Rodiče a školy
V případě dětí nesou odpovědnost i rodiče a vzdělávací instituce, které mohou učit digitální gramotnost a varovat před negativními vlivy sociálních médií. - Společnost jako celek
Veřejnost a média mohou vyvíjet tlak na technologické firmy, aby přijaly odpovědnost. Iniciativy, jako je Center for Humane Technology, se snaží omezit škodlivé aspekty těchto platforem.
Osobní zkušenost
Pracuji v IT sektoru a před rokem jsem se rozhodl sociální sítě zcela opustit. Zrušil jsem účty na Facebooku, Instagramu, TikToku, X i Pinterestu. Uvědomil jsem si, že digitální kontakt s lidmi, s nimiž se v reálném životě nestýkám, mi nepřinášel skutečnou hodnotu. Po roce mohu s jistotou říci, že tvrzení „kdo není na sociálních sítích, jako by neexistoval“ je mylné.
Pokud hledáte cestu, jak se zbavit závislosti na sociálních sítích, nejúčinnější je je zcela opustit. Zrušte své profily a zaměřte se na reálný život – stojí to za to.