Článek
Tokenizace finančních aktiv se definitivně přesouvá od technologického experimentu k infrastruktuře tradičních finančních trhů. ECB spuštěním systému Pontes 21. září umožňuje vypořádávat velkoobchodní transakce s tokenizovanými aktivy a zároveň připravuje vlastní investice do tokenizovaných cenných papírů. Pro bankovní domy se tak klíčová otázka mění z logiky „zda blockchain využít“ na „jak digitální aktiva integrovat do vlastního finančního ekosystému“.
Definice tokenizace vyžaduje oddělení od kryptoměn
Tokenizace představuje proces, při kterém je tradiční finanční aktivum reprezentováno digitálním tokenem na technologii distribuovaného registru (DLT). Nejedná se automaticky o kryptoměnu. Tokenizovaným aktivem může být například dluhový cenný papír nebo jiný finanční nástroj, přičemž jeho ekonomická a právní podstata se od samotné DLT technologie neodvíjí automaticky.
Systém Pontes vytváří bezrizikové vypořádací aktivum
Význam kroku ECB spočívá v vytvoření důležitého základu pro další rozvoj tokenizovaných trhů poskytnutím důvěryhodného a bezrizikového vypořádacího aktiva. Služby systému Pontes se budou postupně rozšiřovat a plná implementace dalších funkcí se očekává v roce 2028.
„Na Pontes je důležité především to, že tokenizované finanční transakce dostávají přímou vazbu na etablovanou evropskou finanční infrastrukturu. Nejde už jen o to, zda lze určité aktivum převést do podoby tokenu. Stejně důležité je, kde a jak se obchod uskutečňuje, jak se aktivum spravuje a uschovává, jak se ověřuje jeho vlastnictví a jak se celý proces propojí se systémy a regulatorními procesy finanční instituce,“ říká Mike Schwitalla, managing director společnosti Crypto Finance, součást skupiny Deutsche Börse.
Integrace tokenizovaných aktiv prověří stávající IT architekturu bank
Tato změna má pro banky zásadní potenciál, protože umožňuje spojit více kroků životního cyklu finančního aktiva do jednoho digitálního procesu. ECB uvádí jako hlavní výhody vyšší automatizaci a efektivnější propojení jednotlivých částí trhu. Pro banky to však neznamená pouze pořízení blockchainového systému. Musí vyřešit začlenění tokenizovaných aktiv do stávajícího modelu úschovy a správy digitálních aktiv (custody), obchodování, vypořádání, compliance, řízení rizik, bezpečnosti a IT architektury. Praktická debata se tak přesouvá od technologie k provozu instituce.
„Pro banku, která chce nabídnout klientům tokenizované finanční aktivum, je token pouze začátek. Musí mít jasno v tom, jak bude aktivum držet, jak bude provádět a vypořádávat transakce, jak nastaví odpovědnosti a kontrolní mechanismy a jak propojí nové řešení se svou existující infrastrukturou. Rozhodnutí, co vybudovat interně a co využít prostřednictvím specializovaného partnera, bude stejně důležité jako samotná volba technologie,“ komentuje Mike Schwitalla.
Regulační rámec v Česku nastavuje jasné hranice
Evropský regulatorní rámec s využitím DLT na finančních trzích již počítá. V České republice ČNB řeší aplikaci pravidel pro investiční nástroje vydané pomocí DLT a tuzemská legislativa umožňuje za určitých podmínek využití této technologie pro evidenci zaknihovaných cenných papírů. ČNB zároveň uvádí, že 1. července 2026 skončilo přechodné období podle evropského nařízení MiCA. Poskytování regulovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy je tak navázáno na příslušné povolení nebo notifikaci.
Modernizace kapitálových trhů začíná u institucionálních transakcí
Tokenizace se pro české banky stává spíše otázkou postupné modernizace kapitálových trhů než příchodem kryptoměn. První využití směřuje do dluhových nástrojů, fondů, kolaterálu nebo dalších institucionálních transakcí, kde digitální evidence a automatizace přinášejí konkrétní provozní přínos. Spuštění Pontes neznamená okamžitý příchod tokenizovaných produktů do nabídky běžných retailových bank.
Samotná ECB připravuje investice části vlastních prostředků do tokenizovaných cenných papírů, konkrétně do eurových cenných papírů vydaných vládami zemí eurozóny, jejich regiony, agenturami a evropskými nadnárodními institucemi. ECB tím získá praktickou zkušenost s celým investičním cyklem v prostředí DLT.
Rozhodující bitva se odehraje v provozním zázemí
Sledování vznikající infrastruktury kolem tokenizovaných aktiv se stává klíčovým faktorem pro celý trh. Jakmile emise, obchodování, vypořádání, custody i compliance fungují v propojeném prostředí, tokenizace se stane standardní součástí fungování finančních institucí.
„Největší změnou nebude to, co uvidí klient na obrazovce. Může být mnohem důležitější to, co se odehrává v pozadí – jak rychle lze transakci vypořádat, jak se automatizují jednotlivé kroky a jak se propojí tradiční finanční infrastruktura s novými digitálními formami aktiv. To je oblast, ve které se podle nás bude v dalších letech rozhodovat o praktickém využití tokenizace,“ dodává Mike Schwitalla.
