Článek
Chlapec ze Žižkova
Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901 na pražském Žižkově do rodiny poštovního úředníka. Prostředí, v němž vyrůstal, bylo typicky měšťanské a vedlo jej k pořádku, přesnosti a disciplíně. Právě tyto vlastnosti se později staly neoddělitelnou součástí jeho osobnosti i hereckého projevu. Nebyl dítětem umělecké rodiny a nic nenasvědčovalo tomu, že se jednou stane jednou z největších hvězd českého filmu.
Po maturitě nastoupil do státních služeb a pracoval u pošty. Několik let strávil v Užhorodě na Podkarpatské Rusi. V té době však stále častěji navštěvoval ochotnická představení a sám začal vystupovat na amatérských scénách. Divadlo se pro něj postupně stalo větší vášní než úřednická kariéra. Přesto dlouho váhal, zda opustit jisté zaměstnání. Marvan byl od přírody opatrný člověk a nerad riskoval. Nakonec však zvítězila touha po jevišti.
Setkání s Vlastou Burianem
Osudovým okamžikem se stalo setkání s nekorunovaným králem komiků. Právě Burian rozpoznal Marvanův mimořádný talent a přijal jej do svého divadla. Vznikla dvojice, která se nesmazatelně zapsala do historie české komedie.
Burian byl živelný improvizátor, zatímco Marvan představoval přesný opak. Hrál vážné úředníky, přednosty, policejní rady a profesory, kteří se snažili zvládnout chaos vyvolaný Burianovými postavami. Jejich kontrast vytvářel jedinečnou komiku. Právě díky Burianovi se Marvan dostal mezi filmové hvězdy první republiky.
Filmová kariéra za první republiky
Už ve třicátých letech minulého století se Marvan stal jedním z nejobsazovanějších českých herců. Diváci si ho oblíbili ve filmech jako U pokladny stál, Ducháček to zařídí, Katakomby, To neznáte Hadimršku, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese nebo Přednosta stanice.
Jeho herectví bylo založeno na civilnosti a dokonalém načasování. Nemusel gestikulovat ani přehrávat. Stačil pohled, tón hlasu nebo drobné gesto. Zatímco jiní herci hráli emoce navenek, Marvan je často skrýval pod zdánlivě chladnou maskou.
Hvězda i poválečného filmu
Oproti mnohým jiným kolegům z branže, po roce 1945 Marvanova kariéra naznala poměrně strmý vzestup. Zatímco řada předválečných hvězd zmizela z obrazovek, Marvan se stal jednou z největších opor československé kinematografie.
Natočil přibližně 190 filmů a televizních inscenací. Hrál v komediích, pohádkách, detektivkách i vážných dramatech. Dokázal oslovit několik generací diváků a patřil k nemnoha hercům, kteří byli populární za první republiky, protektorátu, komunismu i v období normalizace.
Gustav Anděl a další slavné role
Vrchol popularity přišel v padesátých letech. Postava revizora Gustava Anděla ve filmech Dovolená s Andělem a Anděl na horách se stala velkou legendou.
Následovaly další výrazné role ve filmech Železný dědek, Dařbuján a Pandrhola, Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna, Fantom Morrisvillu nebo Noc na Karlštejně.
Další herecký vrchol představoval policejní rada Vacátko v seriálu Hříšní lidé města pražského a navazujících filmech. Mnozí filmoví historici považují právě Vacátka za jeho životní roli.
Marvanová Povaha: profesionál, nebo kariérista?
Marvan býval označován za mimořádně spolehlivého profesionála. Vždy znal text, chodil včas a byl dokonale připravený. Současně však měl pověst člověka uzavřeného, chladného a někdy až odměřeného, dá se říci až tvrdého karieristy.
Mnozí kolegové jej respektovali, ale jen málokdo jej označoval za blízkého přítele. Na rozdíl od spontánního a společenského Jan Werich působil Marvan rezervovaně a konzervativně. Řada pamětníků jej vnímala jako člověka, který pečlivě chránil svou kariéru a soukromí.
Burianova hořká křivda
Největší stín na Marvanovu pověst vrhá jeho poválečný vztah k Burianovi. Když byl po roce 1945 „král komiků“ obviněn z kolaborace a čelil soudům, očekávalo se, že se ho jeho dlouholetý kolega zastane.
Marvan to však neučinil. Naopak se od někdejšího dobrodince spíše distancoval. Burian to nesl velmi těžce a považoval to za zradu. Dodnes se historici přou, zda šlo o vypočítavost, strach o vlastní kariéru nebo složitější osobní vztahy mezi oběma muži. Jisté však je, že jejich přátelství tím definitivně skončilo.
Velká láska jménem Alena Jančaříková
Na konci padesátých let vstoupila do jeho života o šestadvacet let mladší herečka Národního divadla Alena Jančaříková. Byla rozvedená, měla dva syny a patřila k výrazným mladým talentům své generace.
Marvan byl tehdy ženatý s Marií Marvanovou, které říkal Márinka. Přesto se do Jančaříkové hluboce zamiloval. Vztah trval několik let a v roce 1960 se jim narodila dcera Alena. Bylo to jediné dítě Jaroslava Marvana a zároveň splnění jeho celoživotní touhy stát se otcem.
Dne 3. prosince 1961 však byla Alena Jančaříková nalezena mrtvá ve svém branickém bytě. Oficiální vyšetřování dospělo k závěru, že šlo o sebevraždu svítiplynem.
Rodina i někteří svědci však po desetiletí upozorňovali na řadu nejasností. V bytě byly známky zápasu, rozházené věci a herečka měla zranění, která podle příbuzných neodpovídala sebevraždě. Dodnes proto existují spekulace, že mohlo jít o neobjasněný trestný čin. Žádný důkaz pro tuto teorii se však nikdy neobjevil a případ zůstal uzavřen jako sebevražda.
Poslední roky života
V sedmdesátých letech začal Marvan bojovat s rakovinou. Přesto ještě pracoval a natáčel. Jeho poslední velkou filmovou rolí byl purkrabí Ješek z Vartenberka v legendární Noci na Karlštejně.
Nemoc však rychle postupovala. Jaroslav Marvan zemřel 21. května 1974 v Praze ve věku dvaasedmdesáti let. Na konci života byl podle svědectví velmi zesláblý a vážil jen něco přes čtyřicet kilogramů.
Odkaz Jaroslava Marvana
Jaroslav Marvan zůstává jedním z nejvýznamnějších herců české historie. Jeho postavy Gustava Anděla, rady Vacátka, přednosty stanice nebo nejrůznějších úředníků a profesorů se staly součástí české kulturní paměti.
Vedle obdivu k jeho mimořádnému talentu však dodnes přežívají i otázky týkající se jeho charakteru, vztahu k Vlastovi Burianovi a okolností tragédie Aleny Jančaříkové. Právě tato směs velkého hereckého umění, lidských slabostí a osobních dramat činí z Jaroslava Marvana jednu z nejzajímavějších osobností českého filmu 20. století.
Internetové zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Marvan
https://www.csfd.cz/tvurce/1344-jaroslav-marvan/
https://www.fdb.cz/osobnost/2597-jaroslav-marvan
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-vypravej/13547-ve-stopach-doby/7957-zemrel-herec-jaroslav-marvan/
https://www.filmozrout.cz/herec/36013-jaroslav-marvan/
https://www.extra.cz/tema/jaroslav-marvan
https://www.blesk.cz/tema/jaroslav-marvan
https://www.idnes.cz/wiki/osobnosti/jaroslav-marvan.K440291
https://www.denik.cz/osobnosti/jaroslav-marvan.html
Knižní zdroje
BENEŠ, Zdeněk. Jaroslav Marvan: Tajemství smutného krále české komedie. Brána, Praha, 2007, 1. vydání. ISBN 978-80-7243-315-2.
ČERNÝ, František. Měnivá tvář českého filmu. Mladá fronta, Praha, 1979, 1. vydání.
BLAŽEJOVSKÝ, Jaroslav. Jaroslav Marvan. XYZ, Praha, 2011, 1. vydání. ISBN 978-80-7388-581-3.
