Článek
A nutno dodat, že se jednalo o politiky z celého politického spektra. Donutilo mě to k zamyšlení, co se to vlastně v dnešní společnosti děje. Co vede lidi k tomu, že ráno vyrazí do centra Prahy jenom proto, aby si počíhali na politiky, aby na ně mohli pískat a pokřikovat? A to právě v tento den, kdy si (mimo jiné) připomínáme počátek konce jednoho totalitní politického systému. Systému, který neumožňoval lidem svobodně vyjádřit svůj názor. Systému, ve kterém bylo samozřejmostí, že doma se mluvilo jinak než na veřejnosti. A v tento den stovky lidí vyrazí do centra Prahy jenom kvůli tomu, aby někomu znepříjemnili, nebo nejlépe znemožnili položení květiny, zapálení svíčky. Nechápu! Nechápu, proč se v demokratickém státě snaží lidé zabránit volnému pohybu jiných lidí. Jenom kvůli tomu, že mají jiný politický názor? Vždyť to jsou přeci lidé jako všichni ostatní. Navíc jsme si je sami zvolili. A to, že já jsem volil zrovna někoho jiného neznamená, že nebudu respektovat volbu ostatních lidí.
Na projevení politické názoru jsou přece svobodné volby. Volby, ten demokratický nástroj, kde si lidé vybírají své zástupce. Další možností je například demonstrace, kde můžou nespokojení občané vyjádřit svůj názor. Existují však lidé, kteří právě pod záštitou demokracie tuto demokracii podrývají. Aneb jak říká klasik: pletou si demokracii s anarchií.
Omezování pohybu spoluobčanů (možná to někoho překvapí, ale i politik je spoluobčan) a jejich veřejné urážení jen proto, že vyjadřují odlišný politický názor, to podle mne opravdu není demokracie. Aby bylo jasno NEJSEM politik a ani se politiků nezastávám. Jen si myslím, že by v naší zemi měl mít každý občan (včetně politiků) stejná práva. A pro ty, kteří nejsou s našimi politiky spokojeni bych měl ještě jeden citát: „Každá země má takové politiky, jaké si zaslouží“. Tak nevím, mám se bát?
