Článek
Tyto pochvalné komentáře se obyčejně omezují na rozvoj kaváren a gastronomie v ulicích centra města, nové a čisté fasády domů, opravený hrad Špilberk, zpřístupněné historické podzemí, adventní trhy a různé další kulturní akce. Bádavější pozorovatelé ještě snad zaznamenávají moderní způsob placení jízdného v MHD – „Pípni a jeď“. S hodnocením skutečné kvality všednodenního života to nemá mnoho společného.
Za rozvojem Brna v posledních letech stojí některé projekty, jejichž budování začalo více jak před 20 lety. Vznikly průmyslové zóny, které přilákaly nejen montovny, ale i technologická a vývojová centra. Jihomoravské inovační centrum přispělo k rozvoji nových technologických firem a současně koordinuje jejich spolupráci s univerzitami a výzkumnými pracovišti. Jihomoravský kraj byl díky tomu v roce 2023 oceněn zástupci EU jako jeden z nejlepších regionů pro podnikání a inovace. Brno je světovou metropolí ve výrobě elektronových mikroskopů. Brněnští výrobci zajištují 40 % jejich celosvětové produkce. V poslední době se dobře vyvíjí snaha o přilákání výzkumu v oboru čipového průmyslu do Brna. Tento ekonomický rozvoj by samozřejmě nebyl možný bez dlouholeté tradice vysokého školství ve městě, která sahá až do doby konce Rakouska-Uherska a počátků vzniku Československa. Velké množství absolventů různých škol přilákalo do Brna i velké banky, které si zde vybudovaly svá zákaznická servisní centra.
Současná Praha rezignovala na rozvoj průmyslu, neboť většina továren byla v nahrazena kancelářskými a bytovými komplexy. Nová vědecko-výzkumná centra musela vzniknout za hranicemi města, aby mohla čerpat euro-dotace, protože Praha je statisticky příliš bohatá. CEITEC, Středoevropský technologický institut, mohl vzniknout přímo na území Brna v sousedství Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích.
Co trápí současné Brňany i Pražany nejvíce, je nedostatek bydlení a jeho vysoká cena. S tím souvisí i absence použitelného územního plánu. V Brně byl letos představen nový návrh územního plánu. Příští rok snad bude již konečně schválen. Nevím, jak se vyvíjí situace s novým územním plánem v Praze, myslím si však, že v obou městech bylo již před 10 lety pozdě. V souvislosti s bydlením je problém obou měst gentrifikace - vytlačování sociálně slabších obyvatel z atraktivních lokalit měst na periférie ČR - většinou někam do pohraničí. Brno v tomto směru brzy začne naneštěstí dohánět Prahu.
Velký městský okruh Brno investuje stát. Brno hraje spíše roli koordinátora dopravních uzavírek a současně roli „vykupitele“ některých sporných pozemků. Praha si svůj okruh investuje z velké části sama. Nutno dodat, že peněz má dost, ale není je schopna proinvestovat. To se týká i jiných velkých projektů v Praze.
Brno má jeden velký a moderní veletržní areál. Praha má dvě malá výstaviště, která si vzájemně zbytečně konkurují.
Je spousta dalších možností, jak obě města porovnávat. Každý z nás má ty svoje preference, které jsou pro něj důležité.
Praha bude mít i do budoucna výhodu, že je hlavním městem a současně historickým srdcem země se spoustou jedinečných památek. V tomto směru Brno Prahu nikdy nedožene. Nemá to však zapotřebí, neboť si našlo svoji vlastní cestu rozvoje, která není naštěstí závislá pouze na politické reprezentaci.
