Článek
Když se řekne hokejové Kladno, člověku se vybaví jména, která získala jména ve světovém hokeji. Jaromír Jágr, Pavel Patera, Martin Procházka, Otakar Vejvoda, Tomáš Plekanec, Marek Židlický, bratři Kaberleové, Michael Frolík, Pavel Patera či Martin Procházka. Kladenský hokej nebyl jen extraligový tým, který se snažil vyhrávat zápasy. Byl také prostředím, kde vyrůstali hráči schopní prosadit se v reprezentaci nebo NHL. Klub měl svou tradici, jméno a mládežnickou základnu, která představovala přirozený zdroj talentů pro první mužstvo. Právě to odlišovalo tradiční hokejovou baštu od klubu, který si jednoduše koupí hotové hráče. A právě o tom se dnes v souvislosti s Rytíři nabízí nepříjemná debata.
Jágr klub zachránil. To je ale jen část příběhu
Jaromír Jágr převzal většinovou kontrolu nad kladenským hokejem v roce 2011 a snažil se odvrátit úpadek klubu. Bez Jágrova jména, peněz, kontaktů a osobního nasazení mohl být příběh Rytířů úplně jiný. Klub se vrátil do extraligy, slavná osmašedesátka přitahovala pozornost a Kladno zůstalo na hokejové mapě. Současně však přišla léta, v nichž se mužstvo opakovaně pohybovalo na hraně sestupu a jediným cílem byla záchrana nejvyšší soutěže. V lednu 2025 Jágr prodal osmdesát procent klubu podnikateli Tomáši Drastilovi a ponechal si dvacetiprocentní podíl. Tím se uzavřela významná kapitola, v níž byl Jágr hlavní tváří i nejdůležitějším vlastníkem klubu. Jeho zásluhy o přežití Kladna tím nezmizely. Stejně tak ale nezmizela otázka, zda se vedle samotného udržení extraligy podařilo vybudovat stabilní systém, který bude klubu sloužit i za deset nebo dvacet let. Záchrana tradičního klubu je jedna věc. Jeho dlouhodobý rozvoj věc druhá.
Osm cizinců v jednom kádru
Aktuální soupiska pro sezonu 2026/27 nabízí zajímavý obraz. Najdeme osm zahraničních hráčů, ale jen tři regulérní odchovance klubu. Samotné angažování cizinců samozřejmě není žádný hokejový hřích. Česká extraliga je otevřená soutěž a kvalitní zahraniční hráč může tým posunout, přinést zkušenosti nebo pomoci mladším spoluhráčům. Problém nastává ve chvíli, kdy se z posil stává dlouhodobá náhrada za vlastní produkci a klub přestává být schopen vychovávat dostatek hráčů pro své potřeby. Kladno má přitom v historii dost příkladů, že domácí hokejová škola může být konkurenční výhodou. Odchovanec zná prostředí, často má ke klubu osobní vztah a může v něm zůstat řadu sezon. Zahraniční hráč přichází především za sportovní příležitostí a podmínkami smlouvy, což je naprosto legitimní. Ovšem jestliže tradiční hokejová líheň musí stále častěji hledat hotové hráče jinde, je namístě ptát se, kde se přerušil řetězec mezi mládeží a A-týmem.
Juniorka se vrací. Po čtyřech letech
Nejvýmluvnější obrázek o stavu mládeže nabízí juniorská soutěž. Kladenský tým se v dubnu 2026 probojoval zpět do extraligy, a to po čtyřech sezonách strávených ve druhé nejvyšší soutěži. Postup byl důležitý a zaslouží uznání. Jenže samotná radost z návratu nemůže vymazat otázku, proč klub tak dlouho působil mimo nejvyšší juniorskou soutěž. Pro organizaci s kladenskou tradicí je to významná ztráta, protože právě kvalitní soutěžní prostředí pomáhá mladým hráčům připravit se na dospělý hokej. Pokud se junioři potkávají s nejlepšími vrstevníky, rostou jejich nároky i možnosti dalšího vývoje. Když takové prostředí chybí, talentovaní hráči mohou odejít jinam a klub o ně přijde ještě před vstupem do A-týmu. Postup do extraligy je proto dobrá zpráva, nikoli konečné řešení. Skutečným měřítkem bude, kolik hráčů z této generace se v příštích letech prosadí mezi muži.
Co po Jágrovi zůstane?
Jaromír Jágr je pro Kladno mimořádná osobnost. Jeho jméno přitahuje fanoušky, sponzory i média a bez jeho zásahu by klub mohl dopadnout mnohem hůř. Ovšem co se podařilo vybudovat do budoucna? Dlouhodobý vlastník nemůže být posuzován jen podle toho, zda klub přežil další sezonu. Důležitá je práce s mládeží, schopnost udržet talenty a vytvořit prostředí, v němž mladý hokejista vidí reálnou cestu do extraligy. Tady se nabízí nepříjemný kontrast: klub s tak slavnou historií se v posledních letech potýkal s bojem o záchranu, jeho juniorka strávila čtyři roky mimo nejvyšší soutěž a současný A-tým se výrazně opírá o zahraniční hráče, přičemž vlastní odchovance spočítáte na prstech jedné ruky. To samo o sobě nedokazuje, že za všechny problémy může Jágr. Ukazuje to však, že slavné jméno a mimořádné zásluhy nemohou nahradit dlouhodobou koncepci. A po čtrnácti letech, kdy Jágr stál v čele klubu, je naprosto fér ptát se, jakou stopu po sobě v této oblasti zanechal.
Kladno potřebuje víc než další záchranu. Zahraniční hráči mohou být součástí úspěšného týmu, stejně jako byli v minulosti součástí řady českých klubů. Neměli by však zastínit hlavní úkol tradiční hokejové organizace: vychovávat vlastní hráče a dávat jim šanci prosadit se mezi dospělými.
Zdroje:
Rytíři Kladno
Juniorka slaví po čtyřech letech postup do nejvyšší soutěže!
Jágr prodal 80 procent svého klubu podnikateli Drastilovi.
Plekanec staví nové Kladno.
