Článek
Od osmnácti let pracovala
V provozu 02 – dehtárna
Jako v pohádkové sluji
Každý den vstávala s dehtem
Každý den polykala dehet
(I o sobotních a nedělních směnách)
Každý den usínala s dehtem
Někdy jí i chyběl
O dovolené – v černé Ostravě
U matky v domově důchodců –
Dehet to není parfém od Diora
Ani Chanel No. 5
To rozhodně ne!
Dehet je zabiják
Dehet umí čekat
Čekat dlouho a trpělivě
Vybral si Ji –
Doktoři zjistili ošklivou chorobu
Takovou plíživou
Nenápadnou
S diagnózou C349
Takovou nemocí se nikdo nechlubí
Ale co dělat!
Žít se musí
Ale i pracovat
Musí být na chleba
Na účet za vodu
Na účet za plyn
Na účet za nájem
Na účet za školku
Na zaplacení lékaře
Na jídlo
Na ošacení
Na dopravu
A na ostatní výdaje
Chodila na chemoterapii
A do kostela
Prosila toho tam nahoře
Prosila úpěnlivě
Za spásu své duše
Kdo to má vydržet!
Takové bolesti!
Takové hoře!
Přes všechno trápení
Nezapomněla milovat život
A svého muže Dalibora
A čtyřletého syna Ondřeje
Milovala, dokud mohla
Jen do vánoc
Rodina dostala
Smutný dárek na Štědrý večer
Smrt si nevybírá!
