Krk, který „nestačí“ na vlastní hlavu

Proč je u malých dětí protisměrná jízda tak důležitá. A proč pokrčené nohy nejsou důvod ji vzdávat.

Za více než dvacet let, co se věnuji dětským autosedačkám, jsem se setkal s opravdu velkým množstvím rodičů. A přestože se jejich otázky v některých detailech liší, jedna se opakuje překvapivě často:

„A opravdu je pro dítě lepší jezdit tak dlouho proti směru? Vždyť už je přece velké.“

A hned za ní většinou přichází druhá:

„A nevadí mu, že má takhle pokrčené nohy?“

Abych vysvětlil, proč protisměrnou jízdu u malých dětí považuji za tak důležitou, je potřeba se na chvíli podívat na samotné dítě. Ne na autosedačku, ale na jeho tělo.

Jeho tělesné proporce jsou úplně jiné. Hlava kojence a malého dítěte je v poměru k tělu výrazně větší (a těžší) než hlava dospělého. U malého dítěte může představovat přibližně čtvrtinu tělesné hmotnosti, zatímco u dospělého je to kolem šesti procent.

Pro představu: u dítěte vážícího 10 kilogramů vychází hmotnost hlavy přibližně na 2,5 kilogramu. U dospělého je tento poměr několikanásobně menší.

Samotná velká hlava samozřejmě problém není. Problém nastává ve chvíli, kdy se auto při nehodě během velmi krátké chvíle prudce zpomalí. A právě tady začíná být důležité, kam je dítě v autosedačce otočené.

Auto se prudce zpomalí, ale tělo dítěte má díky setrvačnosti tendenci pokračovat původním směrem. Autosedačka a její pásy začnou dítě zachytávat a zpomalovat.

Když dítě sedí po směru jízdy, jeho tělo je zachyceno bezpečnostním systémem, ale hlava má stále tendenci pokračovat dopředu. Je v poměru k tělu poměrně těžká a krk musí zvládnout velmi rychlou změnu pohybu. Zjednodušeně řečeno: tělo je zpomalováno, ale hlava chce pokračovat dál.

Zdroj obrázku: Vytvořeno pomocí AI – OpenAI ChatGPT (generátor obrázků) a upraveny autorem Pavel Mirwald.

[OBRÁZEK 1: po směru jízdy] Po směru jízdy: tělo zachytí pásy, ale hlava má tendenci pokračovat dopředu.

U dospělého člověka je krk na takovou situaci připraven podstatně lépe. U malého dítěte je krční páteř stále ve vývoji, krční svalstvo je méně vyvinuté a celá oblast je mnohem pohyblivější. Velká váha hlavičky v poměru k tělu pak při prudkém zpomalení představuje další důležitý faktor.

Když dítě sedí proti směru jízdy, je situace při čelním nárazu výrazně příznivější. Tělo dítěte se při nárazu zatlačí do zadní části autosedačky. Záda, ramena a hlava jsou zachycovány konstrukcí sedačky a síly se rozkládají na větší plochu těla. Dítě tedy není zachyceno jen v oblasti těla a jeho hlava nemusí pokračovat stejným způsobem daleko před něj. Celé tělo je zpomalováno společněji a konstrukce sedačky pomáhá rozložit působící síly.

Zdroj obrázku: Vytvořeno pomocí AI – OpenAI ChatGPT (generátor obrázků) a upraveny autorem Pavel Mirwald.

[OBRÁZEK 2: proti směru jízdy] Proti směru jízdy: záda, ramena i hlava jsou zachyceny společně a síly se rozkládají na větší plochu.

Nejde o to, že protisměrná autosedačka nějakým zázrakem odstraní všechny síly. To samozřejmě není možné. Jde o způsob, jakým konstrukce sedačky tyto síly rozloží a jak pomůže zpomalit celé tělo dítěte. A právě proto se protisměrná jízda doporučuje u malých dětí co nejdéle.

Výzkumy a crash testy tento princip opakovaně potvrzují. Při stejném typu čelního nárazu vychází u dětí v protisměrné poloze výrazně nižší zatížení krční páteře než při jízdě po směru. Nejde jen o teorii z učebnice, je to něco, co se opakovaně ukazuje při testování dětských zádržných systémů.

A tady se dostávám k větě, kterou slýchám na naší prodejně celkem často.

Uvedu jeden příklad. Na prodejnu přišla maminka s chlapečkem (necelé tři roky) a řekla, že potřebuje novou autosedačku, nejlépe takovou, která se vozí po směru jízdy. Prý proto, že syn má v jejich protisměrné sedačce skrčené nohy a to přece nemůže být pohodlné.

Rozumím tomu, co říkáte, ale zeptám se: řekl vám syn někdy, že mu skrčené nožičky vadí nebo že ho bolí?

„No, vlastně ne. Ale když vidím, jak má ty nohy skrčené, tak mu to přece musí být nepohodlné. Já si neumím představit, že bych takhle seděla v autě třeba jen chvilku, natož delší cestu.“

(A právě tady podle mě rodiče někdy nevědomky dělají jednu chybu: posuzují pohodlí dítěte podle toho, jak by se v dané poloze cítili oni sami.)

Zeptal jsem se tedy maminky na něco, co na první pohled nesouvisí s autosedačkou: všimla jste si někdy, že by váš syn při hraní na zemi seděl v tureckém sedu? Že by při malování klečel na židli? Nebo při pohádkách seděl s jednou nožkou pod sebou a druhou skrčenou? Odpověděla, že ano, že to vlastně vídá celkem často.

Ono je to tím, že děti jsou mnohem ohebnější než dospělí. Pokrčené nohy, zkřížené kotníky nebo chodidla opřená o opěradlo jsou pro ně přirozené a pohodlné. Děti mají v kloubech obrovskou volnost. To, co by nám dospělým po chvíli připadalo nepohodlné, může být pro dítě naprosto přirozená poloha.

Zdroj obrázku: Vytvořeno pomocí AI – OpenAI ChatGPT (generátor obrázků) a upraveny autorem Pavel Mirwald.

[OBRÁZEK 3: děti jsou přirozeně ohebné] Děti jsou přirozeně ohebné: turecký sed, klečení, noha pod sebou, nohy opřené o opěradlo. Pokrčené nohy neznamenají nepohodlí.

Když jsem mamince vysvětlil, že pokrčené nohy neznamenají bolest ani nepohodlí a že jsou pro dítě přirozeným posedem (podobně jako když si sedne na gauč), a hlavně že případné „nepohodlí“ z pokrčených nohou je zanedbatelné oproti riziku poranění krční páteře při nehodě, předčasný nákup sedačky orientované po směru jízdy si rozmyslela.

Myslím, že to byl dobrý příklad toho, jak někdy stačí změnit úhel pohledu.

Pokrčené nožičky nejsou důvodem k předčasnému otočení po směru jízdy.

Neříkám, že každé dítě musí jezdit proti směru za každou cenu a bez výjimek. Pokud je dítě v autosedačce neklidné, vzteká se nebo je zjevně nespokojené, je potřeba pátrat po příčině. Ale pouhý pohled na pokrčené nožičky? Ten podle mě sám o sobě důvodem k předčasnému otočení po směru není.

Norma R129 vyžaduje, aby děti cestovaly proti směru jízdy nejméně do 15 měsíců. Je to ale spodní hranice, ne ideál. Odborníci na bezpečnost dětí dnes doporučují vozit děti takto co nejdéle, ideálně do čtyř let nebo do maximálního limitu autosedačky.

Dnes už existují autosedačky, ve kterých lze dítě vozit proti směru jízdy až do výšky 125 cm.

Autor článku Pavel Mirwald se výběru dětských autosedaček věnuje přes 20 let.

Ilustrace byly vytvořeny pomocí AI a upraveny autorem Pavel Mirwald.