Článek
Už je to dávno, když jsme pili vodu se šťávou. Tento všeobecný a racionální nápoj sestával z pitné vody z kohoutku, do níž bylo přicmrndnuto trochu ovocného sirupu (tehdy syrupu) z litrové lahve. Vodovodní kohoutek je v každé domácnosti a lahev se sirupem vydržela měsíc. Žádný problém, takže se dokázalo obsloužit i malé dítě. Navíc, skleněná lahev byla vratná. Pozor – žádný odpad!
Problémy se dostavily až mnohem později – po něžné revoluci, kdy vyvstal narativ „pitného režimu“, který pilně publikovala média, netušíce, že jde o podvodný maxikšeft výrobců petek. Najednou pitná voda z kohoutku byla nezdravá a společensky nepřijatelná. Jedině poživatelná tedy byla pouze voda balená v plastových petkách (PET – polyethylentereftalát). A teď nutně explodovala produkce petek v takovém závratném množství, že se do nich mohla stáčet jen čistá „Dobrá voda“ kohoutková, nebo ochucená v množství rovnajícímu se průtoku Vltavy. Dále se zrodilo také mnoho druhů, dříve neznámých, minerálních vod, a to s bublinkami, bez bublinek, nebo s různými příchutěmi. A lidé, poslušni narativu, kupují balenou vodu v petkách a pracně ji dopravují domů. Tím se civilizace vrátila o několik století zpět, zato kšefty výrobců petek a jejich plníren a stáčíren jsou závratné.
Již staří Římané si raději postavili akvadukty, které jim přivedly vodu až pod nos, než aby přenášeli kožené vaky s vodou z velké dálky. Dnes se záměrně ignoruje ta civilizační vymoženost, že pitná voda je přivedena trubkami do každé domácnosti.
Neobvykle velké množství vypité vody (min. 2,5l/den) navíc vtíravě a intenzivně doporučují samozvaní odborníci, takže domácnost vycamrá několik petek denně. Aby se vešly do odpadových kontejnerů, zmenšuje se objem sešlapáním. Ale stejně to moc nepomáhá, kontejnery přetékají – všude samé petky. Radují se výrobny, plnírny a navíc ještě odpadové firmy a přepravci vody.
Dříve se pilo jen když byla žízeň. Tuto automatickou regulaci zařídil sám Všemohoucí Stvořitel. Dnes se pije, podle „odborných“ doporučení, téměř pořád. Zpracovaný občan má v pravé kapse kalhot mobil a v ruce petku, čímž dává najevo, že je zařazený v módní vlně. Petky jsou všude: na pracovištích, ve školách, na schůzích, v divadlech, v kinech, na státních návštěvách, ve vysílacích studiích, ve veřejné dopravě, v parlamentu, ve vládě, apod.
Odhadem 1 rodina spotřebuje za měsíc 50 petek. Z porovnání obou pitných stylů rodiny v období 1 měsíce je zřejmá ta nebetyčná absurdita pitného narativu: 1 vratná skleněná lahev versus 50 petek !!!
Ale co teď s tím závratným množstvím, které se neustále zvyšuje? Nudně stále opakovaná rétorika o třídění a recyklaci jejich množství nesníží. Jediné řešení je v radikálním omezení jejich výroby, ignorovat narativ „pitného režimu“ a pít zase normálně při žízni. To by se ale nelíbilo výrobcům petek, tj. plastikářskému průmyslu, plnírnám a stáčírnám, včetně firmám zabývajícími se odpadovým hospodářstvím a také přepravcům, kteří vozí vodu v kamionech přes půl republiky. To už je dnes samostatný velkovýrobní integrovaný obor, zaměstnávající tisíce pracovníků – bohužel, velkoprůmysl úplně zbytečný! Omezit petkovou lobby by byl velký a kritický zásah do státní ekonomiky.
Petky dokonce už plavou v řekách a mořích, kde je žerou velryby. Protože se o tomto problému pořád jen jalově kecá, situace je stále kritičtější. Kdo tu absurditu zastaví? Jsou dvě možnosti:
- Spotřebitelé uposlechnou zdravý selský rozum a vymaní se z područí narativu „pitného režimu“, a budou pít tradičně normálně, jako už dříve předchozí generace.
- Ministerstvo životního prostředí se probudí a direktivně omezí tuto absurdní šílenost. Bude mít vláda tolik vůle, aby tak razantně zasáhla do ekonomiky?
Co bude dál ?????
Ale nezoufejme! První vlaštovka řešení tohoto prekérního problému je již tady. Díky operativnímu mechanizmu tržní ekonomiky se zrodila „filtrační konvice“, která způsobí, že pitná voda kohoutková bude ještě pitnější a hlavně zdraví neohrožující. Tento objev třetího milénia, připomínající plastovou konývku do dětského bazénku, zaručí, že přežijete bez zdravotních následků tak poťouchlé období „pitného režimu“. Vysokou cenu tohoto šidítka si nemyslící důvěřivci rádi zaplatí. Úlevná jistota napití v tak exponované době je přece k nezaplacení. Extrémní počet producentů na trhu s „filtračními konvicemi“ to samozřejmě ví nejlépe. Vždyť trh s lidskou naivitou je vždy ten nejlukrativnější.
Paralelu tohoto nestydatého byznysu lze najít i v minulosti. V 15. století si naivní důvěřivci kupovali od církve zázračné papírové odpustky, čímž si zajišťovali očistu svého černého svědomí. Ale vývoj se nezastavil. Po šesti stoletích nato si jiní zmanipulovaní kupují plastové konvice, které svou zázračnou filtrační schopností jim zajistí zdravotní bezpečnost při napití.
„Filtrační konvice“ nemá tu čarovnou moc, aby z vody odstranila v ní rozpuštěné minerální soli, tekutiny a plyny, i když výrobci slibují nadšeným zákazníkům modré z nebe. Na to jsou třeba speciální fyzikální a chemické technologie. Může odfiltrovat pouze pevné látky. Často klame skutečnost, že se na filtru objeví prášek. To ale není „odfiltrovaná škodlivina“ ani zlořečený vodní kámen ale běžně vysrážené stopy usazených minerálů, které jsme také vypili. Je to důkaz toho, co je ve vodě rozpuštěno. Jsou usazeny v trubkách, na kohoutku, na sprchové hlavici i v nádržce WC.
Kdyby měl filtr tu nadpřirozenou možnost k „odfiltrování“ vodního kamene, pak by v rodině za měsíc na něm vyrostla hrudka zkrystalizovaných minerálů o velikosti vejce. Ale buďme rádi, že je voda mineralizovaná. Proto se přece kupují nejrůznější minerálky. A nyní, zhypnotizováni filtračním narativem, se chceme minerálů v pitné kohoutkové vodě zbavit. Pak byste tedy, vážení příznivci „konvic“, pili „přefiltrovanou“, neboli destilovanou vodu H₂O, což byste asi dlouho nepřežili. To je na hlavu!!! Příroda sama zařídila, že všichni živočichové pijí vodu mineralizovanou. Kdo k ní nemá přístup, chodí lízat soli. Myslivci ji dávají jelenům, sedláci dobytku – a člověk myslící se chce minerálů zbavit!
Škoda, že se tato existenční informace o „konvicích“ nedonesla k mořeplavcům a trosečníkům. Určitě by s nadšením „filtrovali“.
Zrodilo se placebo, které zajišťuje zázračnou metamorfózu pitné kohoutkové vody na „velice lahodnou destilovanou bez škodlivin“. Kšefty jdou úspěšně, neboť „filtrační konvice“ jsou k vidění v mnoha domácnostech. Lidé bděte – neblbněte! Anebo blbněte, ale nezapomínejte často vyměňovat (kupovat!) filtry!
Výrobcům „filtrů“ vřele doporučuji, aby jejich univerzální všemohoucnost rozšířili o vesmírný prach, čímž by lidstvo bylo preventivně připraveno na možnou invazi mimozemšťanů.
