Článek
„Dejte mi možnost tisknout a ovládat peníze a nebude mě zajímat, kdo tvoří zákony.“ M.A.Rothschild
Nejsem příznivec globalizace. A nejsem ani příznivec unie. A to hlavně kvůli její zideologizované centrální politice a jejím „říšským“ ambicím. Nedělám, že nevidím a viním globalizaci ze snah o likvidaci suverénních států i národů a tradičních hodnot evropské společnosti, které mám rád. A nesouhlasím s tou centrálně řízenou dotační parodií trhu. A globalisti jsou miliardáři, kteří si koupili politiku. Takže jsem proti globalizaci.
Ale je opravdu snaha o budování globálního mocenského centra neoddělitelným průvodním jevem globalizace? Není všechno ještě trochu jinak? Žijeme přeci v době internetu a spojování. Globální sdílení informací je dobré a lidstvo posouvá. Tak jak je to s tou globalizací? Co je tedy špatně?
Je to totiž centralizace, která deformuje vývoj globalizace. Globalizace v digitálním věku, to je rozprostřená síť. A naproti tomu pyramida na dolarové bankovce, to je naše civilizace - kumulace globální moci do centra. A to pomocí bank a monetárního systému - to je důležité.
Fiat – latinsky budiž. Proto se pro naše peníze používá termín „fiat měna“. Naše monetární politika je nastavená tak, že když banka půjčí, tak pokaždé tzv. vytiskne nové peníze. I když dnes je vše jen v digitální formě a jsou to jen čísla na účtech. A vlastně při tom u každé jedné půjčky říká, z pozice stvořitele něčeho z ničeho, „budiž peníze“. Kromě toho, že takhle neustále devalvuje měnu a inflace pak okrádá všechny uživatele peněz, tak fiatem neustále neudržitelně přifukuje dluhovou bublinu celého systému. A vždy za úrok.
A peníze dělají peníze.
A ty dávají moc a kontrolu.
Systémy můžou být různé a například Petr Blahyňka hezky přednáší o možnostech systému, který vrací zisky zpět do společnosti. Pak společnost neroste jako pyramida, ale jako blok. Ale to je jiná debata o izmech.
Teď máme, co máme. Máme úctyhodné majitele patentu na výrobu peněz, máme své globální finanční elity a máme migraci a hlad na polovině planety. Máme dluhem hnaný neudržitelný konzum a nesplatitelné statní dluhy pro potomky. (A nebudou platit jenom nějakým diskomfortem, ale právy a svobodami.) Máme nekonečný růst a drancování planety jménem zisku a současně máme cykly hospodářské recese, krizí a válek.
To je přece celé hrozný nesmysl.
Globalizace mohla, měla a pořád může být jiná. Bez totalitních manýr přebujelých centrálních aparátů, bez soukromých bank, bez fiat elit a bez jejich představ Nového řádu jedné světové vlády.
A co je teda vlastně ta decentralizace? Každý zhruba chápe smysl slova, ale umíme vůbec takhle uvažovat? Systém bez řídícího centra? Bez majitele? Bez správního orgánu? Bez úřadů? Samo? Všichni? Každý? I já? Svoboda a osobní zodpovědnost? Umíme?
No neumíme. Vlastně vůbec. Institucionalizace k centralizaci trvala generace. A ani uvažování v digitálním virtuálním formátu není plně zažité. (Když si na to nemůžu sáhnout, tak to neexistuje a pod.)
Takže i kdyby třeba jednou někdo anonymně napsal bezchybný otevřený protokol a spustil plně samostatnou decentralizovanou síť a na ní by existovaly nějaké nové digitální (a globální a nebankovní a nestátní a deflační (pevné množství mincí) a decentralizované a peer-to-peer (převod na přímo bez banky) peníze, které berou moc bankám a vrací ji lidem, nejspíš by tomu většina lidí nevěnovala pozornost a nedůvěřovala by. První otázka by nejspíš zněla typicky centralisticky: „Kdo to řídí?“, „Kdo za to ručí?“ nebo podobně. A dál by důvěřovali fiatu a ukládali do jeho inflace svou vydělanou hodnotu. Rozhodně by se majitelé bank nemuseli bát o svůj pyramidální byznys.
Ale kdyby takové peníze opravdu existovaly, a kdyby to lidé časem pochopili a globálně je masově přijali…
Zde záměrně nedopisuji a nechám volné pole pro osobní představivost. Protože, jak jsem už zmínil, tohle téma je nové a tedy to neumíme. A je velké. Například četl jsem názor, že deflační měna, která neztrácí hodnotu, ale naopak, a tím nenutí k riskantním investicím nebo rychlému utrácení, by byla smrt ekonomiky. Jak si to představit? To už jako nikdy žádná nebude? Skončila by s fiatem lidská potřeba směny nebo jenom nadprodukce a bezbřehý konzum? A je to konzum, co má definovat vyspělost civilizace? Nebo jsem zaznamenal zajímavý postřeh, že vlastně všechny války v novodobé historii byly financovány na obou stranách bankami. Plyne z toho něco? Bylo by třeba něco jinak, kdyby banky nemohly říci své „Budiž“? Kdyby prostě nešlo peníze tisknout?
Jiné, pro nás zatím neznámé, decentralizované peníze je prostě téma, které nabízí mnoho prostoru pro odvážné vizionáře.
Jasné je, že decentralizace může dát globalizaci úplně nový a podle mě správný rozměr a může lidem otevřít novou éru. Éru nového myšlení, nové udržitelné ekonomiky, nových forem řízení a nové správy věcí lidských. Možná dokonce může přinést éru zdravého rozumu. Ale protože digitalizace a decentralizace (nejenom) financí je těsně spjata s internetem (byla to vlastně prvotní myšlenka jeho vzniku), který sám je historicky poměrně mladý, tak se jejími možnostmi zabývají stále spíše programátoři než ekonomové, sociologové a filozofové. Přestože je hodně o čem přemýšlet právě pro ně. Kdyby totiž takové pevné globální digitální deflační decentralizované peer-to-peer peníze opravdu existovaly…
Existují. Bitcoin už přes deset let bezchybně připisuje transakce do svého blockchainu a tato jeho unikátní kryptografická technologie, dá-li se to tak říct, se stala pilířem pro celé odvětví zabývající se možnostmi decentralizace. A po rané pomalé fázi rozjezdu, kdy nikoho nezajímal, nikdo tu opovážlivost nechápal a všichni předpovídali jeho konec, se jeho adopční křivka začíná napřimovat. Přišlo uznání komisí pro cenné papíry a Bitcoin je oficiálně komodita. Tržní kapitalizací překonal stříbro. Zprostředkovává finanční vyrovnání miliónům lidí bez bankovního účtu v zemích třetího světa. V Salvadoru byl dokonce přijat za státní měnu. Před pár měsíci otevřel pro své investory bitcoinové fondy největší správce aktiv na světě Black Rock. Stává se tématem volebních kampaní a co je asi nejvíc - dostává se do učebních osnov po celém světě. A přesto, nebo možná právě proto, že vznikl anonymně v kyberpunku jako vzdor proti bankám a jejich krizím, představuje dokonalé globální peníze pro digitální věk.
A jak se na správnou decentralizovanou síť sluší, není nikdo, kdo by to zastavil, a připojit se může každý.
Velký boj o podobu globalizace a o budoucnost peněz i lidí právě probíhá.
