Článek
Začíná to jako klasická pohádka pro dospělé:
Stát chytne kriminálníka – říkejme mu třeba Jiřikovský – který si vydělal balík na temném internetu. Ne na prodeji ponožek, ale na drogách a zbraních. A ty prachy neměl na účtě, ale ve formě bitcoinů.
Rok 2018: „Co s tím sakra budeme dělat?“
Nikdo pořádně neví, jak s bitcoiny zacházet. Finančák ani policie nejsou připraveni.
A někdo v tom najednou uvidí šanci.
„Hele, když to prodáme hned, za půl miliardy, nikdo si ničeho nevšimne. A kdyby náhodou… řekneme, že to byl zákonný postup.“
Tak se bitcoiny prodají. Rychle. Potichu. Bez aukce. Pod cenou.
Kupujícím? Kdo ví. Ale třeba nějakej chytrej „pan XY“ s napojením na pár politiků. Kdo se v tom má šťourat, že jo…
Roky plynou. Hodnota bitcoinů letí nahoru.
Z půl miliardy by dnes byl poklad za 5 miliard. Ale ouha – poklad už je dávno pryč.
A někdo si tiše mastí kapsu. Až do chvíle, kdy to bouchne.
2024–2025: Novináři šťourají. Někdo si vzpomene. Co to bylo?
Do hry se najednou vrací Blažek, ministr spravedlnosti.
Najde se někdo, kdo státu „daruje“ další bitcoiny – prý na pokrytí ztráty.
A Blažek to přijme. Bez vysvětlení. Bez kontroly. Bez otázky, kdo to vlastně platí a proč?
A když se ho ptají, proč to udělal?
„No, chtěl jsem pomoct státu…“
(Nebo spíš – zamést stopy?)
Bum. A už to jede:
- Novináři zjistí, že klíče k původním bitcoinům nikdy nikdo pořádně nehlídal
- Blažek je v podezření, že kryl špinavou hru
- Aféra bobtná, lidi zuří, opozice jásá
- Blažek odstupuje
- A premiér Fiala kouká, co mu to bouchlo pod zadkem
Co když to všechno byla hra?
Co když:
- Blažek věděl už dávno, jak to s těmi bitcoiny bylo?
- Celá „ztráta“ byla jen cílený výprodej známým
- A teď, když se to provalilo, někdo vytáhl pár bitcoinů navíc jako „dar“, aby to zahladil a všichni mlčeli?
A vo tom to celý je.
Aféra není o tom, že někdo neuměl s kryptoměnou. Ale že někdo věděl moc dobře, co dělá. A využil slabiny systému, aby se z pokladu zločinců stal poklad jeho kámošů.
Proč ještě nikdo nesedí?
Kdo by mohl jít sedět (hypoteticky, kdyby fungovala spravedlnost)?
- Ten, kdo prodal bitcoiny bez aukce.
Pokud se prokáže, že šlo o zneužití pravomoci, porušení povinností při správě cizího majetku, nebo že si z toho někdo ulil provizi, pak ano – trestní odpovědnost je na místě. - Ten, kdo „zmizel“ část krypta nebo zatajil jeho rozsah.
Pokud někdo vědomě zatajil, že stát měl víc bitcoinů, a ty zmizely – to už jsme na hraně praní špinavých peněz nebo podvodu. - Ten, kdo později přijal dar, který byl možná falešným pokusem o zahlazení stop.
A to jsme u Blažka. Pokud se ukáže, že věděl, odkud dar pochází, nebo že kryl starší zlodějinu, může být spolupachatel nebo napomahač. - Ten, kdo to měl kontrolovat a nekonal.
Nečinnost může být trestná, když tím umožníš škodu velkého rozsahu.
A 5 miliard už škoda je, co říkáš?
A realita?
Zatím nikdo nesedí.
Možná:
- protože mají alibi – všechno bylo „v souladu se zákonem“
- protože to stát zamete – stará česká škola: papíry zmizely, svědci zapomněli
- nebo protože si dávají pozor na to, aby byl každý krok formálně neprůstřelný, ale morálně nechutný
Ano, někdo by měl jít sedět.
Ale pokud se to zamluví, rozmělní a za pár měsíců přehluší novým skandálem… tak zas nikdo nepůjde. A veřejnost bude mít další důvod nevěřit ničemu.
A co říjen?
Zatímco kvůli ztraceným bitcoinům volá opozice po demisi vlády, v říjnu zřejmě usedne do premiérského křesla muž, který byl veden jako agent StB, čelil obžalobám z dotačního podvodu a jehož firmy inkasují veřejné peníze v takové míře, že když někde ztratíme miliardu, klidně to připíše do kolonky „kulatý výdaj“. Ano, bude líp…