Proč mají muži podruhé méně spermatu? Vědci znají odpověď

Nedávno mi napsala jedna čtenářka zajímavou zprávu: „Já jsem kdysi četla, že to, zda má muž abstinenci, nebo nedávno ejakuloval, se pozná podle množství ejakulátu a rychlosti vyvrcholení.“

Přiznávám, že mě tím docela zaujala. Protože pokud by měla pravdu, znamenalo by to, že ženská intuice dostala do rukou další vyšetřovací nástroj. Něco jako domácí detektor mužské sexuální aktivity. Bez baterií, bez předplatného a bez možnosti smazat historii.

Představte si například muže, který se po týdnu odloučení konečně setká se svou partnerkou. Vášnivé objetí, polibky, očekávání. Jenže sotva se milování pořádně rozběhne, už je konec. Zato ejakulátu je poměrně dost.

A teď si představte jinou situaci. Stejný muž, stejná partnerka, ale tentokrát mu dosažení orgasmu trvá mnohem déle a ejakulátu je viditelně méně.

Mohla by si žena pomyslet: „Miláčku, ty už jsi dneska někde trénoval?“

A co když by na tom skutečně něco bylo?

Začněme tím jednodušším. Mužský organismus produkuje spermie průběžně, ale ejakulát není tvořen pouze spermiemi. Jeho převážnou část představují tekutiny ze semenných váčků a prostaty.

Tyto žlázy potřebují určitý čas, aby se jejich sekret po ejakulaci znovu doplnil. Proto bývá při druhém vyvrcholení v krátkém časovém odstupu objem ejakulátu menší.

A nejde jen o domněnku.

V roce 2017 byla publikována studie, ve které vědci zkoumali 43 mužů. Nejprve odebrali vzorek ejakulátu po čtyřech až sedmi dnech abstinence. Další vzorek získali už po dvou hodinách.

Výsledek? Druhý ejakulát měl statisticky významně menší objem, nižší koncentraci spermií a nižší celkový počet spermií.

Zajímavé ovšem bylo, že některé ukazatele pohyblivosti spermií byly u druhého vzorku příznivější.

Takže méně ejakulátu rozhodně nemusí znamenat, že je druhý pokus z hlediska plodnosti automaticky horší.

A také to neznamená, že při druhém styku už žena nemůže otěhotnět. Může.

Tohle je možná ještě zajímavější část.

Mnoho mužů zná situaci, kdy první orgasmus přijde poměrně rychle, zatímco při druhém milování potřebují k vyvrcholení podstatně více času.

Někdy dokonce tolik, že partnerka začne mít podezření, jestli si mezitím nevzal něco na povzbuzení.

Ve skutečnosti jde o přirozenou reakci organismu.

Po orgasmu nastává u mužů takzvaná refrakterní fáze. Je to období, během kterého sexuální vzrušivost dočasně klesá a tělo potřebuje čas na zotavení.

U některých mužů trvá několik minut, u jiných hodiny a někdy i déle. Významnou roli hraje věk, individuální fyziologie a celkový zdravotní stav.

Výzkumy navíc ukazují, že krátce po ejakulaci může být penis méně citlivý na sexuální podněty.

A právě to je jeden z důvodů, proč může druhý orgasmus přicházet pomaleji.

Žádné kouzlo, žádná zázračná výdrž. Jen nervový systém, který už jednou dosáhl vrcholu a podruhé nemusí reagovat stejně rychle.

Je ovšem fér dodat, že ne každý muž zvládne druhé kolo krátce po prvním a ne každý při něm vydrží déle.

V roce 2024 vyšla v odborném časopise Journal of Sexual Medicine studie, která se zabývala opakovaným pohlavním stykem u mladých mužů s předčasnou ejakulací.

Výzkumníci sledovali 182 mužů s těmito obtížemi a 92 mužů bez nich.

Ve skupině mužů s předčasnou ejakulací, kteří využívali opakovaný styk, se podle jejich odhadů průměrná doba od začátku penetrace do vyvrcholení prodloužila přibližně z 2,4 minuty při prvním pokusu na 4,8 minuty při druhém.

To už je docela zajímavý rozdíl.

Samozřejmě nejde o důkaz, že každý muž podruhé vydrží dvakrát déle. Studie se týkala především mužů s předčasnou ejakulací, takže výsledky nelze automaticky vztahovat na všechny.

Ale potvrzuje, že druhý pokus může mít opravdu jiný průběh než první.

A teď si představte, kolik mužů už dávno objevilo tuto možnost bez jediné vědecké publikace.

Tady začíná být otázka čtenářky opravdu zajímavá.

Pokud muž několik dní nebo týdnů neejakuloval, může při následném sexu pociťovat větší vzrušení a někdy dosáhnout orgasmu rychleji.

Výzkum z roku 2012, do kterého bylo zařazeno 120 mužů, porovnával dvě skupiny. Jedna měla pohlavní styk po desetidenní abstinenci, druhá dvakrát týdně.

Muži ve skupině s delší abstinencí vykazovali zhoršení kontroly ejakulace a kratší dobu do vyvrcholení oproti svému výchozímu stavu.

Takže i v tomto směru může mít čtenářka pravdu.

Jenže lidská sexualita nefunguje podle jízdního řádu. Záleží také na intenzitě vzrušení, psychickém rozpoložení, zkušenostech, partnerce, stresu nebo třeba užívaných lécích.

Muž může být po týdenní abstinenci hotový za dvě minuty. Anebo mu to může trvat půl hodiny.

Obojí je možné.

A dostáváme se k otázce, která mě na celé zprávě zaujala nejvíc.

Představme si, že muž přijede po několika dnech domů. Partnerka očekává vášnivé přivítání. Jenže on vydrží nezvykle dlouho a ejakulátu je méně než obvykle.

Co si má myslet?

Že už ten den ejakuloval? Že měl sex s jinou ženou? Nebo že si ráno jen dopřál trochu soukromí?

Odpověď je jednoduchá: z těchto dvou znaků to spolehlivě nepozná.

Množství ejakulátu se totiž může měnit i u téhož muže, aniž by šlo o bezprostředně opakovanou ejakulaci. Ovlivňuje ho věk, individuální fyziologie, délka abstinence, některé léky, zdravotní stav a další okolnosti.

Stejně tak rychlost vyvrcholení není žádný přesný časoměřič posledního orgasmu.

Ani při odborném vyšetření nelze z jediného vzorku ejakulátu určit přesnou dobu poslední ejakulace.

A především – pokud muž nedávno ejakuloval, vůbec to neznamená, že měl pohlavní styk. Mohl masturbovat.

Takže milé ženy, pokud jste právě dostaly nápad pořídit si doma odměrný válec a stopky, raději si ty peníze ušetřete.

Tímto způsobem se nevěra skutečně neodhaluje.

To je další zajímavý omyl.

Množství ejakulátu není spolehlivým měřítkem intenzity orgasmu. Muž může prožít velmi příjemné vyvrcholení s menším množstvím ejakulátu, stejně jako nemusí být automaticky nadšenější jen proto, že ho bylo více.

Orgasmus představuje komplexní reakci nervového systému a svalových kontrakcí. Ejakulace je související, ale odlišný fyziologický proces.

Někdy se oba děje dokonce mohou objevit odděleně.

Takže pokud při druhém milování ejakulátu ubude, není důvod automaticky usuzovat, že se mu sex líbil méně.

A jestli se mu líbil více? Na to je pořád nejlepší se ho zeptat.

A ještě jedna věc, kterou bych ráda zdůraznila.

Muži často vnímají délku sexu jako měřítko svých schopností. Jenže delší styk automaticky neznamená lepší milování a rychlejší orgasmus nemusí být známkou problému.

Některý muž je po prvním orgasmu během několika minut připravený pokračovat. Jiný potřebuje několik hodin. Další si raději dá kávu, něco dobrého k jídlu a druhé kolo si nechá na příští týden.

A všechny tyto možnosti mohou být naprosto přirozené.

Rozhodující přece není rekord ve výdrži, ale spokojenost obou partnerů.

Možná by bylo zajímavé zjistit, zda ženy skutečně dávají přednost druhému, delšímu kolu. Anebo jestli je pro některé z nich mnohem příjemnější první spontánní milování.

To už je ale téma na další článek.

Ano, ale pouze částečně.

Po nedávné ejakulaci bývá množství ejakulátu menší a muž může při dalším styku potřebovat více času k vyvrcholení. Oba jevy jsou odborně popsané.

Jenže ani jeden z nich není natolik spolehlivý, aby podle něj žena poznala přesnou dobu posledního orgasmu.

A už vůbec ne, jestli byl muž sám, nebo měl společnost.

Přesto mě zajímá, kolik žen si podobných rozdílů u svých partnerů skutečně všimlo.

Protože muži často řeší, jak dlouho vydrželi. Ženy možná sledují úplně jiné věci.

A teď mě napadá, jestli se některý muž po přečtení tohoto článku nebude příště snažit vydržet kratší dobu, jen aby doma nevzbudil podezření.

To by byla docela zajímavá vedlejší komplikace vědeckého pokroku.

Napište do komentářů. A pokud jste žena, zajímá mě ještě jedna věc: Napadlo vás někdy podle množství ejakulátu poznávat, kdy měl partner naposledy orgasmus?