Článek
Těžko někomu mohlo v poslední době uniknout, že pan europoslanec Filip Turek jel po české dálnici rychlostí přes 200 km/h a u toho se fotil. Psala o tom v nedávné době všechna tuzemská média, jako například Seznam Zprávy. K věci se vyjádřil kde kdo od bezpečnostních expertů přes politiky (viz článek na idnes.cz) až po záchranáře (viz další článek z idnes.cz).
Kritika se nese v obvyklém duchu. Rychlost zabíjí, takové překračování rychlosti je nezákonné a vysoce rizikové, spěchání je zbytečné, v rychlostech nad 130 km/h máte hrozivou brzdnou dráhu a tak podobně. Europoslanec se ve svém vyjádření na Instagramu kritice v podstatě vysmál.
V celé té záplavě názorů a informací ale nezazněl (nebo jsem ho přehlédl) hlas skupiny, které se tahle kauza týká nejvíce. A to jsou nadšenci do aut. Strana Motoristé sobě na ně cílí a tváří se, že hájí zájmy právě lidí, kteří mají rádi auta.
Já se za takového člověka považuji. Vlastním veterány, ve svém životě jsem vystřídal poměrně hodně aut a najezdil hodně kilometrů. I já se rád svezu a ano, i já jsem měl tu možnost řídit auto rychlostí přes 300 km/h jako pan Turek. Pokud o sobě mohu tvrdit, že jsem nadšenec do aut, tak z této pozice říkám, že pan europoslanec a celá strana Motoristé sobě nám dělají jenom a pouze ostudu a medvědí službu. Hned vysvětlím.
Rychlost není až takový problém
Filip Turek má pravdu, když říká, že rychlost není takový problém a že když to takzvané rozhledové podmínky dovolují, i na našich dálnicích se dá bezpečně jezdit přes 200 km/h. Přijde mi trochu absurdní a pokrytecké, že se česká vláda v reakci na Turka připojila ke kampani 13 minut. Ta je založená na tom, že když mezi Prahou a Brnem pojedete místo 130 km/h o 20 km/h rychleji, ušetříte právě třináct minut. Ale ta stejná vláda už dříve slíbila zvýšení limitu na některých místech právě na 150 km/h a brzy by to měla být na pár místech i realita.
Nemám rád ty hysterické reakce, které se tváří, že při rychlosti 150 km/h (nebo i vyšší) se bude dít bezpečnostní armageddon. Nebude. Kolem 150 km/h se u nás jezdí běžně. Argumenty o brzdné dráze jsou pak čirá demagogie, podle které bychom museli jezdit po dálnici ideálně 30 km/h, protože tak to bude nejbezpečnější. Potud se dá s panem europoslancem asi souhlasit.
A rozhodně musí zaznít, že zabíjí rychlost nepřiměřená, ne rychlost nedovolená. To je obvyklá zkratka používaná hlavně policií a často i dopravními experty. Všichni si to zapamatujte. Rychlost nedovolená není to samé co rychlost nepřiměřená. Filip Turek při své jízdě přes 200 km/h jel skoro určitě rychlostí přiměřenou okolním podmínkám. Leč to nebylo v Německu, takže to byla rychlost nedovolená.
Už víme, že příklady táhnou. A to problém je
Mezi automobilovými nadšenci asi nikdo nebude tvrdit, že nikdy nejel na dálnici přes 130 km/h. Možná, pokud na to má auto, jel i přes 200 km/h. Důvody k tomu může mít, jaké chce, to je každého věc. Většinou ale toto lidé dělají s tím, že podstupují riziko potenciálních problémů, pokud na to policie přijde. To je součást hry. Existují postupy, jak lze správní řízení řekněme napadnout a je to zcela v souladu se zákonem. Ale obvykle prostě člověk přijme, že předpisy porušil a holt si ponese následky.
Ne tak Filip Turek.
Hlavní motorista a dnešní europoslanec vystupuje mimořádně sebevědomě, budí dojem, že s každým zatočí, ale v téhle kauze se začal chovat jako malé uplakané děcko. Najednou to není on, kdo může za to, že jel nedovolenou rychlostí a u toho se fotil. Mohou za to zlá prolhaná média, která na to upozornila. Ve svém vyjádření plká něco o méněcennosti Čechů ve srovnání s Němci a lže o tom, kde vlastně svou vlastní fotku pořídil.
Nejhorší je, že jaksi zapomněl, že už to není jen nějaký influencer, který svému publiku může tlačit do hlavy sebemenší pitomosti, ale dnes už to je politik. A jako takový legitimizuje obecné pohrdání zákonem pod zástěrkou lásky k autům. Pokud si chci někde na okreskách nebo dálnicích jízdu více užít (ano, někdy i za hranou předpisů), lze to dělat zodpovědně. V první řadě to ale vyžaduje zkušenosti. Člověk musí vědět, co si může dovolit. Musí vědět, co mu dovolí jeho auto a aktuální podmínky a musí také vědět o místech, která jsou k tomu vhodná.
Celé je to hrozně individuální, jenže Filip Turek tím, jak se zachoval a jak pořád ke své kauze přistupuje, vydal plošný pardon úplně každému, kdo jezdí nad rychlostní limity. Problém je to o to větší, že jeho publikum jsou z velké části mladí pánové, kterým mačo styl pana europoslance imponuje. Lze předpokládat, že tací ty zkušenosti nemají. Rozhodně jich nemají tolik, jako bývalý závodník, ale najednou si tak mohou také připadat. Však je to přece husté…
Tady už definitivně končí sranda, protože příklady táhnou. Když vám politik a váš vzor bude říkat, že si můžete jezdit, jak chcete, stoprocentně se najdou tací, kteří to s nadšením přivítají a kteří si to vyloží po svém. Přesně to se také stalo.
Vznikla hranatá speed challenge, kdy se příznivci pana Turka začali fotit, jak také překračují rychlost. Asi by se o tom moc nevědělo, nebýt jednoho detailu. Europoslanec tyhle příspěvky přesdílel na svůj Instagram a tím zvýšil dosah o této „výzvě“. Z fotek přitom bylo patrné přesně to, jak křehká rovnováha je mezi stylem „jedu sice hodně rychle, ale ještě je to v pohodě“ a mezi stylem „jedu jak totální magor v místech, kde je to mimořádně nevhodné“. Jako třeba v Praze na magistrále.
Filip Turek se na Instagramu už poněkolikáté zachoval jako malé děcko. Skoro jako kdyby tímto sdílením chtěl dát své vystrašené dušičce aspoň trochu klidu, že v tom není sám a tedy se nemusí tolik bát. Fakticky tím ale položil základ k tomu, aby nějaká hranatá challenge skončila v hranaté dřevěné bedně. A to samozřejmě nechtějí ani nadšenci do aut.
Auta jako výtah k moci
Ze strany Motoristé sobě jsem měl od počátku smíšené pocity, stejně jako z počínání jejího hlavního představitele. Dnes už můžeme po této kauze docela přesně vidět, co je toto za lidi. Jsou to lidi, kteří vyhrožují novinářům, že jim dají pěstí za údajné šíření nepodložených informací (viz například článek na webu Manipulátoři), aby hned v kauze 200 km/h na české dálnici pan Turek hrdě hlásil ve svém vyjádření úplné nepodložené nesmyly o placených novinářích a zlých médiích.
Pro tyhle lidi jsou auta jen politický marketing a způsob, jak oslovit jedním tématem určitou skupinu voličů. Nic víc v tom není. Auta jsou jen prostředek, jak se dostat k moci. Nic víc v tom nehledejte. A když nic jiného, tak politika není o autech (je třeba o symbolech). Jde v ní o daleko důležitější věci. Radši budu jezdit elektromobilem a nabíjet ze sluníčka, než aby mne na politické scéně reprezentoval politik tak pochybného charakteru, jakým je pan Turek, který se ani ke svým vlastním problémům, které pro nás nejsou vůbec důležité, neumí postavit svým hranatým čelem.
Mimochodem, i kdyby těch jeho 200 km/h bylo na německé dálnici, jak tvrdí, ani náhodou to neznamená, že je to bez problémů. I německá dálnice má dost často rychlostní limit a ani v Německu se samozřejmě během řízení nesmí držet v ruce mobil a něco si s ním fotit. Jestli něco fakt nesnáším, tak přesně tohle hraní si s mobilem během jízdy. Rychlost nezabíjí, ale nevěnování se řízení je naopak jednou z těch nejčastějších reálných příčin nehod. To je holý fakt.
Pro zajímavost, pan europoslanec by za to v Německu přišel o řidičák, ale jinde by řídit mohl nadále. Možná i proto tvrdí, že to nebylo v Česku. Brzy se to díky orgánu, ve kterém on sám pracuje, změní. I německá policie pak bude moci odebrat řidičák trvale a dotyčný bude mít zákaz v celé EU (viz článek z webu Fotr na tripu). V současnosti totiž může sebrat řidičák navždy jen úřad země, kde byl vydán.
V každém případě Turek svým počínáním dělá medvědí službu i nadšeným motoristům, které má hájit a které asi chce reprezentovat. Díky němu si teď celá širá veřejnost myslí, že takzvaní autíčkáři jsou arogantní nekňubové, kteří si dělají na silnici, co chtějí a na zákony i možné důsledky svého počínání i mimo silnice z vysoka kašlou. Dík moc, Filipe!
Vyhlašuji kulatou challenge
Možná by nebylo špatné udělat kulatou challenge. Prostě budeme fotit kulaté značky s maximální povolenou rychlostí, hodíme to na Instagram a označíme profil @filipturekpresident.
Všichni si tak zopakujeme pravidla silničního provozu a to neuškodí ani nadšeným autíčkářům, ani Filipovi.
