Článek
Jednou z nejstarobylejších skupin kroužkovců, mezi něž patří například dobře známá žížala, jsou mnohoštětinatci. Jedná se o tvory poměrně rozmanité s článkovaným tělem a ti největší mohou dorůstat délky několika metrů.
Typickým znakem mnoha z nich jsou parapodia, „lalokovité, nezpevněné přívěsky tělních článků končetinového typu i funkce.“ K dobře známým mnohoštětinatcům patří mořská a převážně dravá nereidka (Nereis), paolo (Eunice) či afroditka (Aphrodita), která díky šedavým jehlicím, jež připomínají chlupy, vypadá tak trochu jako podmořská myš.
Rournatec ozdobný (Spirobranchus giganteus).
Jedněmi z nejpozoruhodnějších a nejfotogeničtějších mnohoštětinatců jsou rournatci, k jejichž nejznámějším zástupcům se řadí přisedle žijící rournatec ozdobný (Spirobranchus giganteus), v angličtině běžně přezdívaný „Christmas tree worm“, což by se dalo volně přeložit jako „červ podobný vánočnímu stromečku“. V literatuře se lze setkat se stejným anglickým označením, jen doplněným o různá přízviska, i v případě dalších představitelů rodu Spirobranchus, například druhu S. corniculatus, který je domovem v Indickém a Tichém oceánu, což mu vyneslo lidový název „Indo-Pacific Christmas tree worm“.
Název těchto rournatců odkazující na vánoční stromeček každopádně není nijak přehnaný. Z hlavové části těla rournatce ukrytého v rourkovité schránce totiž vybíhají dvě zářivě zbarvené „koruny“, což jsou ve skutečnosti spirálovitě stočené vějíře zpeřených tykadel, která slouží k dýchání a filtrování potravy. Tu tvoří primárně zooplankton, fytoplankton či různé neživé organické částečky (detrit).
Zbarvení rournatců je velmi proměnlivé a zahrnuje takřka všechny myslitelné odstíny od žluté, oranžové a červené po bílou, modrou, zelenou či fialovou.
Rournatec ozdobný (Spirobranchus giganteus).
Rournatci jsou známí svou „lekavostí“ a značnou citlivostí na světlo, stíny či pohyb (na chapadélkách mají drobná očka). V případě nebezpečí, například blížícího se predátora, který by si chtěl ze stromečku „ukousnout“, tykadla bleskurychle stáhnou do rourky ukryté v podkladu a rourku zakryjí jakýmsi víčkem, kterému se říká operkulum (Na YouTube je mnoho videí, která to zachycují). K predátorům rournatců patří ježovky, hvězdice, ryby či různí korýši.
Rournatci ozdobní jsou obyvateli korálových útesů a vyskytují se v tropických a subtropických mořích celého světa do hloubky asi 100 metrů. S koráli podle všeho žijí v symbióze, nicméně přesná povaha tohoto symbiotického vztahu není známa, alespoň podle autorů nedávné studie, která zkoumala (a potvrdila) možnost využít rournatce ozdobného coby bioindikátoru zdravotního stavu hostitelských korálů. Jiní autoři nicméně uvádějí, že rournatcovou protislužbou za podklad poskytovaný korály je zajišťování cirkulace vody obsahující potravu žahavců.
Další „stromečkovitý“ zástupce rodu Spirobranchus: S. corniculatus. Vepředu je dobře patrné operkulum.
Jakkoli impozantním dojmem rournatci na fotografiích působí, ve skutečnosti se jedná o drobné tvory, obvykle velké jen několik centimetrů (v případě rournatce ozdobného činí délka průměrně 3,8 cm a šířka asi 2,5 cm). V rámci rodu však existují i druhy měřící několik desítek centimetrů, například rournatec vějířovitý (Sabella spallanzanii).
Nyní už nezbývá než spolu s rournatci poděkovat čtenářům za přízeň a popřát klidné Vánoce a vše nejlepší do nového roku.
Zdroje:
Kumstátová, T., Petrusek A. (2005) Zoologické krásy Jadranu. Mnohoštětinatci: i červi mohou být krásní. Živa, č. 6., s. 265–267.
Petrocelly, G. (2023). The Christmas Tree Worm (Spirobranchus giganteus) as a Potential Bioindicator of Coral Reef Health. Berkeley Scientific Journal, 27(1). https://doi.org/10.5070/bs327161289
Pezner, A. K., Lim, A. R., Kang, J. J., Armenta, T. C., & Blumstein, D. T. (2016). Hiding behavior in Christmas tree worms on different time scales. Behavioral Ecology, 28(1), 154–163. https://doi.org/10.1093/beheco/arw140
The Online Guide to the Animals of Trinidad and Tobago: Spirobranchus giganteus (Christmas Tree Worm)
