Článek
Trendem uplynulých měsíců v energetice je fixace smluv na delší období. Zejména u plynu lze v poslední době pozorovat výrazné uklidnění, které se promítá do příznivých cen. Zákazníci i díky tomu neočekávají, že by v nejbližší době mělo docházet k neočekávaným výkyvům a často využívají možnosti zafixovat ceny až do roku 2028.
Zanedlouho však budou muset řešit, jak naloží s plánovanými emisními povolenkami známými jako ETS 2. Ty by měly začít platit od 1. ledna 2027 a i přes zasmluvněnou fixaci se zákazníkům se zemním plynem platba za povolenku nevyhne. V kontraktech se zvláštní ujednání zohledňující nástup ETS 2 a navýšení nákladů o tuto položku objevuje zhruba posledního půl roku. Stejně tak s povolenkami nyní již několik měsíců pracují nabídky a ceníky dodavatelů. Ti zároveň do smluv a faktur přidávají schémata s procentuálními nárůsty nákladů při konkrétních cenách povolenky.
Poplatky zaplatí odběratelé i u zlomku starých smluv
Hmatatelnější vývoj okolo ETS 2 očekáváme spíše po podzimních parlamentních volbách. Zatím poslední snahou nejen českých zákonodárců je zastropování ceny povolenky na 45 eurech za tunu oxidu uhličitého. Dle tuzemských vládních představitelů je vyjednání stropu na evropské úrovni reálné. Pro tuzemské domácnosti by to znamenalo navýšení nákladu o zhruba 200 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu, což odpovídá zhruba 15 procentům
V případě menší domácnosti by tak roční náklady stouply v řádech stokorun, u firem bude dopad nominálně výrazně vyšší, a to klidně i v desítkách milionů korun. Zejména pro český průmysl to může být po nedávné energetické krizi další zásadní rána. Již nyní se přitom setkáváme s tím, že se řadě zákazníků při uzavírání nových dlouhodobých kontraktů zohledňování ETS 2 nelíbí. Situace je však taková, že povolenky budou na trhu zajišťovat dodavatelé a následně je logicky požadovat po odběratelích.
Ideální řešení ve fakturách – ETS 2 jako regulovaná položka
Ačkoliv v roce 2027 bude ještě stále existovat určitý podíl smluv, které nástup ETS 2 nebudou zohledňovat, nelze si představit, že by v těchto případech zůstávalo břemeno platby za povolenky u dodavatele. Patřičné obchody s plynem by pro ně byly ztrátové, protože očekávané náklady na povolenky budou vyšší než marže v kontraktech s odběrateli – ty se totiž pohybují do deseti procent.
Dodavatelé se zároveň od dob pádu Bohemia Energy a prudkého nárůstu cen energií ve smlouvách a obchodních podmínkách chrání ujednáními o podstatné změně okolností. Kromě toho pamatují i na to, že mohou legislativních vícenáklady, které v době sjednání smlouvy nebyly známé, případně promítnout do cen. Určitě se nedá vyloučit ani to, že by dodavatelé s blížící se platností ETS 2 přistoupili k návrhu na změnu již uzavřené smlouvy.
Jak se s emisními povolenkami u starých či nových smluv bude nakládat na fakturách pro spotřebitele, zatím není úplně jasné. Z praktického hlediska by však bylo legislativně ukotvené řešení, které by garantovalo, že k platbě za povolenky budou všichni dodavatelé přistupovat minimálně podobně. V praxi by to v návaznosti na zákonné opatření vypadalo tak, že poplatek za ETS 2 bude jasně oddělen od ostatních položek, podobně jako je tomu například u poplatků za OZE. Parametricky by tak připomínal spíše regulovanou položku, zároveň by byl jasně definovaný pro odběratele i dodavatele. Takové řešení budeme v případě potřeby navrhovat i klíčovým aktérům.
