Článek
Aprica není žádný nafouknutý resort s heliportem. Je to horské městečko, které má vlastní rytmus, vlastní vítr a vůni svařeného vína, co se míchá se sněhem v uličkách. Nachází se v severní Itálii, v provincii Sondrio, mezi údolími Valtellina a Valcamonica, ve výšce kolem 1200 metrů. Tady nezažijete přehlídku drahých outfitů ani výtah na svah s vlastním DJem. Tady lyžujete. A žijete. A dýcháte hory.
Aprica si získala pověst střediska, které skvěle kombinuje pohodlí pro rodiny s tratěmi, co neurazí ani sportovce. Celkem nabízí přes 50 kilometrů sjezdovek všech úrovní – od širokých modrých po červené a pár svižných černých, které zvládnou zvednout tep i těm, kdo mají rádi „čistou hranu“. Ať už vyrážíte s dětmi, partou nebo jen sami s touhou po bílém tichu, najdete tu přesně to, co potřebujete.
Co dělá Apricu zajímavou, je její lineární rozložení – město leží přímo pod svahy, takže žádné složité dojíždění, žádné autobusy. Většina hotelů, penzionů i apartmánů je v docházkové vzdálenosti od lanovek. Prostě vylezete z postele, nacpete se cornettem a kávou, nasadíte lyže a jedete. A to se počítá.
Dominantou střediska je oblast Palabione, která nabízí nádherné červené sjezdovky v lesním terénu, ideální pro ty, co hledají klid a dlouhé oblouky. Oblíbená je i část Magnolta, s přímým napojením na černé sjezdovky a freeridové možnosti – když napadne čerstvý sníh, zasněžené borovice vytvářejí tichou katedrálu, kde každý oblouk zní jako modlitba.
Aprica ale myslí i na začátečníky. V oblasti Campetti, přímo v centru městečka, se nachází několik krátkých, bezpečných svahů s vleky pro děti a školami lyžování. Instruktoři jsou tu trpěliví, většinou mluví i trochu anglicky, a když ne – ruce, úsměv a gesta fungují všude.
Co je však na Aprice možná nejkrásnější, je její autenticita. Neztratila duši pod vrstvou komerce. Kavárny nejsou řetězce, ale rodinné podniky. Večeře nejsou jen pizza, ale domácí pizzoccheri, polenta taragna nebo sýry z místních salaší. A když večer sedíte na terase s výhledem na dolinu Valtellina, máte pocit, že svět na chvíli zpomalil – a to dobrovolně.
Aprica není středisko pro ty, kdo hledají instagramový luxus. Ale je to skvělé místo pro ty, kdo hledají skutečné hory, přirozenou atmosféru a přívětivé ceny. Když vám v bufetu na svahu naservírují teplé těstoviny za osm euro a panák grappy za jedno a půl, víte, že jste na správné straně Alp.
