Článek
Loni v létě přišla překvapivá zpráva: vedení České televize v tiskové zprávě oznámilo, že téměř po 20 letech končí sledovaný pořad 168 hodin. Kritický publicistický formát, který se zaměřoval na politiku, ale neopomíjel ani důležitá sociální témata, měl přitom vysokou sledovanost.
Pořad 168 hodin byl jedním z posledních veřejnoprávních formátů, který přímo kritizoval politiky a nebral si přitom servítky. Kombinace investigace, analytických reportáží a politická satira výborně fungovaly. Proč byl sledovaný pořad vlastně zrušen, jsme se od bývalého ředitele nedozvěděli. Mluvil o interních sporech v redakci i porušování novinářské práce, kdy redakce „neposkytla prostor protistraně nebo ji zesměšňovala“. Nevysvětlil ani to, proč když „si za to může Fridrichová“, zrušil celý pořad.
Přesun na internet
Kvalitní náhradu Česká televize dosud nenašla, na rozdíl od jeho hlavní tváře, která slaví úspěch na podcastové platformě HeroHero. Za pořady Nory Fridrichové, které tam publikuje, jsou diváci ochotni platit částku srovnatelnou s novým koncesionářským poplatkem. Její příběh je ukázkou toho, že novinář dnes může obstát i bez velké instituce.
Na HeroHero nabízí především videorozhovory - v poslední době například s šéfem Motoristů sobě Petrem Macinkou, hercem Hynkem Čermákem, bývalým kolegou a nyní kandidátem na ředitele České televize Jakubem Železným nebo - velmi překvapivě - s bývalým moderátorem a dramaturgem pořadu Reportéři Markem Wollnerem, kde si oba potřebovali „vyříkat“ věci z doby svého působení v televizi i s Wollnerovým odchodem. A zdá se, že se díky natáčení po letech i usmířili.
Svým pánem
Platforma HeroHero funguje na základě předplatného. Koho zajímá obsah konkrétního tvůrce, předplatí si jej. Fridrichová jej v současnosti nabízí za šest euro, tedy v přepočtu za 150 korun. A předplatitele rychle našla. Aktuálně jich má 1175, a to číslo stále roste (za posledních šest hodin například o osm).
Hrubý měsíční příjem tak může činit přibližně 175 tisíc korun. Platforma si účtuje 10 procent z předplatného a odečíst je třeba také poplatky za platební brány, které obvykle činí nízké jednotky procent. Podcasty musí natáčet ve studiu, za jehož pronájem také platí. Hodinový pronájem se v Praze pohybuje v poměrně širokém rozmezí, zhruba od 500 do 4200 korun za hodinu. Jak sama uvedla v podcastovém rozhovoru s Jakubem Železným, sama si je stříhá a titulky jí dělá umělá inteligence.
A jak si v tomto srovnání vedou moderátoři České televize? Jejich plat je navzdory náročné profesi spojené s mnoha hodinami příprav a vystupováním v přímém přenosu poměrně nízký. Kupříkladu elitní moderátor Václav Moravec si měsíčně za dva pořady přijde na plat srovnatelný s poslancem, ovšem bez náhrad. Tedy zhruba 100 tisíc korun. Lze předpokládat, že Fridrichové odměna za moderování a dramaturgii jednoho kratšího pořadu v České televizi byla ještě nižší.
Nora Fridrichová tak patrně zjistila, že si na sebe dokáže vydělat více, a to jen díky podpoře diváků, které její obsah oslovuje. Z tohoto hlediska to byl jistě dobrý krok, jímž si ověřila, že se dokáže uživit i bez velké instituce. A zjistila, že má loajální publikum, které je ochotno za její tvorbu platit.
Je to budoucnost žurnalistiky?
Média dnes ztrácejí důvěru a jak ukázalo nedávný případ ředitele České televize Jana Součka, jsou pod velkým vnějším tlakem, kterému jejich vedení neumí vždy čelit.
I proto je úspěch Fridrichové to dobrou zprávou. Nové technologie a možnosti dávají novinářům šanci zachovat si i tak nezávislost. Pokud klasická média budou podléhat tlaku, nemusí novináři na investigativní nebo kriticko-publicistickou žurnalistiku rezignovat. Mohou v ní pokračovat tam, kde rozhodují pouze diváci, posluchači a čtenáři.
Nese to ale samozřejmě i rizika. Jedním z nich je fragmentace obsahu a dalšího uzavírání se do sociálních bublin, a také možnost, že lidé přestanou rozlišovat mezi kvalitní novinářskou prací a osobními názory nebo aktivismem. Ty sice mohou být vysoce atraktivní pro publikum, ale chybí jim novinářská odpovědnost a ověřování faktů.
Budoucnost novinářské práce tak může být nejen svobodnější, ale i náročnější. Přímá podpora od publika nabízí tvůrcům velkou volnost, ale zároveň přináší méně kontroly a zpětné vazby, než jakou mají k dispozici v redakčním prostředí. Nezávislost totiž není jen o tom, kdo novináře platí, ale také o schopnosti udržet si profesní odstup, kritické myšlení a skutečně poctivě pracovat s fakty. A to i tehdy, když si algoritmy a publikum někdy žádají spíše emoce, zkratky nebo jen potvrzení vlastního názoru.
Zdroje:
platforma HeroHero
YouTube kanál Nory Fridrichové
Inzerce pronájmu pražských podcastových studií
