Článek
Žáci 4. třídy na Liberecku napsali dopis prezidentovi. Co začalo jako nevinná školní aktivita, se změnilo v bouři na sociálních sítích. Zatímco část lidí tento nápad ocenila, jiní školu obviňují z „indoktrinace“ a „vymývání mozků“.
Máte rád děti?
V rámci předmětu vlastivěda se děti na prvním stupni základní školy učí o České republice či o tom, co je demokracie. V hodinách českého jazyka se zase učí slohu, jehož součástí je například psaní dopisu. A v rámci Rámcového vzdělávacího plánu, který už před 20 lety nahradil dřívější osnovy, je úkolem učitele propojovat předměty tak, aby žákům jednotlivé získáné dovednosti a kompetence dávaly smysl. Nápad propojit oba předměty je proto v naprostém souladu s tím, jak by měla vypadat moderní výuka. Tím spíše, že v praxi okamžitě vidí, jak nově nabyté znalosti využít v praxi.
A tak děti psaly dětské dopisy na Hrad. „Učíme se o České republice a o Vás, pane prezidente. Chci se Vás zeptat na pár otázek. Máte rád sport? Já mám rád fotbal. Chodíte rád do přírody? My se školou chodíme do ekocentra. Máte rád děti?“ ptal se ve svém dopise hlavy státu například desetiletý Samík.
I děti mají svůj hlas
Dopisy děti psaly loni v listopadu, nyní dostali odpověď. Prezident jim poslal svůj obrázek s poděkováním. Škola nyní tento příběh včetně fotografií sdílela na sociálních sítích. A následovala vlna reakcí.
Naprostá většina byla velmi pozitivních.
„Myslím si, že i děti by měly mít prostor zapojovat se do veřejného dění a dávat najevo, že vnímají svět kolem sebe. Ne proto, aby řešily politiku, ale aby cítily, že jejich hlas má váhu…za mě je to celé prostě skvělé – přesně takové momenty dětem ukazují, že mají právo ptát se, snít a ozvat se,“ napsala jedna z členek skupiny, kde se příspěvek objevil.
„Jsem ráda, že prezidentská kancelář těmto dětem odepsala, že jim nebere tu víru, že člověk dokáže cokoliv, že i na nich záleží, že jsou důležitou součástí společnosti,“ napsala další.
Také mnoho dalších nápad oceňuje. Někteří zmiňují, že takto vypadá opravdové vlastenectví a oceňují fakt, že děti takto pocítí, že jsou brány skutečně vážně.
Indoktrinace a vymývání mozků?
Jak už to ale na sítích bývá, ozvali se i kritici takového způsobu výuky. Tak hlasitě a necitlivě vůči dětem, že obec, která skupinu spravuje byla nucena vypnout možnost příspěvek komentovat.
Co přesně jim vadilo? Mají zato, že jde o indoktrinaci nebo silněji „vymývání mozků“. Především proto, že sami s názory současné hlavy státu nesouhlasí.
Některé reakce přitom ukázaly, jak snadno se silné emoce a konspirační představy samy šíří bez ohledu na fakta.
„Máme lumpa, lháře, který se učil mimo jiné zabíjet lidi na nepřátelském území holýma rukama, metodami GRU. Kádrové materiály tohoto pokrytce zůstaly v Moskvě. Již aby konečně dorazily do ČR,“ píše například jedna žena pod onen příspěvek.
„Už se zneužívají i děti do propagandy. Místo aby měly své dětské sny, tak musí psát dopisy prezidentovi,“ napsala další.
Více než poučka u učebnice
Představa, že škola má zaujmout jakousi falešnou „nestrannost“ a pro jistotu se ani nezmiňovat o tom, že máme hlavu státu a nebude zmiňovat její jméno, je naprosto mylná. Je to běžná část výuky ve školách.
Děti se učí o tom, že žijí v demokracii, že máme politiky, kteří nás zastupují a že máme možnost se na ně obrátit. Že nejde o pouhé vykonavatele moci, ale živé lidi, kteří reprezentuji i vůli občanů i naši zemi jako celek.
Děti se tímto dopisem naučily, že i jejich hlas má váhu a stojí prezidentovi za odpověď - ne formální, ale lidskou, ve které adresát každé dítě oslovuje jménem. To je moment, kdy se děti učí demokracii nikoliv poučkou z učebnice, ale vlastním prožitkem. A zjistily, že i ony jsou už teď respektovanou součástí společnosti.
Nebyly přitom využity jako pouhá dekorace pro nějakou politickou kampaň a nikdo jim nepodsouvá, co si mají myslet nebo jak mají v budoucnu volit.
A co si mohou z rozporuplných reakcí na příspěvek na sociálních sítích odnést? Vidí demokracii v praxi. Skutečnost, že lidé se v lecčems neshodnou a jakým způsobem a jak silně fungují emoce na sociálních sítích. I to, že jsou často mnohem hlasitější než slušnost, respekt a fakta.
K tomu ale nutně budou potřebovat vysvětlení od dospělých, proč někteří dospělí reagují přehnaně a rozčilují se kvůli nevinnému dopisu. Příběh ale může pomoci dětem učit se už od útlého věku odolnosti vůči emocím druhých a rozlišovat fakta od přehnané hysterie.
