Článek
Klasické látkové pleny do počátku 90. let patřily k péči o kojence a batolata. Rodičovské generace, které je používaly, na tuto dobu vzpomínají se smíšenými pocity. Na jedné straně jako na těžké období, kdy se každý den muselo prát a žehlit velké množství prádla, na druhé straně s hrdostí a někdy i despektem vůči mladším, kteří mají k dispozici jednorázové pleny, proto předpokládají, že rodičovství je dnes mnohem jednodušší. Pravdou ale je, že látkové pleny se před časem znovu staly hitem. Materiály, ze kterých se dnes vyrábejí, se ale od těch původních značně liší a díky tomu jsou nejen savější, ale především se nemusí žehlit. Jenže Generace Z tento pozitivní trend opět ruší. Její příslušníci ani ty nejmodernější látkové pleny používat nechteji .
Ekologie i cena
Důvodů, proč látkové pleny zažily v novém tisíciletí svou renesanci, je velká spousta. Především ten, že miminko od svého narození do doby, kdy začne chodit na nočník či rovnou toaletu, vyprodukuje celou jednu tunu odpadu. Od počátku svého života tak má zásadní dopad na znečištění planety. Materiály, ze kterých se vyrábí, navíc za sebou nechávají značnou zátěž pro životní prostředí. Je to především ropa, ze které se vyrábějí plasty, dřevěná buničina, chlor a celulóza. Kvůli každému miminku tak padne čtyři a půl stromu, což znamená že celosvětově přijdeme každý rok o jednu miliardu stromů.
Ve srovnání s tím se moderní látkové pleny vyrábějí z přírodních materiálů jako biobavlna, konopí nebo bambus. Nicméně, i ty mohou být pěstovány neekologicky a zatěžovat přírodu, výrobci ale obvykle na ekologický rozměr dbají, protože vědí, že je to pro zákazníky důležité. Na výrobu spodní, nepropustné vrstvy bývá ale ropa použita i v tomto případě. Nicméně, podle dostupných informací je pro jejich výrobu potřeba až desetkrát méně surovin, třikrát méně energie a znečištění vzduchu je také výrazně nižší. Samozřejmě, že látkové pleny je třeba prát, proto energii a vodu spotřebují i v době jejich užívání. Mohlo by se dokonce stát, že jí spotřebují více než „jednorázovky“, a to tehdy, pokud by rodiče prali v malém objemu nebo je sušili v sušičkách. Dalším rizikem je užívání nešetrných pracích přípravků, nicméně ti, kdo se rozhodnou pro tyto plenky, obvykle volí i ekologické prostředky.
Posledním, neméně důležitým rozměrem je cena. Látkové pleny samozřejmě vyjdou mnohem levněji, a to i v případě, že bereme v úvahu náklady na jejich praní a údržbu. Ekologický institut Veronica před časem spočítal, že rodiče mohou při jejich užívání ušetřit až 20 tisíc korun. Navíc se prý děti díky nim dříve zbavují plen a věk, kdy je užívají, je tak kratší, než u jednorázových plenek. Nicméně, dražší jsou samozřejmě počáteční náklady, rodiče proto musí mít připravenou vyšší počáteční sumu. Jelikož jsem sama látkové pleny pořizovala, vzpomínám si, že jsem za ně před šesti lety zaplatila o něco více než deset tisíc korun.
Generace Z má jiný názor
Jenže v současnosti začíná být zřejmé, že látkové pleny přestávají být populární, a to jak u nás, tak i v zahraničí. Někteří výrobci tak pokles zájmu neustáli a ukončili výrobu. „Na začátku letošního roku oznámila konec výroby česká značka moderních látkových plen Anavy… V zahraničí ukončily výrobu látkových pleny britská značky Tots Bots nebo americká značka Blueberry,“ píše portál Ekonews. Potíže ale mají i další české značky, které začínají měnit sortiment, jedna z nich chce kupříkladu začít vyrábět kompostovatelné jednorázové pleny.
Co je příčinou odvrácení od trendu látkových plen? Zájem prý začal klesat už v době koronaviru, kdy se používaly jednorázové věci. Další díl odpovědnosti má zdražení energií a pokles porodnosti. Nicméně, cosi se mění i u nové generace rodičů. Ta současná prý překvapivě nemá takový zájem o ekologii. To je paradoxní, protože právě mladí lidé často zmiňují klima a řeší ekologická témata. Jsou zřejmě zvyklí na jednorázové věci a neumějí si představit opakované používání výrobků, protože to jednoduše neznají.
Pro mne osobně je přístup nejmladší generace rodičů překvapivý a málo pochopitelný. Zjevně nestačí mluvit o věcech, které nás tíží, ale je třeba měnit i sebe a svůj přístup k životu. Jinou možností je, že slyšet je jen určitá část této generace, ale většinu ekologická témata ve skutečnosti tolik netrápí. To pro ni, ani pro planetu nejsou dobré vyhlídky.
