Článek
Joe Biden se vzdal kandidatury na příštího prezidenta Spojených států amerických a do popředí zájmu se tak dostala současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Právě tu Biden podpořil jako demokratickou kandidátku v příštích volbách. Ona kandidaturu obratem přijala.
Politička s jasným názorem
Kamala Harrisová je první ženou ve funkci viceprezidenta USA a zároveň je i první Afroameričankou a asijskou Američankou v této roli. Její otec přišel do USA z Jamajky a je dnes emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě. Matka, která již nežije, měla indický původ a pracovala jako onkologická lékařka. Sama Harrisová letos v říjnu oslaví 60. narozeniny a má za sebou slušnou pracovní a politickou kariéru. Vystudovaná právnička, ekonomka a politoložka léta působila jako státní zástupkyně v San Franciscu a následně i ministryně spravedlnosti z pozice nejvyšší státní zástupkyně. Od roku 2017 byla také senátorkou za stát Kalifornie.
V roli viceprezidentky se Harrisová ocitla v lednu roku 2021. Předcházel tomu původní úmysl kandidovat na funkci prezidentky, což Harrisová oznámila v roce 2019. Kandidaturu ale v prosinci stejného roku stáhla. V následujícím roce si ji Biden vybral jako kandidátku na post viceprezidentky, kterou se krátce nato stala. V této funkci ji čekalo několik velkých výzev. Za úkol dostala především řešení krize na americko-mexické hranici. Tu se jí ale nepodařilo vyřešit, což republikánská opozice už delší dobu používá jako kritiku vůči demokratům a nyní ji míří přímo proti Harrisové.
Harrisová se kriticky staví zejména proti přetrvávající rasové segregaci v amerických školách a podpořila povinné rozvážení školáků pocházejících z menšinových etnik do škol v jiných čtvrtích. Stejně tak je i pro pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách a přímo podpořila hnutí Black Lives Matter. Vyjádřila se také pro existenci tzv. „ochranitelských měst“, jakým je například San Francisco, kde odmítají uplatňovat federální zákony proti imigraci. Odmítla protipotratové tažení a je pro přechod na zelenou a pro-klimatickou politiku. Za zmínku stojí i to, že v rámci své předčasně ukončené kandidatury na prezidentku v roce 2019 uvedla, že v případě svého vítězství zahájí trestní stíhání Donalda Trumpa.
Republikáni dosud spoléhali na to, že kandidovat bude Joe Biden, který se zejména v poslední době jevil svým rivalům jako snadné sousto. Hlavní sdělení republikánské kampaně tak bylo naprosto jednoduché a účinné: proti slaboučkému Bidenovi stojí silný a neohrožený vůdce Trump, který umí „praštit do stolu“. Pro mnoho lidí se tak konzervativní republikánský kandidát stal majákem a jistotou v příliš rychle se měnící a nepřehledné době. Nyní ale republikáni musí v kampani přepřahat a hledat docela jiná témata, která dobře štěpí názory voličů a politickou protivnici oslabí.
Silnější protivník
Jen z výčtu názorů Kamaly Harrisové je zřejmé, na co se republikáni v předvolební kampani nepochybně zaměří. Strach z nelegální imigrace či obavy z úpadku národní ekonomiky kvůli přechodu na zelenou politiku jsou ostatně tématem i v Evropě a přispívají k růstu preferencí i dosud okrajových stran a hnutí. I ve Spojených státech takové otázky zřejmě osloví jen na část nerozhodnutých voličů. Čím chtějí přesvědčit zbytek? Podle britského listu The Guardian republikáni už testují další tvrzení, která budou v kampani nejlépe fungovat. Očekávatelně je jedním takovým sdělením například to, které ztotožňuje Harrisovou s Bidenem a činí ji spoluzodpovědnou za jakékoliv domněle špatné rozhodnutí úřadující administrativy. V následujícím kroku chtějí Harrisovou vykreslit jako „šedou eminenci“, která slabého a zdravotně nezpůsobilého Bidena ve skutečnosti řídila. V Pennsylvánii, Nevadě, Arizoně a Georgii - tedy ve čtyřech rozhodujících státech - už visí plakáty s tímto sdělením: „Kamala věděla, že Joe tu práci nezvládne, tak to dělala za něj. Podívejte se, za co může: za invazi na hranici, za obrovskou inflaci i za smrt amerického snu“. V posledním kroku ji pak chtějí zobrazovat jako zákulisního hráče a pučistku, která se Bidena snažila kvůli svým ambicím dlouhodobě zbavit. Mimo to se již političtí marketéři republikánů zaměřují i na dávnější minulost Harrisové, a to zejména její práci v roli státní zástupkyně. Trumpovci ji viní za to, že byla až příliš „měkká“ vůči zločincům.
Nečekaným tématem, které trumpovci vytáhli, je pak Harrisové bezdětnost. Fakt, že nemá děti, prý sám o sobě vypovídá o jejích kvalitách. Taková slova použil JD Vance, tedy muž, kterého si Donald Trump vybral jako svého budoucího viceprezidenta. Ten demokratickou rivalku doslova nazval „bezdětnou kočičí dámou,“ což je pejorativní označení pro nešťastné ženy, které nikdy neměly děti, zato doma pečují o spousty koček. Taková slova sice použil v televizi Fox News už před třemi lety, nyní se ale video s tímto rozhovorem stalo - jistě ne náhodou - virálním na síti X. V tomto rozhovoru tvrdil, že zemi řídí „skupina bezdětných kočičích dam, které jsou nešťastné kvůli svým vlastním životům a rozhodnutím, která učinily, a chtějí ztrápit i zbytek země.“ Tvrdil také, že voliči zemi předali lidem, kteří zemi nic nepřináší, čímž také útočil na Harrisové bezdětnost.
Svými výroky kandidát na republikánského viceprezidenta nejvíce pobouřil komunitu bezdětných lidí. „Absolutně jsem netušila, že jsem nešťastná. Díky bohu, že se objevil muž, který mi to řekl,“ napsala k tomu na síti X sarkastický komentář například americká herečka Liz Vassey a jeho slova komentovaly i další ženy. „Jako nematka jsem soudy o sobě slýchala už od svých 20 let. Tvrzení, že když nemám děti, nepřináším nic naší zemi, zní skutečně velmi zlověstně,“ upozornila další žena. I další lidé psali, že fakt, že nemají děti, neznamená, že nemohou rozhodovat o budoucnosti své země. Někteří pak uváděli, že bezdětnost nemusí být vždy rozhodnutím, protože existují lidé, kteří děti nemají ze zdravotních důvodů. „Uvědomují si ti lidé vůbec, že některé ženy mají velmi tragické a traumatizující důvody, proč nemají děti?“ zeptal se na síti další člověk.
V Česku? Nic nového pod sluncem
Ano. I v roce 2025 řešíme téma dětnosti či bezdětnosti žen v politice (i kdekoliv jinde). Nejen ve Spojených státech amerických, ale i v Česku. Stačí vzpomenout na nedávná slova Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), který vyzval všechny bezdětné, aby si děti osvojili, protože tak budou mít nižší daně. Když odhlédneme od v podstatě cynického přístupu k již zraněným dětem, jež přišly o biologické rodiče a podle politika mají mimo jiné sloužit jako nástroj k nižším daním, je to velmi neuctivé a ofenzivní i vůči lidem, které děti z rozličných důvodů nemají. Opravdu považujeme za přijatelné zpochybňovat něčí osobní volbu a říkat mu, jak má „správně“ žít? S podobnými výroky má v české politice zkušenost například předsedkyně sněmovny Markéta Adamová Pekarová (TOP09). Sama přitom otevřeně říká, že to nebylo v plánu, ale stalo se tak. Před časem se do ní přesto opřel například Tomio Okamura, který jí vzkázal, že by neměla mluvit o dětech, když žádné nemá.
Nezdá se, že by kdokoliv tematizoval bezdětnost politiků - mužů. Nevadí, že místo péče o děti dělají kariéru? Má tento fakt nějaký vliv na jejich funkci? Mohou hlasovat ve sněmovně, rozhodovat jako ministři nebo se vyjadřovat k věcem, které se týkají například péče o děti nebo délky rodičovské dovolené? Je například Marian Jurečka (KDU-ČSL) kompetentnějším ministrem práce a sociálních věcí, protože má pět synů? Těžko říct, nicméně fakt, že se na politický vrchol dostal přesto, že má tolik potomků a nejmladšímu je teprve devět let, vděčí nepochybně své manželce. Žijeme ve společnosti, kde ženy v podobné situaci nemohou dělat politickou ani jinou kariéru jednoduše proto, že dělení povinností v domácnostech a situace na pracovním trhu zkrátka není taková, aby si to mohly dovolit. Automaticky se počítá s tím, že se obětují pro kariéru svých mužů. Tvrdit v takové situaci, že se v první řadě mají stát matkami a teprve pak dělat kariéru, je přinejmenším nehoráznost. A také je to nevyžádaný vstup do intimní oblasti člověka a snaha o kontrolu nad volbami i životem druhých. To se ženám - na rozdíl od mužů - ostatně děje po staletí.
Jaký dopad může mít otevření tohoto tématu v amerických volbách, ještě uvidíme. U konzervativních voličů, kteří stojí pevně za Trumpem, to roli nepochybně má, byť sám Trump jistě není prototypem vzorného manžela a otce. Převratná doba, kdy se otevírají témata, která byla dlouho tabu, jako je například dopad patriarchátu na životy žen, jejich emancipace nebo role obou pohlaví ve společnosti, část lidí děsí a má tendenci tyto otázky zlehčovat a označovat je za progresivistické ideologie. Jejich jistoty, které stojí na tradicích, jejichž legitimita je náhle zpochybňována, jsou otřeseny. Čím víc ale budou ti, jejichž politika je založena především na posilování strachu z neznámého, takové otázky tlačit, tím více nerozhodnutých voličů zřejmě vystraší a následně i získají. Odvaha lidí, kteří nezapadají nebo nechtějí zapadat do sociálních rolí, které jim určují jiní, mluvit o své situaci, je proto mimořádně důležitá. Každopádně by mělo zaznít, že stavět svou kampaň na zpochybňování a zesměšňování osobních voleb druhých je nejen ubohé, ale v civilizované společnosti by to mělo být i nepřijatelné.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamala_Harrisov%C3%A1
https://www.theguardian.com/world/article/2024/jul/23/tuesday-briefing-as-harris-clinches-the-nomination-trumps-team-readies-a-new-attack-plan?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR1Fq3Oupakh6eUgo0uM8OhmfJbrpnpzYqd_-AO6RQiRqZ1×kEciwA0duy8_aem_11tKbATofrYrPlbQDweLrg
https://www.independent.co.uk/life-style/health-and-families/jd-vance-kamala-harris-childless-response-b2585324.html
https://cnn.iprima.cz/belobradek-440359
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/474236-pekarova-adamova-v-naprimo-prozradi-jak-zvlada-roli-politicky-i-manzelky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/363009/ministr-jurecka-se-tesi-na-pate-dite-prijde-prvni-dcera-nebo-opet-kluk.html
