Článek
David Černý si na konci minulého týden připsal další kontroverzní počin. Tentokrát nešlo ani tak o umělecké dílo jako takové, ale o vystoupení v České televizi. Konkrétně šlo o hlavní publicistický pořad, a to o Události, komentáře moderované Danielem Takáčem. V něm nevybíravě urážel kurátorku Galerie hl. města Prahy Marii Foltýnovou, což na úplném konci pořadu, kdy se účastníci debaty zjevně domnívali, že jsou již mimo zvukový záznam, vyústilo ve vulgární přestřelku.
Překvapila mne reakce části veřejnosti. Jedna skupina Davidu Černému nemůže přijít na jméno, a to nejen kvůli často kontroverzním dílům a výrokům, ale zejména kvůli jeho politickým názorům a někdejší blízkosti k Václavu Havlovi. Ta druhá naopak Černého názory sdílí a zjevně to považuje za důvod tolerovat nejen cokoliv, co vypadne z jeho ateliéru, ale i to, co zazní z jeho úst. Když Černý v pořadu nazýval kurátorku „soudružkou“, záměrně komolil její jméno nebo nesmyslně upozorňoval na to, že galerie ve veřejném prostoru nic nevystavuje (jak by mohla, když jí veřejné prostory nepatří?), tato část společnosti to kvitovala. Jakékoliv „omezování“ vystavování soukromých uměleckých děl považovala za politický útok, což dávala najevo zejména sociálních sítích. Fakt, že demokracie znamená také diskusi o tom, jak budou vypadat naše společně sdílené prostory a že existují limity, které by měli vyplynout zejména z expertní debaty, ignorovali. Smýšlení této skupiny není nepodobné těm, kteří by naopak veškerá Černého díla nejraději odstranili, protože autor si dovolil přihlásit k jistému politickému přesvědčení, které jim nekonvenuje.
Jedním z těch, kdo se po páteční diskusi v Událostech, komentářích poněkud unáhlili a zaujali nekompromisní názor, byl předseda výboru pro kultury MHMP Jan Wolf (KDU-ČSL). Po odvysílání pořadu veřejně vyzval ředitelku Galerie hl. města Prahy (GHMP), aby kurátorku odvolala. Důvodem měly být právě vulgarity, které na konci pořadu zazněly. První, kdo na záznamu, který v televizi zazněl, sprosté slovo použil, byla Marie Foltýnová. Nicméně, jak sám Wolf uvedl, ředitelka GHMP mu teprve následně sdělila, na co Foltýnová vlastně reagovala. To mimo mikrofony slyšet nebylo, nicméně radní pro kulturu uvedl, že je to „nepublikovatelné a zlé“. Za svůj předchozí požadavek se kurátorce veřejně omluvil na sociálních sítích, což zdůvodnil následovně: „Bohužel jsem zjistil, že důvod Vaší reakce nebyl na samotnou diskusi, ale na to, co Vám nehezkého následně při odchodu ze studia pan Černý řekl a co nebylo ovšem v mikrofonech slyšet a na co jste se následně slyšitelně ohradila. To bylo od pana Černého opravdu mimo jakékoliv normy přijatelné komunikace a chování.“
Dehonestující debata, kterou umělec, který zjevně své ego příliš nezvládá, byla špatně už od začátku a je otázkou, nakolik ji zvládl či nezvládl moderátor Daniel Takáč „ukočírovat“. To bylo možné jen stěží přehlédnout, nicméně i pozdní omluva založená na doplňujících informacích se cení. Podobně by se ale za nos měla chytit i lidé, kteří v dehonestaci Foltýnové pokračovali na sítích. Byla to bohužel zejména ta část lidí, která se hlásí k tzv „pravdoláskařům“ či „lumpenkavárně“, což jsou pejorativní označení, kterými je častovali předešlí dva prezidenti. Prozrazuje to nejen jistou umíněnost, zabarikádování na vlastních pozicích a neschopnost skutečné diskuse, ale i jistý deficit v tom, jak chápeme demokracii. Pokud si jakoukoliv - v tomto případě odbornou - kritiku nebo oponenturu, budeme vysvětlovat jako útok na nás a naše hodnoty, pak je cosi „shnilého v tomto státě“. Demokracie přece znamená diskusi, schopnost kompromisu a uznání, že se můžeme i mýlit. Především nás ale kultivuje k tomu, abychom veřejně neuráželi a neshazovali druhé jen proto, že mají názor, který nám „nesedí“ a vůbec se nezajímali o jejich, v tomto případě odborné, argumenty. Zdá se, že co se týče svobodného smýšlení a demokracie, máme se i 34 let po revoluci pořád co učit.
