Článek
Politik a zastupitel Středočeského kraje se ve svém blogu na platformě Medium dojal nad posledními kroky svého stranického šéfa. Andrej Babiš se, jak známo, doživotně vzdal koncernu Agrofert.
Babiš bude premiérem
Učinil tak nikoliv dobrovolně, ale pod tlakem prezidenta, který od něj žádal vysvětlení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Řídit vládu a zároveň pobírat dotace pro svou firmu není možné. Prezident po něm nežádal okamžité řešení, pouze vysvětlení. Když se mu jej dostalo, rozhodl se Babiše předsedou vlády jmenovat — stane se jím již 9. prosince 2025, tedy ještě předtím, než Agrofert přejde do slepého fondu.
Prezident ale nejednal svévolně. Jednal na základě nálezu Ústavního soudu z roku 2020, který ukládá, aby při zvažování, koho jmenovat premiérem nebo ministrem, přihlížel k možnému střetu zájmů a možnostem jeho řešení. Žádal ho o to také na základě rezoluce Evropského parlamentu. Vypořádání se střetem zájmů a zastavení dotačních toků směrem k Agrofertu požadovalo velké množství europoslanců, tedy reprezentantů instituce, která dotace poskytuje. Podle prezidenta by to znamenalo riziko nejen pro Agrofert, ale i pro stát. Zároveň chtěl, aby Babiš své kroky vysvětlil veřejnosti.
Jak víme, trvalo Babišovi poměrně dlouho, než na požadavky prezidenta přistoupil. Rozhodl se zbavit svého „životního díla“, jak Herman koncern nazývá, kvůli lidem? Odpověď není jednoduchá a záleží na tom, jak Babišovu politiku vnímáme. Někteří lidé věří, že jeho cílem je zlepšit život občanů, zejména těch v důchodovém věku. Jiní jeho kroky považují za populismus, který mu zajistí moc. Stranický podřízený to tedy interpretuje spíše skrze první vysvětlení, což je pochopitelné.
Měli by se tváří v tvář Babišovi stydět?
A měli by se Fiala a Rakušan stydět? Pan Herman se domnívá, že ano. Vysvětluje to tím, že Fiala měl svůj účet v kontroverzní – a později zrušené – kampeličce a Rakušan byl navázán na kauzu Dozimetr. To jsou závažná obvinění. Nicméně ani v jednom z těchto případů nebyl nikdo obviněn a nebylo zpochybněno jejich politické angažmá. Fakt, že záložna měla problémy, neznamená, že každý, kdo tam měl účet nebo podíl, porušil zákon. Podobně je tomu u kauzy Dozimetr, kde byl obviněn pouze pražský radní za STAN Petr Hlubuček.
Tyto případy tedy nejsou s Babišovým střetem zájmů srovnatelné. Andrej Babiš zatím pouze informoval prezidenta a veřejnost, jak se chystá střetu zájmů vyřešit. Proto, že nelze mít všechno - vést obrovský koncern, který pobírá dotace a zároveň zastávat nejvyšší exekutivní post v zemi. Tedy krok, který byl podle Ústavního soudu nezbytný.
Připomeňme také, že na rozdíl od zmíněných politiků byl Babiš v jedné kauze obžalován a sněmovna byla požádána o jeho vydání. Je ale více než pravděpodobné, že sněmovna v současném složení ho nevydá.
Co zbude Andreji Babišovi?
Obětoval Babiš hodně? Možná ano. Jednasedmdesátiletý politik už do konce života nebude přímo řídit holding, který je největším soukromým zaměstnavatelem v Česku, druhým největším chemickým koncernem a jedním z největších zemědělských a potravinářských podniků. Namísto toho však bude zastávat viditelnou roli nejvyššího exekutivního představitele státu, pravděpodobně na čtyři roky.
Neznamená to ale, že se vzdává majetku. Agrofert přejde na jeho potomky a Babišovi zůstává několik dalších významných a výdělečných podniků. Kromě penze z Česka a Slovenska (ta česká v roce 2020 činila 19 tisíc korun), bude pobírat premiérský plat, který má od ledna činit 308 tisíc korun hrubého. Další příjmy mu plynou z podílů v dalších firmách, například akcií a podílových listů ve společnostech Ems-Chemie, Nestlé nebo Swatch Group. Investuje také přes fond Hartenberg do nemovitostí, IVF klinik, oděvních značek a potravinářství. Je majitelem dvou e-shopů, řady nemovitostí doma i v zahraničí a luxusní restaurace v Průhonicích.
Uložit majetek dočasně do slepého fondu není totéž, co vzdát se ho definitivně. I když to na první pohled tak může působit.
