Článek
Slib vyšších důchodů byl jeden z hlavních předvolebních taháků hnutí ANO. Důchodce před volbami strana označila za absolutní prioritu. Zřejmě tím mysli především jejich penze. Pro jejich nový výpočet politici z ANO navrhovali vrátit předchozí valorizační vzorec. Ten by měl podle nich odrážet plnou inflaci.
Z dalších plánů týkajících se penzí stojí za zmínku, že plánuje shodit důchodovou reformu zavedenou dosluhující vládou. To znamená především jediné - vrátit věk odchodu do penze na 65 let.
Kde budeme brát?
Plány hnutí ANO 2011 týkající se penzí jsou také jedním z hlavních důvodů, proč je strana označována za „populistickou“. Slibuje růst penzí, ale nepředstavila plán, jak přesně udrží průběžný systém v dobré kondici. Silné ročníky, které odcházejí - a v dalších letech bude ještě ve větším množství odcházet na odpočinek - systém zkrátka zatíží. Kdo jej bude plnit, když lidí v produktivním věku naopak výrazně ubyde? Na to už ANO neodpovídá.
Nyní se ale zdá, že sny o vyšších důchodech si tak snadno nesplní. Alespoň v několika následujících letech.
Penze se neskládá jen z valorizované částky, která odráží tzv. důchodcovskou inflaci, ale také z té, která zohledňuje reálné mzdy. I když tedy nová vláda změní valorizační vzorec, podle kterého se počítají, nebude to mít samo o sobě tak zásadní dopad na jejich výši. Důvod? Reálné mzdy zatím nerostou tak rychle jako před propadem.
Hnutí ANO 2011 chce vzorec změnit tak, aby se do vzorce znovu započítávala nikoliv třetina, ale polovina růstu reálných mezd. To by skutečně v budoucnu mohlo mít vliv na rychlejší růst důchodů. Jenže v zákoně o důchodovém pojištění je pasáž, která říká, že navýšení mezd musí nejprve dohnat předchozí pokles a teprve následně se může projevit ve valorizaci.
Líp už bylo?
A to je něco, co se zatím nestalo. Reálné mzdy se zatím nedostaly zpátky na úroveň před propadem způsobeným inflací.
Podle aktuálně platných valorizačních nařízení se zdá, že průměrný důchod od ledna 2026 vzroste jen o 668 korun. Významně vyšší důchody by tak od nového roku mohli mít skutečně jen nejstarší penzisté: lidé nad 80 let by získali další pětistovku, o pět let starší senioři tisíc korun, devadesátiletí penzisté by mohli počítat s 1500 korun a všichni nad 95 let pak se 2000 korunami.
Hnutí ANO tak ve svých snahách naráží tak trochu do zdi. V minulém roce podalo žalobu k Ústavnímu soudu kvůli zkrácení mimořádné valorizace, ale neuspělo. Soud argumentoval udržitelností důchodového systému a tím, že stát musí brát v potaz stav veřejných financí. Poukázal i na to, že inflace na penzisty dopadla výrazně méně než na jiné skupiny obyvatel. A zmínil, že je potřeba solidarita i s generacemi, z jejichž odvodu je důchodový systém financován. Penze totiž po několik let rostly rychlejším tempem než mzdy.
Štědrost Babišovy éry i její sliby se tak hnuti ANO vrací jako bumerang. Zejména proto, že předpokládalo, že posílaní složky zohledňující růst mezd zajistí rychlejši růst penzí. Pokud ale dál nerostou – nebo dokonce klesají – není z čeho valorizovat. A tak se s trochou sarkasmu dá říct, že v následujících dvou až třech letech pro důchodce nebude líp. Líp už bylo. A paradoxně to bylo za Fialovy vlády.
