Článek
Pokud se Andrej Babiš stane předsedou vlády, bude vůbec nejstarším evropským premiérem ve funkci. To samé se týká i posledních 36 let historie České republiky. Šéfa vlády, který tuto roli zastával v takto vysokém věku, jsme dosud neměli.
Nejstarší mezi premiéry
Andrej Babiš do funkce pravděpodobně nastoupí v 71 letech. Stejně starý nebo starší protějšek v Evropě nenajde. Věkově nejblíže mu ale bude německý kancléř Friedrich Merz (70), polský premiér Donald Tusk (68) a nizozemský předseda vlády Dick Schoof (68). Zbytek evropský premiérů je ve věku od 39 do 65 lety, přičemž zdaleka nejčastěji jde o padesátníky.
Podobně je to i v naší porevoluční historii. Už v roce 2017, kdy Babiš do úřadu nastupoval poprvé, stal se nejstarším porevolučním předsedou vlády České republiky. Tehdy mu bylo 63 let. Předchozí premiéři si na tento post sáhli obvykle už kolem padesátky. Například Pithart ve 49, Klaus v 51, Zeman v 54, Paroubek v 53, Topolánek v 50 a Fiala v 57 letech. Dvěma výjimkami byli sociálnědemokratičtí politici, kteří ale průměrný věk vychýlili směrem dolů: Stanislav Gross, který nastoupil už ve 35 letech a Bohuslav Sobotka se stal premiérem ve 43 letech.
Silná osobní značka
Vypovídá věkový posun, ke kterém na tomto postu dojde, o něčem důležitém? Na první pohled se zdá, že je to především o Babišově silné osobní značce. S tím mu nepochybně pomáhají jeho političtí marketéři, kteří dělají mnohé proto, aby popřeli jeho skutečný věk. Šéf ANO se proto prezentuje jako někdo, kdo má dost sil a energie měnit věci. Nejen, že vládne mnohamiliardové firmě a majetku, ale jako vznětlivý člověk v očích svých příznivců navíc i snadno „převálcuje“ své oponenty. A pak jen tak mimochodem natočí video z ranní posilovny, zatančí na letitý italský hit a přidá nezbytná selfíčka či videa na sociální sítě. Není divu, že i mnohem mladší politici vedle seniora Babiše působí poněkud „usedle“.
Baby boomers
Možná to ale vypovídá ještě o něčem dalším, hlubším. V Česku nyní volí mimořádně silná generace tzv. poválečných baby boomers, která k volbám navíc chodí častěji než mladší lidé. A vzhledem k jejich síle chtějí mít ve vládě někoho, kdo nejen zastupuje jejich zájmy, ale také s nimi sdílí stejné zkušenosti a vzpomínky. Zkrátka někoho, kdo jim rozumí a oni rozumí jemu.
Často se v té souvislosti mluví hlavně o penzích, jejichž růst Babiš sliboval. To je nepochybně důležitý aspekt, ale může jít ještě o něco dalšího. Volba staršího politika může signalizovat i obavy z příliš rychlých změn ať už technologických, politických nebo kulturních. Babiš může pro některé voliče symbolizovat stabilitu a jistotu, že „svět zůstane v pořádku“. V očích některých lidí představuje i „hráz proti chaosu“, kterého se mnozí obávají. O podobném volání ostatně svědčí i výsledek posledních parlamentních voleb a složení budoucí vládní koalice.
A možná se ve volbě Andreje Babiše odráží i jistá nedůvěra starších voličů v mladší politiky. Generaci dnešních seniorů mohli zklamat premiéři typu Stanislava Grosse, Bohuslava Sobotky nebo Petra Nečase – tedy politici, kteří nastupovali relativně mladí, ale jejichž éru si mnozí spojují s nestabilitou či skandály. Není náhodou, že „Babišova politická hvězda“ začala prudce stoupat právě po pádu Nečasovy vlády v roce 2013, kdy se část veřejnosti obrátila proti tradičním stranám. Také proto možná dnes část voličů hledá spíše „otcovský“ typ lídra – podobně, jako zpětně idealizují Miloše Zemana, kterého si pamatují jako staršího, zkušeného a v jejich očích tehdy i rozvážného muže.
Jedno je ale jisté. Česko poprvé od roku 1989 přestává být zemí, kterou řídí lidé v „produktivním středním věku“. Vítězství Andreje Babiše ukazuje, jak moc v současnosti českou politiku ovlivňuje demograficky silná poválečná generace. Tedy voliči, kteří si nesou zkušenosti z minulosti, touží po jistotě a stabilitě, a zároveň si přejí, aby jejich zájmy zastupoval někdo, kdo jim „skutečně rozumí“.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_premi%C3%A9r%C5%AF_%C4%8Ceska
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_hlav_st%C3%A1t%C5%AF_a_vl%C3%A1d
