Článek
Ve věku 87 let zemřel herec a bavič Jiří Krampol. Dožil se úctyhodného věku, byť poslední roky ho stihly různé zdravotní komplikace, kvůli kterým byl opakovaně hospitalizován. Přesto žil zhruba o 10 let déle než je současná průměrná délka dožití u českých mužů.
Pět „teček“
O zdravotních potížích, které baviče sužovaly, bylo napsáno poměrně hodně. Potíže s plícemi, průduškami a naposledy se zavodněním organismu souvisejícím se srdečním selháním. Jeho hospitalizace souvisely také s pádem, což je u křehkých seniorů velmi rizikový stav. Otevřeně o svém zdravotním stavu hovořil i sám Krampol, který jeho zhoršení v posledních pěti letech připisoval vakcínám proti covidu-19. Podle vlastních slov jich dostal celkem pět. Měl zato, že od té doby na tom byl čím dál hůře.
Hovořil také o tom, že k očkování první i dalšími posilujícími dávkami ho motivoval jeho ošetřující lékař. „Lituju, že jsem si to nechal píchnout,“ přiznal prý na sklonku života redaktorovi webu Extra.cz.
Stejná redakce od něj žádala také vyjádření k nedávnému úmrtí zpěvačky Anny Slováčkové, která podlehla rakovině. „Nevím, čím to je. Cpeme do sebe nějaké sajrajty, které dřív nebyly? Nevím. Vždyť si vezměte tu *** vakcínu. Ta mě takhle rozhodila. Znáte mě léta, víte, že jsem řádil, chlastal, všechno možné. A nic mi nebylo,“ popsal tehdy. Dodal, že od té doby byl stále nemocný.
Čemu věřit?
V posledních letech zřejmě dostával dosti protichůdná doporučení. Například od své exmanželky Marty: „Říkala jsem mu, ať to nepodstupuje. Mám dobrou intuici. Postihuje to totiž kardiovaskulární systém. Mám hodně známých, kteří začali mít problémy. A je mezi nimi i mnoho sportovců. Nejednou začali mít selhání srdce, embolie… Proč se mladým holkám zastavil menstruační cyklus? Někteří přestávají vidět,“ řekla Marta Krampolová, která jeho rozhodnutí dát spíše na odborný názor jeho lékaře nerozuměla. „Profesor Špaček mu prostě řekl, že když si to nedá, že může zemřít na zápal plic. Jenže tohle se už dnes ví, že vakcíny mají vliv na zdravotní stav,“ dodala. Nic takového ale žádná odborná studie nikdy neprokázala.
Není divu, že byl z rad, které se mu dostávalo, zmatený. Zvláště poté, kdy se varování jeho exmanželky zdánlivě naplnilo. I pro mnohem mladší lidi je těžké zorientovat se ve změti informací, které přicházejí z různých zdrojů a na internetu se často šíří bez jakéhokoliv ověření. Algoritmy sociálních sítí navíc „šokující“ a emocemi nabité zprávy zvýhodňují, proto snadno dojde k tzv. kognitivnímu zkreslení, kdy se zdá, že tyto informace se skutečně potvrzují.
Je obdivuhodné, že Jiří Krampol až do vysokého věku a navzdory svému špatnému zdraví s médii otevřeně komunikoval a otevřeně o svých potížích mluvil. Nicméně jeho slova o domnělých příčinách jeho zhoršeného zdraví mohou mnohým lidem uškodit. Ve skutečnosti jeho vyjádření nahrála vědomým i nevědomým šiřitelům dezinformací, kteří často zpochybňují odborné autority. Nedůvěra ve vědu a ověřené informace může mít pro některé lidi fatální důsledky. Dezinformace zkrátka zabíjejí.
Když se podezření „potvrzují“
Už krátce po jeho smrti jsou sociální sítě i diskuse pod články plné příspěvků, v nichž si lidé „potvrzují“ své domněnky o pandemii covidu-19 i vakcínách proti tomuto onemocnění. Od „očkované ženy jsou neplodné“ až po zcela bizarní „světové elity na nás páchají skrze vakcíny genocidu“. Další prostor, který tak pro sdílení těchto mínění vznikl, přispívá k dalšímu kognitivnímu zkreslení. Bez důkazů, bez znalostí ověřených studií, ale se silnými emocemi, které sdílení různých nepravděpodobných příběhů vyvolává.
Přehlížíme pak fakt, že vakcína byla testována na mnoha milionech lidí a opakovaně bylo v různých studiích prokázáno, že zejména u seniorů je velmi důležitá, protože chrání proti těžkému či fatálnímu průběhu. Nebo, že nikdy nebylo prokázáno, že by zdraví poškozovala nebo vedla například k neplodnosti, jak tvrdí některé dezinformační zdroje. Současná snížená plodnost souvisí spíše s nižším počtem žen v plodném věku, bytovou i klimatickou krizí i faktem, že lidé rodičovství stále více odkládají nebo se ho dobrovolně vzdají.
Složité, komplexní a nezajímavé
Existuje studie, která používá data z České republiky, a ta tvrdí, že míra úspěšnosti početí byla u očkovaných žen nižší než u neočkovaných. Jenže korelace neznamená kauzalitu, jak dodávají i její autoři a vyzývají k dalšímu ověření dat. Roli může hypoteticky hrát například proměnná, kterou je vyšší věk související s vyšším vzděláním očkovaných žen, které se pokoušejí otěhotnět. Zkrátka ženy, které se nedaly očkovat, mají nezřídka nižší důvěru v autority, což bývá spojeno i s nižším vzděláním. Ty zároveň otěhotní dříve než ty vzdělanější.
Složitost podobných souvislostí i skutečnost, že jediná studie obvykle nemá ambici ani možnosti objasnit všechny příčiny a kontext, je důvodem, proč se komplexní vysvětlení nikdy nemohou stát „virálními“. My ale toužíme po snadných, přímočarých důvodech, které jen potvrdí naše předchozí „podezření“ či „hotové názory“.
Tak funguje současný informační svět, ve kterém je těžké se vyznat. Řešení onoho zmatení je v nedohlednu. Čelíme zkrátka situaci, ve které má pro mnohé lidi odborný závěr odborníků stejnou - nebo dokonce nižší hodnotu - než mínění anonymního profilu na sociálních sítích. V otázce zdraví i geopolitických témat. Ztrácíme-li schopnost rozeznat fakta od dojmu, je těžké rozeznat, co nás chrání a co nás může zničit.
