Článek
Když se nedávno v parlamentní sněmovně hlasovalo o zákonu, který by umožnil manželství stejnopohlavních párů, nepřekvapivě padala i hodně nevybíravá slova. Přicházela z tábora odpůrců, kteří disponovali téměř šesti desítkami hlasů poslanců (celá SPD a většina ODS i lidovců a část ANO), a mnohdy hraničila s bizarností a prozrazovala nedostatek vkusu. Kupříkladu lidovec Šimon Heller řekl, že „U nás na jihu Čech je hovězí vždy hovězí, kuřecí je kuřecí a manželství bude vždycky svazkem muže a ženy.“
Strašák jménem obchod s dětmi
Jiná neuvážená slova zaznívala ve veřejném prostoru už dávno před projednáváním tohoto zákona. „Pokud na to budete mít, v budoucnosti si koupíte dítě jako domácího mazlíčka podle svých požadavků – blond klučinu s výškou 190 cm a třeba s IQ 180. Většina těch, co na to mít nebudou, se stane podřadnou rasou, jejíž IQ bude řízeno neúprosnou Gaussovou křivkou,“ prohlásil poslanec SPD Jan Síla, který varoval, že se v souvislosti s uzákoněním stejnopohlavních manželství dítě také snadněji dostane do péče dvou pedofilů.
Již dříve s podobným názorem přišla Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu, která jako první vyslovila domněnku, že „když manželství homosexuálů schválíme, rozjede se obchod s dětmi.“ Kromě ní tuto tezi zastává i komentátor Martin Schmarz, který se netají konzervativními názory: „Nemůžete povolit obchod s dětmi. Ještě nemáme zákon o náhradním mateřství. Pokud toto uděláme, tak v naší zemi toto není nějak regulováno, tak vy v podstatě umožníte libovolný obchod s dětmi,“ prohlásil minulý týden v pořadu ČT Události, komentáře.
Tito zvěstovatelé zlých časů mají zřejmě obavy z možnosti zakoupit si pohlavní buňky či využít „služby“ náhradní matky. Musí ovšem vědět, že jde o situace, které se již nyní reálně dějí a žádný zákon je nezakazuje. Neplodní - heterosexuální - partneři, kteří navštíví některou z IVF klinik mohou získat jak darované vajíčko a spermie, tak celé dárcovské embryo. Stejně tak mohou využít náhradního mateřství, které zatím není právně ukotveno, nicméně je běžnou realitou. Ve všech případech tyto páry platí za náklady, které dárci či náhradní matce na lékařskou péči a další náklady spojené s porodem. IVF kliniky běžně vystavují ceníky na svých webovských stránkách, proto není těžké zjistit, na kolik oplodnění darovaným buňkami vyjde. Mezi „objednateli“ a náhradní matkou lze uzavřít smlouvu a sjednat například hrazený odpočinek, cvičení nebo kvalitnější jídlo v rámci nákladů na výživu matky. Nejde tedy o trestný čin obchodování s dětmi, kdy by někomu bylo svěřeno dítě za finanční odměnu.
Navíc, na IVF klinice je možné umělé oplodnění darovanou buňkou podstoupit už dnes i v případě, že jde o homosexuální pár. Stačí, aby ji navštívil jeden z partnerů v doprovodu kamaráda opačného pohlaví, který podepíše souhlas s takovým oplodněním. Zda jde o skutečné partnery žádná klinika nezkoumá a ani na to nemá nástroje.
V některých diskusích zaznělo i to, že by homosexuální manželské páry mohly být upřednostňování při adopcích. I zde už platí, že adopce homosexuálům už dnes běžně probíhají, nicméně žadatel je jen jeden a ten také následně bývá zapsán v rodném listu dítěte. Sociální pracovnice, které žádosti schvalují ale samozřejmě posuzují celou domácnost včetně druhého z partnerů a o skutečnosti, že jde o homosexuální pár, pochopitelně vědí. Paradoxní a nesmyslné omezení je pouze to, že žadatelem se nemůže stát ten, kdo žije v registrovaném partnerství.
Úrodná půda pro dezinformace
Důvod, aby v souvislosti s uzákoněním stejnopohlavních manželství rozšířil obchod s dětmi, neexistuje. Co se změní? Homosexuální manželství budou moci i nadále využívat náhradní mateřství, ale po osvojení by mohli být v rodném listu zapsáni oba partneři a nikoliv jen jeden. Stejně tak by to bylo v případě adopcí opuštěných dětí, které zprostředkovávají jednotlivé kraje. V případě umělého oplodnění by na IVF klinice souhlas se zákrokem mohl podepsat nikoliv fingovaný, ale skutečný partner, což by bylo důstojnější.
S dětmi se obchodovat nebude, ale ve všech případech bude moci mít každé takové dítě i oficiálně rodiče dva. Oba se o dítě budou moci postarat v případě, že jeden z nich například onemocní nebo zemře, a jejich potomek tak bude vyrůstat v daleko větší jistotě a bezpečí.
Slova o obchodování s dětmi tu ale už zazněla a stala se součástí různých dezinformačních narativů. Někteří lidé tak mají obavy, že se chystá například unášení dětí z porodnic. U části z nich to dokonce probudilo starší trauma, jelikož jim před lety zemřel novorozenec v porodnici a oni nyní uvěřili tomu, že jejich dítě bylo ukradeno. Kupříkladu ve facebookové skupině, kde lidé hledají ztracené příbuzné a přátelé, lidé otevírají své staré bolesti a pokoušejí se zjistit, zda někdo neví, kde by jejich dítě mohlo nyní nacházet. Jistá uživatelka například napsala: „Nedělo se to jen v Československu, později v Česku, dělo se to v celé Evropě. Dokonce byl zato tuším jeden lékař popotahován až do Haagu. Neb vydělal na zamaskovaných falešných úmrtích novorozenců miliony. A kdo že to platil? No ty vaše neplodné páry!… Takže vidíme, co se tady prosazuje?… Zapomeňte, že oni půjdou do domova, když dítě za prachy doktorů můžou ukrást a nakukat matce, že je mrtvé!“
Autoři výroků o obchodování s dětmi by si měli být vědomi toho, že mají za svá slova zodpovědnost. Ve chvíli, kdy se jim nedostávalo argumentů proti uzákonění stejnopohlavních manželství použili motiv strachu. Ten ale v tomto případě otevírá stará traumata, dává prostor lžím a účelovým dezinformacím a násobí nenávist. Měli by si uvědomit, že tím, kdo je zasel, jsou oni.
