Článek
Česko patří mezi vyspělými zeměmi k těm nejméně proočkovaným proti chřipce. Zatímco v dalších evropských zemích činí podíl lidí, kteří si nechali aplikovat vakcínu, zhruba 20 až 30 %, u nás je dlouhodobě velmi nízká - kolem 6 %. Podobně jako v některých dalších postkomunistických zemích.
Děje se tak navzdory faktu, že očkování významně chrání zejména před těžkým průběhem, hospitalizací a smrtí. Za nízkou ochotou investovat do tohoto typu prevence stojí hned několik důvodů - nedůvěra v očkování, banalizace chřipkového onemocnění, víra, že „mne se to netýká“, ale částečně i nedostupnost očkovacích látek nebo fakt, že kvůli vakcinaci je třeba objednat se ke svému praktickému lékaři.
Nemocnice hlásí plno
A důsledky tohoto přístupu jsou poměrně očekávatelné. Masivní šíření viru v populaci, vysoké číslo hospitalizací a ohrožení rizikových skupin. Jak vypadá situace v době letošních svátků popsala na sociálních sítích Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK Thomayerovy nemocnice:
„Velký smutek v předvánočním čase. Každodenní chleba našeho plicního urgentního příjmu, pacienti všech věkových skupin s chřipkou, někdy v kombinaci s covidem, řada z nich k hospitalizaci, někteří na JIP. Někteří navzdory veškeré péči umírají. Blokovaná velká část oddělení pro pacienty s nádory, fibrózami nebo jinými závažnými stavy k léčbě nebo k diagnostice. Vyčerpaný personál,“ popisuje. Vysvětluje, že to je důsledkem faktu, že tito pacienti nejsou očkovaní. Nejsou to podle ní žádní „antivaxeři“, ale nepochopili, že „největším výdobytkem moderní medicíny je prevence, nemuset onemocnět, nejít do rizika. Třeba i následného rizika nádorových onemocnění, pokud tu chřipku, nebo covid, na které přece netrpí, přežijí.“
V rozhovoru pro Idnes.cz pak dodává, že na chřipku viděla zemřít i osmnáctiletou dívku nebo fakt, že podle nových výzkumů prodělání chřipky nebo covidu-19 může vést ke vzniku nových nádorů nebo „probuzení“ těch starých.
Já na chřipku netrpím…
Přesto řada lidí prevenci odmítá. Respektive spoléhá na časté mytí rukou, dostatek vitaminů, sport nebo třeba otužování. Mnozí také věří, že na chřipku „netrpí“, jak zmiňuje lékařka. Není divu, mýtů okolo očkování je velká spousta a některé podporují různé spolky, které svá doporučení šíří zejména na sociálních sítích.
K nedůvěře v očkování letos může přispívat i fakt, že se při sestavování letošní vakcíny proti chřipce nepočítalo s variantou „K“. Ta tak v minulosti získané imunitě i očkovací látce může částečně unikat. Stále ale chrání proti těžkému průběhu a úmrtí. Díky němu by mnozí nemuseli trávit svátky v nemocnici a nebyli ohroženi smrtí.
Důvodem, proč se lidé neočkují je ale také banalizace chřipky. Tedy představa, že nejde o závažné onemocnění. Jenže ji často zaměňují s běžnou virózou. Důvodem je do jisté míry náš jazyk. Označení „chřipka“ totiž běžně používáme i pro mnohem méně závažné virózy. Chřipka se projevuje náhlým začátkem, horečkami, suchým kašlem, bolestí v krku, bolestí svalů a kloubů a obrovskou únavou.
Většina lidí ji během života prodělá několikrát. Její průběh ale může mít i o něco lehčí průběh, což souvisí například s dřívějším vystavením některým kmenům, vrozenou imunitou nebo nižší expozici viru - to znamená, že při nákaze se setkáte jen s menším množstvím viru.
Problémem je, že na takovou zdánlivou ochranu nelze spoléhat. Chřipkové viry každoročně mutují, a tak i když jsme proti některému typu částečně chráněni, jiný nám může „zajistit“ těžký průběh. Také naše imunitní reakce se mění, a to ve spojení s věkem. Tělo nemusí zareagovat stejně rychle jako v mládí. A tak se může stát, že i mladí, zdraví lidé někdy mají závažný průběh, který doprovází například zápal plic.
Kolik máme vakcín?
Důvodem, proč někteří lidé nejsou očkovaní, může být i fakt, že se na ně nedostala vakcína. Jde o začarovaný kruh. Jelikož se lidé se málo očkují, objednávají praktičtí lékaři jen omezené množství vakcíny. A následný nedostatek vakcín je důvodem, proč se část lidí už nemůže očkovat ani ve chvíli, kdy naplno propukne epidemie a oni by si pro vakcínu rádi zašli.
A dalším problémem je, že proto, abychom se mohli očkovat, musíme navštívit praktického lékaře v jeho ordinačních hodinách. To může být pro část lidí, zvláště v předvánočním období, kdy jsou hodně vytíženi v práci i doma, problém. Pilotní projekt, ve kterém očkování probíhalo i ve čtyřech vybraných lékárnách ukázal, že je o něj zájem. Možné to bylo totiž i ve večerních hodinách nebo o víkendech.
Jen u praktika?
Nicméně velmi ostře se proti očkování „nelékaři“ vyjádřil například předseda České lékařské komory Milan Kubek. Ten argumentuje tím, že farmaceuti nemohou pacienta vyšetřit a také hovoří o tom, že například v případě anafylaktického šoku nemohou tak dobře zareagovat. Tomu lze oponovat tím, že jednak je toto riziko raritní a jednak i v lékárnách bývá k dispozici autoinjekce adrenalinu. Během případné resuscitace může lékárníka instruovat dispečer Záchranné služby, kterou by musel přivolat stejně jako praktický lékař.
Důvodů, proč Češi nejsou proočkovaní stejně jako populace v dalších evropských zemích, je celá řada. Nicméně, co dělat ve chvíli, kdy již vakcína na většině míst již není k dispozici a epidemie je v plném proudu? „Pokud jste jakýmkoli způsobem v ohrožení, z důvodu věku či jakéhokoli chronického onemocnění, raději prosím zůstaňte doma a nevystavujte se kontaktu s cizími lidmi. Nevím, co bych mohl na dálku více udělat. Buďte na sebe prosím opatrní“, doporučuje Zdeněk Hel, profesor imunologie z University of Alabama v Birminghamu v USA.
Další zdroje:
https://www.wikiskripta.eu/w/Ch%C5%99ipka
„Lékařka: Viděla jsem 18letou dívku zemřít na chřipku. Lidé věří bludům a neočkují se“, Idnes.cz 23.12. 2025
„O zkušební očkování v lékárnách byl velký zájem. Lékaři jsou ale často proti,“ Ihned.cz 18.11. 2025
„Docházejí vakcíny proti chřipce. Zdravotníci si nemohou objednávat nové;“ Idnes.cz 28.11. 2025
