Článek
Česko má doma jeden z nejcennějších recyklačních „pokladů“ – hliníkové nápojové plechovky. Jenže velká část z nich dnes ze systému mizí. Podle nejnovější zprávy organizací Metal Packaging Europe a European Aluminium se v roce 2023 podařilo v ČR k recyklaci vysbírat jen 30 % plechovek z více než jedné miliardy, které se dostaly na trh. To není jen problém pro životní prostředí. Je to i konkrétní ekonomická ztráta, která se dá vyčíslit.
V Česku se ročně protočí přes miliardu plechovek. Hodnota je obrovská
Průměrná spotřeba vychází na 109 plechovek na osobu za rok. Při populaci 10,9 milionu obyvatel to znamená přibližně 1,03 miliardy plechovek ročně.
Kdyby existoval systém vratných záloh a záloha byla například 5 Kč za plechovku, měl by tento objem „motivační hodnotu“ zhruba 5 miliard korun ročně – tedy částku, která by lidi přirozeně vedla k tomu, aby obal nevyhazovali, ale vraceli. A hliník má navíc hodnotu i jako materiál: při ilustrativní výkupní hodnotě šrotu 0,24 Kč za plechovku jde o dalších přibližně 250 milionů korun. Celkově tedy u samotných nápojových plechovek mluvíme o více než 5,2 miliardy korun ročně v dosažitelné hodnotě.
Hliník je pro cirkulární ekonomiku ideální. Funguje ale jen při čistém sběru
V roce 2023 šlo na český trh zhruba 15 000 tun hliníku určeného na výrobu nápojových plechovek. Hliník je přitom materiál, který lze opakovaně recyklovat – a při recyklaci se oproti výrobě primárního hliníku ušetří až 95 % energie a výrazně klesají i emise.
Aby se tenhle potenciál naplnil, potřebuje systém jednu zásadní věc: vysokou míru sběru v čistém a odděleném toku, který plechovky opravdu udrží „v oběhu“ (tedy zpátky do výroby nových obalů a produktů).
Lidé často netuší, že plechovka patří k nejlépe recyklovatelným obalům
Nový spotřebitelský průzkum iniciativy Každá plechovka se počítá ukazuje výraznou mezeru v informovanosti:
- jen 10 % Čechů ví, že hliníkové plechovky patří k nejlépe recyklovatelným nápojovým obalům,
- pouze 41 % správně chápe cirkularitu jako opakované recyklování do stejného typu produktu.
Jinými slovy: mnoho lidí recyklovat chce, ale ne vždy ví jak a proč je to důležité.
Zálohování by fungovalo: lidé jsou připraveni
Výzkum zároveň naznačuje, že samotné přidávání kontejnerů problém nevyřeší tak efektivně jako dobře navržený systém.
- další kontejnery na kovy by motivovaly jen 37 % respondentů,
- ale 57 % lidí říká, že by plechovky určitě vraceli, pokud by existoval systém vratných záloh,
- 68 % respondentů zavedení záloh podporuje,
- a 86 % věří, že obaly vrácené přes zálohy jsou skutečně recyklovány.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že po zavedení záloh umí míra recyklace rychle růst. Například Lotyšsko a Slovensko po zavedení systému v roce 2022 zaznamenaly v roce 2023 dvouciferný meziroční nárůst (Lotyšsko 60 % → 74 %, Slovensko 58 % → 91 %).
Kolik peněz Česku „protéká mezi prsty“?
Při dnešní míře recyklace 30 % zůstává mimo systém většina plechovek. U těch, které se nevyberou, vychází ztráta na přibližně 3,8 miliardy korun ročně (kombinace uvažované zálohy 5 Kč, materiálové hodnoty a faktu, že 70 % plechovek se nevysbírá).
