Článek
Muž a žena
Muž a žena, věčný svár?
tak se na to podívám
jedna paní povídala, že má muže hodného
druhá se jí vysmívala, sama nemá žádného
se zlou se však potázala, ženy odpouštět neumí,
stačí jedno slůvko zloby a už spolu nemluví
jedna druhou pomlouvají k nelibosti okolí
ony to tak nevnímají, nyní už se neznají
muži neví, proč mi ženy stále něco řešíme
hledí si raději svého, pak se na ně zlobíme
co ty ženy vlastně chtějí, říkají si muži teď
radši sednou do hospody na pár pivek hned
diskutují převelice, co se děje v politice
nehledají řešení, je to jenom řečnění
milé ženy co je s vámi, že se na nás zlobíte,
bráníme vás před pomluvou, statečně se cítíme
náhle dojde ke rvačce malé, je tu přeražený nos
vzápětí si soupeři však, přijdou na pomoc
muži se vždy zlobí krátce, ať jsou nám tím příkladem,
běžte ke své kamarádce, ať jste toho důkazem
ale když ho něco bolí, nebo rýma začíná
chovají se jak mraveneček, schoulí se nám do klína
pofoukáme mu bolístku a vše hezké začíná
muž váš řekne „miluji tě“ a jste znovu rodina.
napsala: pečovatelka Hanka
