Článek
Zalité květiny
dnešní rozjímání není pouze o květinách,
ale i o vztahu prarodiče a vnoučete
kratičký příběh je o babičce,
která začala mít pocit,
že se jí vnuk pomalu vzdaluje
poněvadž začal méně a také trochu jinak komunikovat
ne, nic špatného se mezi nimi nepřihodilo
jen začal pomalu dospívat, vždyť měl 13 let
ale ona si to ještě dostatečně neuvědomila
svěřila se se svými obavami AI
i s tím, že v každé volné chvíli sahá po mobilu
a byla mile překvapena odpovědí:
"Milá babičko, neseděl s ním přeci celý čas prázdnin,
který jste spolu strávili, a to je rozdíl
jednou z nejlepších prevencí závislostí na obrazovkách
je dát dítěti důvod je odložit, ne zakázat
a to děláš, cestujete, sportujete, vaříte
jste spolu a vytváříte si nové zážitky."
Babička se chce i o tuto zkušenost podělit,
poněvadž možná prožíváte něco podobného
ano, mobil je dnes velké a časté téma
mozek třináctiletých silně reaguje na sociální sítě
ale to neznamená, že je vše ztraceno.....
a co je toho důkazem?
no přece ty zalité kytky!
Protože zatímco babička pracuje daleko v Německu
vnuk vybírá schránku a zalévá jí květiny
někdy láska nemluví, ale vezme do ruky konvičku
ona pak přijede domů a uvidí své zalité květiny
tak se usměje trochu jinak než dříve
protože zalévání kytek není jen o kytkách
je to i způsob jak jí říká:
"Babi postarám se o něco,
co je pro tebe důležité."
Puberta pokračuje
telefon je jejím velkým lákadlem
ale jejich pouto zůstává
a oni mají cestu jeden k druhému stále otevřenou
některé květy zalévá voda, ty vzácnější zalévá láska.
napsala: Hana Pavlata
