Američané hledají spojence na Kubě. Pád havanského režimu má nastat letos

Bílý dům hledá spojence v tamní vládě, kteří by pomohli vyjednat pád komunistického režimu.

Kuba v současné době čelí hluboké ekonomické krizi, zhoršené zastavením dodávek venezuelské ropy, které byly klíčové pro udržení ostrovní ekonomiky. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivně usiluje o změnu režimu na Kubě. Američané by jeho pád rádi zinscenovali ještě letos.

Podle deníku The Wall Street Journal se Bílý dům inspiroval nedávným svržením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a nyní hledá spojence přímo uvnitř kubánské vlády, kteří by byli ochotni uzavřít dohodu vedoucí k ukončení komunistické nadvlády.

Trumpova administrativa vidí v pádu venezuelského vládce Madura model, který by mohl fungovat i na Kubě. Američtí představitelé probírají možnosti s kubánskými exulanty a občanskými skupinami v Miami a Washingtonu.

Kubánce žijící v exilu žádají, aby zprostředkovali kontakt s představitelem havanského režimu, jenž by byl ochoten ke spolupráci. Cílem je dosáhnout řízeného přechodu moci bez nutnosti přímé vojenské intervence.

Američané hodlají zvýšit ekonomický tlak a nabídnout Kubě možnost vyjednávání. „Silně doporučuji, aby uzavřeli dohodu, než bude příliš pozdě,“ uvedl Trump. A dodal, že žádná další ropa ani peníze z Venezuely na Kubu už nepotečou.

Prezident Trump považuje ukončení kubánského režimu za klíčový test své národně-bezpečnostní strategie na západní polokouli a za způsob, jak zpečetit svůj odkaz – něco, co se nepodařilo ani jeho populárnímu předchůdci Johnu F. Kennedymu v 60. letech minulého století.

Ministr zahraničí Marco Rubio, jenž sám má kubánské kořeny, sdílí tento pohled a vidí v současné krizi na ostrově příležitost. Podle nejmenovaného vysokého představitele Bílého domu jsou kubánští vládci „nekompetentní marxisté, kteří zničili svou zemi“ a Madurův pád jim způsobil zásadní ránu.

Jeremy Lewin, úřadující podtajemník ministerstva zahraničí pro zahraniční pomoc, minulý týden prohlásil, že režim se musí rozhodnout: buď odstoupit, nebo lépe zajistit potřeby lidu.

Jako gesto dobré vůle Washington poslal po nedávném řádění hurikánu Melissa na Kubu humanitární pomoc v hodnotě tří milionů dolarů. Prostřednictvím katolické církve putovala na ostrov v baleních označených americkou vlajkou.

Ekonomická situace na Kubě je podle amerických zpravodajských odhadů kritická a režim nikdy nebyl křehčí. Ztráta ropy dotované Venezuelou, která od roku 1999 zajišťovala desítky tisíc barelů denně, může vést k vyčerpání zásob paliva během týdnů a k zastavení ekonomiky.

Ostrov sužuje nedostatek potravin, léků, paliva a časté výpadky elektřiny. Ve městech včetně Havany se kupí hromady odpadu, protože popeláři nemají dostatek pohonných hmot.

USA dále zpřísňují embargo z roku 1962 a uvalují vízové zákazy na kubánské i zahraniční činitele zapojené do zahraničních lékařských misí, které představují klíčový zdroj tvrdé měny.

Kubánská vláda Trumpovy snahy podnítit pád režimu odmítá. „Není možné kapitulovat, a to ani po dohodě založené na nátlaku nebo zastrašování,“ prohlásil prezident Miguel Díaz-Canel na pietním aktu k uctění kubánských příslušníků bezpečnostních sil, kteří byli zabiti v Caracasu při ochraně venezuelského diktátora Madura.

Havanský režim zorganizoval národní den obrany s všelidovým cvičením. Kubánská televize pak odvysílala záběry dokonce i starších lidí s kalašnikovy a minami v rukou. Raúl Castro, 94letý bratr Fidela, stále zůstává dominantní postavou v pozadí.

Analytici upozorňují, že havanský stalinistický systém s absencí opozice a občanské společnosti bude pro Američany mnohem tvrdším oříškem, než byl Madurův diktátorský režim ve Venezuele.

Nespokojenost kubánského obyvatelstva stále roste. Lidé protestují kvůli častým výpadkům elektrického proudu a nedostatku léků, paliva i potravin.

Režim veřejné protesty potlačuje a zadržuje přes tisíc politických vězňů.

Ekonomická situace na Kubě zůstává kritická, což vede k masové emigraci. Odhaduje se, že téměř 90 procent Kubánců žije pod hranicí chudoby. Ztráta venezuelské podpory, která zajišťovala až 60 tisíc barelů ropy denně, zhoršuje krizi. Situace by mohla vést k humanitární katastrofě.

Kubánci sami volají po změnách, ale zdůrazňují, že by měly přijít zevnitř, ne pod americkým tlakem. Kubánská vláda obviňuje USA z pokusů o násilnou změnu režimu.

Trumpova administrativa popírá plány na vojenskou intervenci a zdůrazňuje, že preferuje dohody a využití příležitostí. Kritici varují před riziky destabilizace regionu. Vývoj v příštích měsících ukáže, zda se podaří najít spojence na ostrově, nebo zda ekonomický kolaps sám o sobě donutí režim k ústupkům.

Úspěšná změna na Kubě by posílila Trumpovo postavení. Selhání by naopak mohlo eskalovat napětí v Karibiku. Zatímco USA hledají partnery uvnitř Kuby, Havana apeluje na mezinárodní podporu proti americkému imperialismu.

Vývoj tamní situace bude klíčový pro stabilitu celého regionu.