Padnou kvůli válce v Íránu sankce na ruskou ropu a plyn? Evropa to odmítá

V souvislosti s pokračující válkou USA a Izraele proti Íránu, která vedla k narušení dodávek ropy přes Hormuzskou úžinu a k prudkému růstu cen energií, se objevují diskuse o možném uvolnění sankcí na ruská paliva. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje pozastavení sankcí na dovoz ropy.

„Máme zavedeny sankce vůči některým zemím. Tyto sankce zrušíme, dokud se to nevyřeší,“ řekl Trump.

Neupřesnil, na které země se zvažované zmírnění sankcí může vztahovat. Washington v současnosti uplatňuje sankce vůči ropnému sektoru Ruska, Íránu a Venezuely.

Americký ministr financí Scott Bessent už minulý týden oznámil 30denní zrušení sankcí na prodej ruské ropy do Indie.

Maďarský premiér Viktor Orbán a ministr zahraničí Péter Szijjártó vyzvali Brusel k okamžitému zrušení embarga na ruskou ropu a plyn. Podle jejich slov hrozí Evropě kvůli uzavření klíčových dopravních cest na Blízkém východě energetická krize a prudký nárůst cen, pokud se nevrátí k ruským surovinám.

Orbán dokonce zaslal dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové s žádostí o přehodnocení všech sankcí na ruskou energii.

„Ukrajinská ropná blokáda a válka na Blízkém východě ženou ceny ropy prudce nahoru. Evropa musí jednat,“ napsal na síti X.

„EU by měla okamžitě zrušit zákaz dovozu ruské ropy a plynu. Vzhledem k eskalaci války na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu je nyní ohrožena velká část světových dodávek energie. Evropa je obzvláště ohrožena, protože EU již dříve zakázala dovoz ruské energie. Nyní konflikt na Blízkém východě snižuje i globální dodávky. Když se dodávky zmenšují, ceny rostou. Evropa proto čelí riziku dramatického nárůstu cen. Pokud Brusel sankce ponechá v platnosti, způsobí to vážné škody evropským občanům a evropské ekonomice. Důraz by měl být kladen na ochranu zájmů Evropanů, nikoli na ideologii,“ přidal se maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Evropská komise vyzvala USA k přísnému prosazování cenového stropu G7 pro ruskou ropu. EU a Spojené království už začátkem února omezily cenu ruské ropy na 44,10 dolaru za barel. Cílem bylo zajistit, že cena zůstane 20 % pod obchodní cenou. Země, na které se sankce nevztahují, nakupují ruskou ropu za tržní cenu, a plní tak kremelskou pokladnu.

„Je velmi důležité striktně prosazovat cenový strop G7 a případně přejít k úplnému zákazu, aby se omezily ruské příjmy z války, protože opak by byl sebezničující,“ řekl evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis.

Podobně se vyjádřil také německý kancléř Friedrich Merz, který zdůraznil nutnost solidarity s Ukrajinou. Návrat k ruské ropě by financoval agresi proti Ukrajině a podkopal by dlouhodobou energetickou bezpečnost bloku.

Komisaři EU diskutovali o možných opatřeních, která by měla zmírnit zátěž vysokých cen ropy a plynu pro spotřebitele a průmysl, včetně změn energetických daní. Data Eurostatu, statistického úřadu EU, ukazují, že unie letos zatím nakupuje největší část své ropy z USA, následuje Norsko se 14 %, Kazachstán s 13 % a státy Perského zálivu s 12 %.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu označila případný návrat k ruským fosilním palivům v současné krizi za „strategickou chybu“. Bylo by to podle ní krátkodobé řešení, které by Evropu oslabilo.

Zdůraznila potřebu podpory domácích nízkoemisních zdrojů energie, i když jejich plné nasazení očekává až v raných 30. letech. Komise proto zvažuje dočasné snížení daní z energie, uvolnění strategických rezerv nebo koordinované daňové úpravy na ochranu spotřebitele.

Von der Leyenová uvedla, že od začátku konfliktu vzrostly ceny plynu o 50 % a ceny ropy o 27 %. „Když to převedeme na eura, pouhých deset dní války už stálo evropské daňové poplatníky o tři miliardy eur více na dovozu fosilních paliv. To je cena naší závislosti v energetické oblasti,“ sdělila šéfka EK europoslancům.

Rusko zatím profituje z chaosu. Podle Kremlu vzrostla poptávka po jeho ropě a prezident Vladimir Putin nabídl Evropě dodávky, pokud by o ně projevila zájem.

Diskuse pokračují před summitem Evropské rady, který se odehraje 19.–20. března.

Očekává se tam rozprava o situaci na Blízkém východě. Mohly by být předloženy další návrhy na řešení energetické krize.

Zdroje: Al Jazeera, Hungarian Conservative, TASS, Viktor Orbán, Péter Szijjártó, Yahoo News, WSJ, České noviny, AJ, Evropská rada, Zpravodajství Evropského parlamentu.