Záhadná a mýtická stvoření: Žije na Kavkaze sněžný muž almast?

Tisíce lidí z celého světa tvrdí, že se setkali s tak zvanými opičími nebo divokými muži. Jedná se o zkazky, které nelze doložit žádnými důkazy, nebo o důvěryhodná svědectví?

V čínských provinciích Zhejiang, Yunnan a Shanxi má žít jeren, označovaný také jako jie-žen. V Malajsii místní obyvatelé mluví o bytosti zvané orang pendek. V Austrálii se tamní divoký člověk nazývá yowie.

Existují také zprávy četných pozorovatelů o neznámých antropoidních tvorech v Africe nebo Jižní Americe. V horských oblastech Kavkazu se prý vyskytuje divoký muž zvaný almast nebo kaptar a v odlehlých oblastech Pákistánu záhadný barmanu.

Ačkoliv se to všechno může zdát absurdní, někteří vědci si myslí, že je to možné.

Na Kavkaze měl divoký člověk almast podle četných svědectví žít ještě ve dvacátém století, kdy nastal soumrak jeho druhu. Podle názoru místních lidí byl Kavkaz jeho domovem po dlouhá tisíciletí.

Možná že tam žil dříve než Homo sapiens, ale s rozvojem civilizace byl stále více zatlačován do neobydlených oblastí. Příslušníci druhu Homo sapiens nepovažovali almasta za příliš nebezpečného.

Tvor měl velkou fyzickou sílu, ale nechoval se vůči lidem agresivně. Strach vzbuzovala právě přílišná podobnost s člověkem a také jeho zvláštní povaha. Místní almasta popisují jako stvoření, které není ani zvířetem, ani člověkem.

Po dlouhá tisíciletí lidé udržovali s almasty dobré vztahy, konflikty s nimi nevyhledávali. Dokonce jim někdy vypomáhali – dávali jim jídlo, staré oblečení. Sympatie projevovali zvláště matkám s malými potomky.

Některé rodiny měly dokonce „svého“ almasta, kterému její členové pravidelně přinášeli jídlo. Obyvatelé Kavkazu proto věděli, že almast je dlouhověký tvor, jenž se dožívá podobného věku jako člověk.

Za druhé světové války byl patolog a podplukovník Rudé armády Vasguen Karapetjan přidělen jako vojenský lékař k praporu střelců. Vojenský útvar sídlil v dagestánské vesnici vysoko v horách. Jednoho dne Karapetjana zavolali vesničané, kteří právě chytili jakéhosi opičího člověka, pokrytého chlupy a neschopného mluvit.

O setkání s nezvyklou bytostí pak sepsal zprávu: „Pokud mohu tohoto tvora označit za člověka, pak to byl muž. Neměl na sobě vůbec žádné oblečení, byl nahý od hlavy až k patě. Hruď, záda a ramena zakrývaly hnědé huňaté chlupy. Hrubé ruce měl porostlé řidšími chlupy, dlaně a chodidla však byly zcela holé. Dlouhé vlasy sahaly až po ramena a částečně zakrývaly čelo, snědý obličej byl takřka bezvousý. Muž stál vzpřímeně, disponoval šlachovitou postavou s dobře vyvinutým hrudním košem, paže měl velmi silné, neobvykle dlouhé. Obličeji neobyčejně tmavé barvy dominovalo velmi husté obočí, pohled jeho hluboce zapadlých očí vůbec nic nevyjadřoval, byl čistě animální. Dokonce i funěl jako zvíře. Ani při setkání s námi dotyčná bytost neprojevila žádnou lidskou reakci.“

Ve sdělovacích prostředcích se informace o existenci podivného tvora na Kavkaze objevily v padesátých letech. Psalo se o Dagestánci jménem Ramazan Omarov, jenž se ocitl tváří tvář almastovi, když se 20. srpna 1959 kolem šesté hodiny večer vracel domů z práce.

„Šel jsem cestou vedoucí z hor a zdálo se mi, že vidím nějaké zvíře. Sedělo, a když se postavilo, zjistil jsem, že ten tvor se podobá člověku a zároveň i opici. Jako dítě jsem slyšel mnoho příběhů o almastech, divokých mužích, ale nevěřil jsem, že skutečně existují. A teď jsem měl jednoho před sebou! Vyhlížel jako divoch. Měl dlouhé černé vlasy, nepatrný krk, vypadalo to, jako by jeho protáhlá, vzhůru směřující hlava byla přímo spojena s rameny. Přiblížil se a prošel kolem mě. Rozpoznal jsem, že je to samec. Při chůzi se mu nezvykle dlouhé ruce zhouply až ke kolenům. Stál rovně, ramena měl mírně nahrbená. Pak se podivný tvor ode mě vzdálil asi na 200 metrů a znovu se posadil. Dvě nebo tři minuty zůstal přikrčený a rukama se dotýkal země. Potom se narovnal a rázně se vydal směrem ke křoví, přičemž dělal tak dlouhé kroky, že by to žádný člověk nedokázal, zvláště pokud by šel do strmého kopce,“ vypověděl Omarov.

Existence kavkazského divokého muže zaujala lékařku Marie-Jeanne Koffmannovou. Během četných výprav do hor nashromáždila o existenci almasta stovky svědectví.

„V Pamíru jsem podnikla dvě expedice se zajímavými výsledky. Na Kavkaze jsem shromáždila pět stovek svědectví lidí z naprosto odlišných kulturních prostředí, a především oddělených obrovským územím. Přesto se všechna tato svědectví podobají. Bohužel nemáme žádný přímý důkaz o existenci almasta. Zato jsou k dispozici různé nepřímé důkazy. Všichni svědci popisují stejnou bytost, o tom jsem přesvědčena. Není to zvíře, ale stále to ještě není člověk,“ svěřila se Koffmannová novinářům v devadesátých letech minulého století.

Ve snaze vysvětlit existenci kavkazského sněžného muže byly předloženy různé teorie. Jednou z nejodvážnějších je, že almasti jsou neandrtálci, kteří přežili až do dnešních dnů. Podle Benoita Grisona, belgického biologa a sociologa, je však tento názor jen těžko obhajitelný.

„Případ kavkazského sněžného muže je velmi znepokojivý. Svědectví o jeho pozorování působí opravdu věrohodně. Na rozdíl od sledování yettiho nebo bigfoota, svědkové nepopisují lidoopa, ale bytost, která by podle všeho měla být jedním z našich blízkých příbuzných, můžeme říct bratrancem druhu Homo sapiens. Almast však nemůže být neandrtálec. O neandrtálcích totiž víme, že měli vyspělou technologickou kulturu. To na kavkazského sněžného muže nesedí. Mohl by to být archaičtější hominid? Ještě před 14 000 lety žil v Číně člověk z jeskyně Maludong, hominid příbuzný člověku. Mohli bychom uvažovat o tom, že v kavkazských horách stále přebývá. Ale existuje alternativní hypotéza, která je mnohem pravděpodobnější, a to, že jde o neznámého lidoopa asijského typu, který díky konvergenci vypadá trochu jako hominid. To mi připadá mnohem pravděpodobnější,“ uvádí Grison.

Kdo byla nadšenkyně věnující se zkoumání kavkazských almastů? Marie-Jeanne Koffmannová se narodila v roce 1919 ve Francii ruským rodičům. Později žila v Sovětském svazu, pracovala jako chirurgyně v moskevských nemocnicích.

Ve volném čase se věnovala horolezectví. V roce 1948 ji totalitní režim označil za špionku a poslal ji do gulagu. V pracovním táboře ji drželi šest let. Po propuštění se při čtení sovětského tisku poprvé dozvěděla o existenci kavkazských almastů.

V roce 1958 se přihlásila na místo lékařky vědecké expedice do Pamíru. Stala se oddanou terénní pracovnicí a dokumentaristkou, po stopách almastů vyrážela čtyři desítky let, byla zvolena prezidentkou ruské kryptozoologické společnosti.

V roce 2020 obdržela cenu Mezinárodní kryptozoologické společnosti. Podzim života strávila v domově seniorů na předměstí Paříže. Zemřela v roce 2021 osm dní před dosažením 102. narozenin.

Podobně jako se Marie-Jeanne Koffmannová věnovala almastům, zabýval se katalánský biolog Jordi Magraner otázkou existence pákistánských barmanů. Byl přesvědčen, že v horských lesích Čitrálu žije divoký člověk, jenž se podle svědectví velmi podobá almastovi. Jordi Magraner strávil mnoho let pátráním po této dvounohé bytosti, kterou někteří badatelé považují za reliktního hominina.

Po návratu jedné ze svých expedic uvedl: „Snažil jsem se provést čistě zoologickou studii, jako bych to udělal u kteréhokoliv jiného živočišného druhu. Zkoumal jsem prostředí, faunu i flóru, shromáždil jsem svědectví, pokusil jsem se navázat kontakt. Informace, které jsem o barmanech získal, se v mnohém překrývají s tím, co Marie-Jeanne Koffmannová zjistila o almastech, je tu mnoho podobností.“

Přes deset let Magraner putoval po Pákistánu a Afghánistánu. Hovořil čtyřmi jazyky a naučil se další čtyři, aby se mohl dorozumět s místními obyvateli. Pořádal konference o výsledcích svých výzkumů, publikoval, natáčel reportáže, podílel se také na humanitárních aktivitách.

Magranerův život skončil tragicky. V roce 2002 byl pětatřicetiletý badatel zavražděn, pravděpodobně talibánci. Jeho tělo bylo nalezeno s podříznutým hrdlem. Vrazi výzkumníka okradli a zabili také dvanáctiletého chlapce, který ho na jeho cestách doprovázel. Další pomocník zmizel beze stopy.

Zdroje:

https://www.rtbf.be/article/des-hommes-sauvages-et-poilus-partout-10775728

https://www-bigfootencounters-com.translate.goog/biology/almasti.htm?_x_tr_sch=http&_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=nui,sc