Článek
Něco na úvod. Dobré rady dáti každý moudrý přítel, ale málo kdo dáti mouky pytel. Kdo zapaluje, musí sám hořet. Dohnat předehnat. Malý ten, kdo zná jen malý cíl a sláb jen ten, kdo ztratil v sebe víru. Když si voják neví rady, musí si vědět rady. Ryba a host třetí den smrdí. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Bez peněz do hospody nelez. Poturčenec horšího turka. Hodného nepálí. Mnoho lovců, zajícova smrt. Z cizího krev neteče. Když se dva perou, třetí se směje. Co tě nepálí nehas. Co oko nevidí, srdce nebolí. Co tě nezabije, to tě posílí. Co bolí, to sílí. Koho mají oběsit, ten se neutopí. Panská láska po zajících skáče. Sytý hladovému nevěří. Hrdinů jsou plné hřbitovy. Když bůh dopustí i motyka spustí. Lidé bděte! Vrána k vráně sedá. Nic neroste do nebe. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Není nic staršího, než včerejší noviny. Když se štípe dříví tak lítaj třísky. Nejlepší židle je postel. Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Ruka ruku myje. Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil. Kdo nehraje nevyhraje. A kde tě tlačí bota. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Košile bližší než kabát. Nestahuj kalhoty, brod je ještě daleko. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Do ženy a do melounu nevidíš. Komu se nelení, tomu se zelení. Na každou svini se vaří voda. Práce kvapná málo platná. Padni komu padni. Že tě huba nebolí. Pokud hledáš pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene. Po tmě je každá kočka černá. Podej prst, utrhnou ti celou ruku. Taháš za kratší konec. Udělat z prdu kuličku. Dělat z komára velblouda. To je jako tlačit provázek. Nehoda není náhoda. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Jeden zatluče hřebík, druhý si na něj pověsí klobouk. Komu není rady, tomu není pomoci. Atd.
Dovolil jsem si napsat z hlavy pár českých přísloví a životních frází, opravdu nic jsem nikde nehledal, jen tak z hlavy, tak za dvě hodiny. Kdyby tu moudrost z nich chtěl člověk popsat normálně, byla by to bichle jak bejk. Co myslíte? Šlo by to přečíst v Bruselu na zasedání EU nebo NATO. Jak by to přeložili tlumočníci. A kolik by z toho, bez vysvětlení třeba Němec pochopil. V knize „Z Penemünde na Mis Canaveral“ pan Hützel popisuje, kdy zjistil, že prohrajou druhou světovou. Popsal, že na východní frontě proti nim bojuje vše, křoví i pes a kočka, i děti. Doma na dovolené, Göebbels řval z rádia o totální válce, ale viděl, jak ženy chodili ke kadeřníkovi a tančit a vedli pohodový život i když už dávno neměli. Německo nebylo schopno obětovat vše. Kolik je toho ochotna EU obětovat pro Ukrajinu. Myslím, že Ukrajinu a hlavně Ukrajince. Chudáci lidi.
