Hlavní obsah
Názory a úvahy

Nechci obhajovat pana Turka, ale mám i dvě zajímavé zkušenosti z mých čtyřiceti let za volantem

Foto: Pepa Müller

Já a moje troska.

Těch zkušeností je samozřejmě více. Chvilku mě vozili v autě s modrým majákem, při brigádě jsem jezdil na tajňačku za kámoše u plynařů po Praze a ta druhá je ze zastavení na stopce.

Článek

U těch plynařů mě vozil starej chlap v zásahovém vozidle na různé poruchy plynovodů na západní straně Prahy, přípojky domů, poruchy při výkopech, rozvody plynu ve starých činžácích, v podobě špatných svárů, prasklých objímek nebo černých odběrů, a navrtání při opravách vodovodů a elektriky a podobně. Auto bylo Ford Transit a bylo to v devadesátkách.

Fanda, jak se řidič jmenoval, mi řek po mé poznámce, že se mu to pod modrým majákem jezdí , že řidičem se pro tohle auto staneš až po první bouračce. A je velkým štěstím, že nikoho při ní nezraníš nebo nezabiješ. Taky si myslel, že modrý maják ti dává beztrestnost, než dostal pokutu, když naboural favorita s ženskou, co vezla dvě děti, ve výši svého platu, kdy v Koněvce bezohledně pod majákama vlít na červenou do křižovatky.

Když jedeš rychle jak debil a vrazíš před ně na červenou, vůbec nebereš v potaz, že lidi maj v autech puštěný rádia, seděj v něčem, co vrčí, máj zapnutej větrák topení, maj zelenou a že než si stihnou uvědomit, že to auto někde houká a začnou ve staré zástavbě koukat, kde to auto s modrým majákem je, aby zastavili, uhnuli atd. tak najednou se před nima vyřítíš. Vzpomněl jsem si na tuto věc před týdnem. Kdy jsem jel padesát, na konci Dolu Libušín zaslechnu majáky, koukám, kde to auto je, abych uhnul. Aniž stihnu reagovat a vše zjistit, tak cca za 0,4 sekundy přede mě vletěj benga, na tacháči 120km, možná i víc, a nacpou se do mezery mezi mě a proti jedoucí auto. Když vidím všechny videa s panem Turkem, tak na tom byl úplně stejně. Dobrý je číst různé komentáře nýmandů, co se bojej ject nakoupit i na Zličín, o jeho bezohlednosti. I géňa z hradu si přihřál svou polívčičku. Pokud jedeš pod modrým majákem, nesmíš nikoho ohrozit, tak to stojí v zákoně, protože tvoje činnost je nestandardní a nemůžeš bez respektu vrazit kam chceš, bez jistoty, že to jde.

Druhá věc se mi stala na staré karlovarce ve Velký dobrý. Ještě nebyla dálnice D6 a uprostřed obce na tahu Kladno - Beroun byla křižovatka se stopkama. Teď je tam kruháč. Jezdil jsem tudy 3× denně tam a zpátky. Jedu z Kladna zastavim na stopce, kouknu doleva, vidím prázdnou silnici, kouknu doprava a tam jede červená stodvacítka, tak stojím. Najednou předemnou z leva projede Scania s návěsem a  na hlavní se mine s tou stodvacítou. Krve by se ve mně nedořezal. Něco jsem řešil v hlavě a mé podvědomí si místo reality z hardisku vytáhlo obraz prázdný silnice. Do té doby jsem si říkal jako většina lidí, jak někdo vjede do křižovatky, kde je perfektní výhled, je den, léto, skvělá viditelnost a vlastně spáchá sebevraždu. Opravdu to jde. Nejsme stroje, jsme jenom lidi. Od tý doby se dívám třikrát.

Ani jednu věc jsem si nevymyslel, prostě jí zažil. Těch čtyřicet let za volantem jsem měl zaplaťpámbu bez většího průseru a vlastně vás chtěj všichni na silnici okolo zabít..... Mám na kontě tak jeden a půl mega.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz