Článek
Představte si, že máte vnoučka a jeho druhý dědeček, kterého znáte přes třicet let má defacto jako hlavní kariérní postup založen na podbízení a mírného bonzingu, po letech vám dojde, že je to jeho hlavní image v tajném pozadí vzhůru. Komunizmus nekomunizmus, tito lidé byli, jsou a budou. Jsou také stále lidé, kteří milují patolízaly kterým koukaj ze zadku už jen polobotky. Vytváří třeba pocit boje s vnitřním nepřítelem ve všech formách na podporu své důležitosti.
Celé se to projevuje v národní povaze. Poláci mají agentury na podporu dotací z EU nahraně zákona a maj všichni radost jak tomu dávaj za uši, češi se navzájem bonzujou v Brussele a nedochází jim, že okrádaj sami sebe Babiš ne Babiš, i on má dvě ruce a děti a jednu hubu a spí v jedný posteli, a ty prachy přes něj protečou dál k dalším tady. Jen se tím kazí státní portfolio ve tvdejch, ale to je pro ty co jsem popsal v odstavci vejš nepochopitelný neb svět pro ně končí jejich účtem, a jsou rádi, že sousedovi chcípla koza. Tři sta let pod Vídní jen tak z palic nezmizí.
Dále mě fascinují instrukce pro děti k bonzu všeho, jako návod na normální žití. Pavka Korčagin vám tleská a prokurátor Karel Vaš radostí roztáčí vír v urně. Že se dožiju toho, že 35 let od něžný někdo ztratí zaměstnání pro vlastní politickou hloupost a bude tahán po soudech a ve všech sdělovacích prostředcích to mě dostalo. Zavržení místo konstruktivní diskuse s důkazy a argumenty vedoucí k přesvědčení oponenta již neexistuje, novodobý hon na čarodějnice frčí.
Účelové zpravodajství o událostech ve formě zveřejňování potřebné části informací, bez dalších podstatných sdělení bourající vytvářený obraz o dlouhodobé události, např. zatajováním opravdového počtu padlích a raněných nebo utajování naplněných kapacit hřbitovů i v nejvzdálenějších místech od fronty, rozšíření odvodů do všech věkových kategorií nejen mladých ale i starých bez ohledu na zdravotní stav. Zhroucení systému výroby a zásobování nebo prohlubující se stres lidí z války už za hranici chuti k normálnímu žití a ztráta starých přátel a vazeb. Nebo postup na území nikoho prezentováno jako zpětné dobití ztracených území.
Různé platformy a diskuze svobodného psaní, nad kterými bdí ti jediní správní cenzoři, upřednostňující články co se hodí. Argumenty, že máte pravopisné chyby, i když použijete frázi ve slovenštině, kterou už čtyřicátníci neznaj. Nebo píšete v hovorové češtině, pro zdůraznění něčeho. Jsou ukončeny argumentem „Problém s chybami přetrvává, jsou převážně v interpunkci, ale i v jiných věcech.“ a článek je ponechán v prostoru s možností menšího počtu zhlédnutí, aby jste nerušil duch doby.
V těchto úvahách budu zajisté pokračovat. Nejhorší jediní správní nechápou, že tu medvědí službu maj na úrovni komoušů v totáči a vede to jako za nich k záhubě.
