„Každý veřejný prostor má své vrcholy a pády,“ shodují se Janda a Mareš

Petr Klíma se zde setkal s architektem Petrem Jandou a architektem Jakubem Marešem – dvěma osobnostmi, které výrazně ovlivnily podobu pražských a plzeňských náplavek. Rozhovor se neomezil jen na historii jejich vzniku, ale otevřel širší otázky role řek ve městě, občanských iniciativ, architektury veřejného prostoru i proměny vztahu lidí k městskému prostředí.

Oba hosté popsali cestu od prvních kulturních aktivit k rozsáhlým revitalizacím, zkušenosti se spoluprací s městy i správci vodních toků. Zároveň poukázali na to, že se veřejný prostor rodí z dlouhodobé práce, experimentů a dialogu. Debata nabídla také kritickou reflexi gentrifikace, správy náplavek a úvah o jejich dalším rozvoji.

---

Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka

Co v rozhovoru uslyšíte:

2:51 – kvalita a potenciál náplavek jako veřejného prostoru

6:47 – proměna pražské náplavky

28:06 – od myšlenky k plzeňské náplavce

30:36 – hybatelé veřejného mínění

54:54 – povodňové limity a opatření

1:05:04 – pěšky podél řeky

–––

O jakých projektech byla řeč:

Petr Janda je český architekt a zakladatel studia Brainwork. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Proslul především iniciací a projektem revitalizace pražských náplavek, za kterou získal řadu českých i mezinárodních ocenění. Ve své tvorbě propojuje architekturu, umění a veřejný prostor.

Ing. arch. Jakub Mareš stojí v čele plzeňského Ateliéru k světu., zároveň je zakladatelem neziskové organizace k světu. a mnoha dalších aktivit pojících se převážně s veřejným prostorem. Jeho největší inspirací jsou severské země, kam se také rád a často vydává.