„Ornament není zločin. Podle Loose je zločinem jeho zneužívání,“ říká Long

Longova nová kniha Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays se pokouší zásadně přehodnotit způsob, jakým je Loos dodnes čten a interpretován. Rozhovor se zaměřuje na mechanismy Loosovy mytizace a na to, proč byl po dlouhou dobu vnímán především jako polemik a autor provokativních textů, zatímco jeho architektonické dílo zůstávalo stranou pozornosti. Long vysvětluje, jak k tomuto zkreslení přispěly nejen pozdější interpretace sekundární literatury, ale i Loosův vlastní zdrženlivý postoj k publikování a propagaci svého architektonického díla.

První část rozhovoru je věnována především novému čtení eseje „Ornament a zločin“ a proměnám Loosova postoje k ornamentu v průběhu času. Long ukazuje, že slavná Loosova formulace nebyla původně normativním soudem, ale popisem kulturního a evolučního procesu, vztahujícího se především k předmětům každodenní potřeby. Rozlišuje přitom mezi raným Loosem, který vystupoval spíše jako pozorovatel těchto proměn, a pozdním Loosem, jenž se po osobních i profesních zklamáních začal prohlašovat za jejich iniciátora. Rozhovor se tak stává širší úvahou o tom, proč je dnes nutné Loosovo dílo číst znovu, v celé jeho hloubce a s ohledem na historický kontext, v němž architektovo myšlení vznikalo.

Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing.

---

Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka

Co v rozhovoru uslyšíte:

01:18 – Adolf Loos mezi mýtem a skutečností

08:21 – intelektuální status Loose

14:05 – Loos jako spisovatel

33:04 – přehodnocení Loosovy eseje „Ornament a zločin“

–––

O jakých projektech a publikacích bude řeč:

Prof. Christopher Long, Ph.D., studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci, Mnichově a Vídni, doktorát získal na Texaské univerzitě v Austinu v roce 1993. V letech 1994–1995 učil na Středoevropské univerzitě v Praze. Dlouhodobě se soustředí na historii moderní architektury, se zvláštním důrazem na střední Evropu mezi lety 1880 a současností. Vyškolen spíše v historii než v architektuře, osvojuje si přístupy z kulturních a intelektuálních dějin, stejně jako politické a ekonomické historie. Studoval otázky kulturní reprezentace v architektuře, širší ideologické souvislosti architektonické teorie z konce 19. a počátku 20. století a vývoj architektonického vzdělávání. Mezi zájmy profesora Longa patří také moderní design v Rakousku, českých zemích a Spojených státech, stejně jako grafický design. Pracoval na několika výstavách a publikuje v široké škále témat. V roce 2022 obdržel čestný doktorát na pražské UMPRUM. Od roku 2017 vyšlo v českém překladu již šest publikací věnovaných dílům Adolfa Loose a jeho současníků. V letošním roce by na ně měla navázat česká mutace zmíněné knihy Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays.

První díl série: „Podle Loose chyběla Čechům k dokonalosti jen znalost jeho díla“, říkají historičky architektury Dagmar Černoušková a Jana Kořínková, 22. 11. 2025.

Druhý díl série: „Z Loosových interiérů v Plzni se stal fenomén,“ říká památkáře Karel Zoch, 4. 12. 2025. 

Třetí díl série: „Loos pracoval s interiérem jako s divadelní scénou,“ říká historik architektury Petr Domanický, 19. 12. 2025.

Čtvrtý díl série: „Nestačí mít interiér od Loose – je potřeba v něm umět žít,“ tvrdí Petr Domanický, 8. 1. 2026. 

---

Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠Facebook⁠ a ⁠Instagram⁠.