Svatební hodiny

Moje maminka (95) dostala svatebním darem nástěnné hodiny, které již 74 roku pravidelně potahuje a je ráda, že stále dobře fungují. Těší se na každý den, kdy si muže užívat slunečného počasí, a tak očekává, až se zase vrátí jaro a přejde postupně do léta. Slunce je pro ni síla, která ji drží při životě. Proto si váží toho, že letní čas ji dává více příležitostí si sluce užívat. Velkým stínem pro její duši je však náhlý přechod o hodinu mezi zimním a letním časem a zpět. Říká „proč se mají lidé takhle trápit?“, „nelze najít rozumné řešení?“.

Nejen staří, ale i mladí lidé, po celodenním pracovním maratonu, vítají hodinu slunečního svitu navíc, který mohou věnovat svým dětem, aktivnímu odpočinku, nebo jiným zálibám.

Každý organismus se však řídí vnitřními biologickými hodinami, které se synchronizují každodenním východem slunce. Tyto vnitřní hodiny se nyní musí dvakrát ročně přeprogramovat skokem o jednu hodinu tam a zase zpět.

Již delší dobu o tom přemýšlím. Myslím si, že se dá najít rozumné řešení i bez aplikace AI.

Kolem jarní rovnodennosti vychází slunce v našich zeměpisných šířkách každým dnem přibližně o 2 minuty dříve. Na jihu to je okolo 1 minuty, na severu okolo 3 minut.

Když naše politická prezentace uzákoní časové schéma změny tak, že se chronometry 30 dnů po sobě posunou ve 2 hodiny ráno dopředu jen o 2 minuty, pak bude východ slunce po celé toto přechodné období vycházet přibližně ve stejný čas. Muže to být například od 1.března do 30.března a od 1.října do 30.října zpět. Pozvolná změna v čase potom nebude vyvolávat žádné zdravotní potíže.

Technicky je možné navrhnout všechny elektrické i mechanické chronometry tak, aby samy posunovali čas během přechodných období podle stanoveného schématu i bez centrální synchronizace. Příslušní výrobci jsou jistě schopni je brzy uvést na trh. Někdy jen stačí provést upgrade v SW.

Při dnešní míře rozšíření a využívání mobilních a osobních zařízení s automatickou a centrální synchronizací většina populace drobné změny času o 2 minuty téměř ani nezaznamená. I malé děti mají dnes ve velké většině své chytré telefony s touto funkcí.

Výjimkou zůstávají mechanické a starší chronometry bez automatické synchronizace času. Během přechodného období mohou být v médiích s hlášením času zveřejňována pravidelná upozornění o potřebě korekce času o 2 minuty u těchto chronometrů. A i moje maminka to se svými svatebními hodinami ráda zvládne.

V dopravě není třeba měnit jízdní řády, pokud tomu nebrání technické nebo organizační důvody na železniční trati, lze zpoždění kompenzovat dočasnou změnou průměrné rychlosti.

Pokud nelze zpoždění kompenzovat z technických nebo organizačních důvodů, zůstane cílové zpoždění dotčeného vlaku pouze 2 minuty.

V jarním přechodném období pak například noční vlak jedoucí průměrnou rychlostí kolem 50 km/h kompenzuje zpoždění během 18,3 km jízdy zvýšením průměrné rychlosti o 10 procent na 55 km/h. Nebo noční vlak jedoucí průměrnou rychlostí kolem 100 km/h zvýšením průměrné rychlosti o 10 procent na 110 km/h vyrovná zpoždění během 36,6 km jízdy.

Při pěší chůzi průměrnou rychlostí 4 km/h, tak zvýšením průměrné rychlosti chůze o 10 procent na 4,4 km/h během 1,5 km chůze doženu své zpoždění 2 minuty.

V podzimním přechodném období budou vlaky ve stanici v okamžiku změny času na 2 minuty stát.

Co říci závěrem. Na internetu je o tomto problému velké množství článků, ale žádný z nich nehledá řešení. Výše uvedený návrh se mě jeví jako zajímavé kompromisní řešení pro většinu zastánců i odpůrců sezonních změn času. Zkusme přeprogramovat stroje, ne lidi.

Příčinou problému je více než sto let starý postup přechodu času mezi letním a zimním časem a zpět, který nepoužívá současnou techniku. V Evropském parlamentu je tento problém již delší dobu na mrtvém bodě.

Když naše politická reprezentace v EU rozhodne, tak se může tento návrh realizovat okamžitě, vše je připraveno. Snad se tento článek dostane až k nim.

(Pet)