Chlumecké osudy T. G. Masaryka

Počátkem měsíce března 2025 jsme si připomněli 175. výročí narození českého filozofa, pedagoga, publicisty, politika, zakladatele novodobého československého státu, prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, narodil se v Hodoníně 7. března 1850.

O jeho cestách do Chlumce nad Cidlinou a o osudu jeho pomníku ve městě jsou další řádky.

Profesor filosofie na pražské univerzitě T. G. Masaryk navštívil město poprvé 9. března 1902 na pozvání místních politických spolků. Na přednášce v hotelu Liverpool vysvětloval přítomným občanům své názory na veřejné dění a jak už bylo jeho zvykem, boural mýty a říkal veřejnosti pravdu. To mu přineslo hořké zklamání, odpůrci jeho názorů a občanských postojů ho často přerušovali hlasitými výkřiky. Přednášku musel předčasně zakončit a ihned odjel z města.

V rámci cesty prezidenta T. G. Masaryka po severovýchodních Čechách zavítal do Chlumce nad Cidlinou podruhé 10. července 1926. Lidové noviny, roč. 34, čís. 344, neděle 11. července 1926, ráno: President republiky odjel 10. července v 7 hodin 30 minut z Denisova nádraží v Praze normálním rychlíkem na čtyřdenní zájezd do severovýchodních Čech. První zastávka byla v Oseku, kam vlak přijel krátce po 9. hodině. Druhá zastávka byla na nádraží v Chlumci nad Cidlinou, kam vlak páně presidentův přijel po půl desáté. Zastávka trvala tu rovněž jen deset minut. Nádraží bylo velmi pěkně dekorováno. Na projev předsedy okresní správní komise odpověděl pan president: „Děkuji vám a veškerému občanstvu okresu chlumeckého za milé a příjemné přijetí. Rád slyším o uspokojení zemědělských vrstev ze zdárných výsledků provádění pozemkové reformy a nastalém tím posílení stavu zemědělského. Zemědělstvo je jedna z podstatných složek národního hospodářství a státu a jsem si toho dosahu plně vědom. S potěšením přijímám vaše ujištění, že zemědělci se hlásí do prvních řad občanů státotvorných.“ Potom pozdravil pana presidenta starosta města Chlumce Jiroutek. Jemu pan president odpověděl takto: „Pane starosto, přijměte vy a veškeré občanstvo vašeho města moje díky za milá vaše slova. Správně jste pravil, že naší samostatnosti bylo dobyto těžce, proto právě je povinnosti nás všech, abychom to měli vždy na paměti a aby všichni občané byli proniknuti snahou k spravedlivému vyrovnání všech protiv, které dosavadní vývoj projevil. Těším se z vašeho slibu.“ O 9. hod. 45 min. se vlak páně presidentův hnul dále k Novému Bydžovu.

V sobotu 10. července navštívil T. G. Masaryk ještě Hořice, Miletín, Dvůr Králové a Velichovky, kde přenocoval. Cesta po dalších místech trvala až do 13. července 1926.

V Archivu Kanceláře prezidenta republiky je uchován dokument: Zájezd pana presidenta republiky do severovýchodních Čech. V něm je v části tykající se Chlumce nad Cidlinou doslova zapsáno: 9.37 Příjezd do Chlumce 9.37 - 9.45 Uvítání na nádraží v Chlumci. Služebně hlásí se přednosta stanice a přednosta okr. správy politické v Novém Bydžově. Na nádraží shromáždí se: předseda okr. správní komise v Chlumci n/C s členy této komise, starosta města Chlumce n/C s členy městského zastupitelstva a pak zástupcové místních stát. úřadů. Pro obecenstvo a školní dítky jakož i pro místní korporace vyhraženo jest zvláštní místo na peroně. Uvítací proslovy učiní: předseda okr. správní komise a starosta města Chlumce n/C. 9.45 Odjezd z Chlumce n/C. Zvláštním vlakem.

Prezident republiky byl přivítán starostou města Františkem Jiroutkem, poslancem Josefem Netolickým a předsedou okresní správní komise Josefem Mrňákem.

Výstavbu pomníku inicioval v roce 1926 ředitel chlumecké chlapecké měšťanky a městský zastupitel Josef Bryscejn. Záměrem bylo vytvořit pomník připomínající chlumecké oběti 1. světové války, tak i prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Ustavující schůze Komitétu pro postavení pomníku TGM se konala 11. února 1927. Předsedou byl zvolen starosta města František Jiroutek, místopředsedy okresní starosta Josef Mrňák a poslanec Josef Netolický, pokladníkem Jan Dobiáš a jednatelem Josef Bryscejn. Plán jeho dokončení k 10. výročí vzniku republiky v roce 1928 se nepodařilo uskutečnit a náhradní termín k 80. narozeninám T. G. Masaryka roku 1930 nebyl také dodržen. Problémy byly způsobeny zejména nedostatkem financí. Ekonomika byla zasažena hospodářskou krizí a město tou dobou navíc financovalo jiné projekty. Vznik pomníku byl poté velmi komplikovaný a složitý. Nakonec funkcionalistický architekt Kamil Roškot navrhl široký kamenný sokl, na něm vlevo vyšší piedestal pro sochu T. G. Masaryka a vpravo nižší kamenný blok se jmény obětí 1. světové války. Ty zhotovil místní sochař a kameník O. Procházka. Pomník byl slavnostně odhalen 28. října 1931, slavnostní řeč přednesl legionářský poslanec Jan Šeba. Bronzovou sochu prezidenta Masaryka v životní velikosti (1,75 m) vymodeloval sochař prof. Otakar Španiel a odlil František Anýž. U pomníku, kolem něhož byly provedeny i další úpravy veřejného prostoru, se potom konala většina místních slavností. Uskutečnilo se zde i smuteční shromáždění v den pohřbu T. G Masaryka 21. září 1937.

V dalších obdobích byl pomník svědkem pohnutých a tragických událostí, které se dotýkaly jeho existence. Prvorepublikové ideály a československá samostatnost nevyhovovaly nacistickým představitelům v období Protektorátu Čechy a Morava. Socha T. G. Masaryka byla 20. září 1940 převezena jako umělecké dílo do depozitáře Národní galerie v Praze. Město odevzdalo Říši náhradou 750 kg jiných vzácných kovů, socha tak byla zachráněna. V srpnu 1945 byla převezena z galerijního depozitáře opět na původní místo. Znovuodhalení pomníku v nové podobě se konalo 28. října 1945. Vzhled nového památníku byl upraven podle návrhu Jiřího Durdíka.

Po komunistickém převratu v roce 1948 vyvstala potřeba nového režimu zničit symbol svobody, kterým Masaryk pro mnohé zůstal. Dne 8. května 1953 v Dělnickém domě na veřejném zasedání pléna MNV přečetl předseda MNV František Rajdl návrh MV KSČ a usnesení rady MNV z 24. dubna téhož roku, aby byl odstraněn pomník T. G. Masaryka jako „poslední připomínka neblahých dob první buržoazně kapitalistické republiky“. Tím bylo rozhodnuto o odstranění Masarykovy sochy. Počátečním důvodem byla kampaň místních komunistů urážející prezidentovu osobu a jeho politické názory a činy. V tomto případě již socha zmizela nenávratně, nejspíše ve sběrně barevných kovů, pokud nebyla materiálově využita v některém ze zdejších podniků.

Události Pražského jara přinesly snahu po obnovení pomníku T. G. Masaryka. Předseda MNV Václav Podnecký za tímto účelem pověřil Václava Horynu. V roce 1968 byla oslovena Národní galerie, stejná socha byla skutečně v depozitáři nalezena, ukázalo se, že prof. Otakar Španiel nechal v roce 1931 odlít tři stejné sochy T. G. Masaryka: jednu pro Pantheon pražského Národního muzea (podle té byla zřejmě v roce 2000 odlita socha TGM pro Hradčanské náměstí), jednu pro Pardubice (náměstí Čs. legií) a jednu pro Chlumec nad Cidlinou. Ovšem v depozitáři byla ta pražská. Chlumeckou sochu se do dnešního dne nepodařilo objevit.

Náhradou je pískovcová krychle s reliéfem T. G. Masaryka od akademické sochařky Kateřiny Čihákové Myškové. Tato koncepce pomníku byla odhalena 14. září 1997.

Dnešní podoba tohoto místa v Kozelkově ulici zcela nevyjadřuje památnou důležitost a historický význam. Podle propočtů zkušeného odborníka by socha z umělého pískovce stála 200 až 250 000 Kč, z pískovce přírodního 370 až 450 000 Kč a bronzová socha by přišla na 450 až 600 000 Kč. Další náklady je nutné připočítat za modelaci sochy v hlíně podle předlohy (150 až 200 000 Kč), za zhotovení podstavce např. z pohledového betonu a písma. K nápravě by jistě pomohla dotace nebo sbírka pořádaná městem! V tuto chvíli si zapůjčím citát Winstona Churchilla s částečnou vlastní úpravou: Město, které zapomene na svou minulost, nemá žádnou budoucnost.

Od 8. listopadu 1918 je T. G. Masaryk čestným občanem města Chlumce nad Cidlinou (Po stopách TGM, MÚA AV ČR, Michal Pajer). V Archivu Kanceláře prezidenta republiky tuto skutečnost nelze ověřit, protože doklady k čestným občanstvím začínají až rokem 1923.

Tomáš Garrigue Masaryk byl velmi činorodý a všestranný. Během svého života publikoval stovky textů, které se týkaly mnoha různých oborů a společenských oblastí a jejichž žánrové spektrum bylo nadmíru pestré (odborné monografické práce, analytické, naučné, úvahové či přehledové studie, politické a polemické články, literární kritiky, referáty, přehledy, glosy, prohlášení, přednášky, rozhovory, vzpomínky, literární skici). Za svůj život poslal a přijal tisíce dopisů. Osobnost jeho typu nám dnes chybí především kvůli jeho ochotě vybočit ze zažitých představ a schémat, revoltovat proti průměru, stanovit si cíle, jež vypadají jako nedosažitelné, vzdát se pohodlí a riskovat kvůli ideálu. Masaryk byl předurčen k výjimečným činům. Právě odvaha jít vpřed, překonávat nástrahy života bez jasnějších záruk do budoucna z něj činí osobnost naší moderní historie. Vlastní nízký sociální původ dokázal vhodně prezentovat a tím dával vzor k lepší budoucnosti dalším dětem z podobných poměrů. K zakladateli samostatného československého státu lidé jeho doby cítili takovou úctu a důvěru, že o něm mluvili jako o tatíčkovi. Komunistická éra se jej pokusila vymazat. Po roce 1989 mu sice bylo opět přiznáno důležité místo v dějinách, přesto pro mnoho lidí zůstává spíše nepříliš známou legendou. Přitom to byl muž, který svou dobu překračuje svým veřejným působením i soukromým životem. Zachovejme, udržujme a ctěme jeho odkaz.

„Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka se rozumí sama sebou; proto se o ní mnoho nemluví, tak jako slušný muž nevytrubuje do světa svou lásku k ženě a rodině. Pravá láska chrání, přináší oběti – a hlavně pracuje. Musíme milovat svůj národ pozitivně, ale nemusíme proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, ale jen láskou.“

„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“ (T. G. Masaryk)

Tip na výlet do Lán: vlakem do Stochova (na nádraží si lze prohlédnout Prezidentský salonek), pak pěšky na hřbitov v Lánech (hrob Masarykovy rodiny) a dále směr zámek Lány. Celkem tři kilometry. Cestou je možné si prohlédnout Museum Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže, v blízkosti zámku i Museum T. G. Masaryka.

Zdroje:

Lidové noviny, seriál T. G. Masaryk známý neznámý, 2017; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky; Ústav T. G. Masaryka; Masarykova společnost; Ústav pro soudobé dějiny AV ČR; Turistické informační centrum Chlumec nad Cidlinou.